Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Režie:
Alan ParkerScénář:
Roger WatersKamera:
Peter BiziouHudba:
Roger WatersHrají:
Bob Geldof, Bob Hoskins, Joanne Whalley, Kevin McKeon, Phil Davis, Roger Waters, Jenny Wright, Alex McAvoy, Nell Campbell, Eddie Tagoe, Vincent Wong (více)Obsahy(2)
Je zamčený v pokoji jakéhosi losangelského hotelu a hlavou mu táhnou klíčové okamžiky jeho života. Rocková hvězda Pink, na jehož koncert se už možná kdesi venku scházejí tisíce fanoušků. Sedí tu a utápí se v děsivých představách a vizích. Scény represí a lidské agresivity se střídají s frustrujícími vzpomínkami na dětství bez otce, zato s přehnaně ochranitelskou matkou, na školu, pokoušející se všechny semlít do jedné beztvaré, nemyslící masy, na ženu, která jej zradila. Sedí tu, obehnán pomyslnou ochrannou zdí, kterou si kolem sebe kdysi vybudoval, a neví jak dál.
Kultovní snímek "Pink Floyd: The Wall" je jedním z mála filmových děl, experimentujících s ryze hudební látkou. Po úspěchu jevištního zpracování dvojalba populární skupiny Pink Floyd se režie celovečerního filmu ujal Alan Parker (Sláva, Hořící Mississippi, Evita atd.), který se tu poetice hudebního tvaru přiblížil v kinematografických dějinách zcela ojedinělým způsobem. Podle scénáře vůdčího ducha skupiny Rogera Waterse vznikl film, jenž je tříští symbolických obrazů a animovaných sekvencí, volně spojených písněmi a situací fiktivní hlavní postavy. Film, který je nadčasovým vyprávěním o osamělosti člověka i o nejrůznějších zdech, jež si kolem sebe stavíme.
(oficiální text distributora)
Zajímavosti (43)
- Učitel zabaví Pinkovi (Bob Geldof) báseň, nahlas jí předčítá a chlapci se posmívá. Jedná se o text písně "Money" z ikonického alba "The Dark Side of the Moon" - Pink Floyd ho vydali v roce 1973. (Magnuss)
- Bob Geldof ve své autobiografii prozrazuje, že slzy ve skladbě "One of My Turn" jsou skutečné. (don corleone)
- Při úklidu zničeného pokoje rovná Pink (Bob Geldof) černobílé fotografie. Na jedné vidíme muže v plášti, jímž je Johnny Fingers, hráč na klávesové nástroje skupiny Boomtown Rats. Bob Geldof byl jejím vedoucím a zpěvákem, Fingers byl jeho dobrý kamarád. (don corleone)
- V závěrečných titulcích se můžeme dočíst, že soundtrack vyšel na labelu Columbia Records. Není to pravda, ve Velké Británii byl vydán pouze singl "When The Tigers Broke Free" / "Bring The Boys Back Home" (u druhé písně šlo o novou verzi). Nějaký čas bylo následné LP "The Final Cut" (1983) označováno za filmový soundtrack, což s ohledem na skladbu písní neodpovídá pravdě. "When The Tigers Broke Free" byla později zařazena do bonusové přílohy remasterované desky "The Final Cut" (2004) a posléze ještě na kompilaci "Echoes: The Best of Pink Floyd" (2001). (don corleone)
- Roger Waters se ve filmu objeví jako host na svatbě. (don corleone)
- Zfanatizovaný dav při koncertě tvořili skuteční neonacisté. Rozhodujícím kritériem pro jejich angažmá nebyla obliba hudby skupiny, nýbrž jejich vizáž. Štáb měl obavu, aby se natáčení nezvrhlo v násilnosti, ale dav se choval disciplinovaně. Na konci 80. let vzniklo neonacistické hnutí nazvané "Hammerskins" - za své logo si zvolilo zkřížená kladiva z filmu. (don corleone)
- Bob Geldof ve své autobiografii uvedl, že ve filmu účinkovat nechtěl, protože se mu hudba Pink Floyd nelíbila. Probíral celou záležitost se svým agentem v taxi, jehož řidičem byl údajně starší bratr Rogera Waterse. (don corleone)
- Skladbu "In the Flesh?" zpívá ve filmu skutečně Bob Geldof, což není s ohledem na jeho post v kultovní skupině Boomtown Rats nijak překvapivé. Protesty si však neodpustil Roger Waters, podle nějž byl Bobův přízvuk příliš irský. (don corleone)
- Kromě problémů s vodou má Bob Geldof také panickou hrůzu z krve. Když si Pink holí obočí a začne krvácet, znamenalo to pro Boba velké sebezapření, ale vžil se do role natolik, že si začal si holit celé tělo. Inspirace vycházela od zážitků zakládajícího člena skupiny Syda Barretta. Jeho stále se zhoršující stav nakonec vedl během práce na druhém LP k odchodu ze skupiny, ale dokázal za sebe najít náhradu v podobě kytaristy Davida Gilmoura. Podle členů Pink Floyd jednou Barrett odešel z večírku, oholil si hlavu a vrátil se zpět, jako by se nic nestalo. Blízcí Barrettovi přátelé však filmovou "holící scénu" označovali za nestravitelnou. (don corleone)
- Bob Geldof (Pink) má ve filmu jedinou repliku, která nebyla napsána kapelou: "Next time, fuckers!" (don corleone)
- Během natáčení filmu režisér Alan Parker několikrát hodlal projekt opustit kvůli neshodám s Rogerem Watersem. Důvodem byly rozdílné názory na konečnou podobu: Waters chtěl natočit spíše kultovní snímek, Parker hollywoodský film. Waters na dalším albu skupiny "The Final Cut" (1983) v některých textech režiséra osočil, Parker zase po letech prohlásil, že jde o nejdražší studentský film. (don corleone)
- Jenny Wright si zahrála americkou fanynku. Nebyla předem upozorněna, že Pink (Bob Geldof) po ní bude házet sklo, takže její reakce je zcela spontánní. (don corleone)
- Při skladbě "The Thin Ice" vidíme Pinka (Bob Geldof) na hladině bazénu. Herec je však znám strachem z hloubky, takže ho během této scény musela podporovat plastiková konstrukce. Podobná technika se použila například v Supermanovi (1978). (don corleone)
Související novinky
Zemřel režisér Alan Parker
Po dlouhé nemoci dnes ve věku 76 let zemřel věhlasný britský režisér, scenárista a producent Alan Parker. Smutnou zprávu potvrdil Britský filmový institut. Parker začínal v 70. letech jako tvůrce… (více)