Reklama

Reklama

Rogopag

  • Česko Tvaroh (více)
Trailer

Obsahy(1)

Rogopag je složen ze čtyř krátkých filmů různých režisérů. Vypráví příběh atraktivní letušky, která se neobvyklým způsobem vypořádává s obtěžující náklonností jednoho ctitele, dále příběh mladíka jehož přítelkyně změní své chování poté, co nad Paříží vybuchne atomová bomba, líčí aroganci a cynismus filmového štábu při natáčení filmu o utrpení Ježíše Krista na předměstí Říma a konečně představuje typickou "konzumní" rodinku na malém výletě do přírody. (Levné knihy)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (34)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Taká zábavka pre slávnych režisérov ako krátenie si času medzi celovečerákmi. Okrem Godarda to všetci zobrali s humorom a preto tu tá jeho poviedka zapadá asi najmenej. Občas film prekvapí bonmotmi typu Taliani sú analfabeti a najväčší malomeštiaci v Európe, ale inak je to príliš ukotvené vo svojej dobe a kritická satira vtedajšieho konzumu už nemôže zaujať tak, ako keď dnes sme posunutí omnoho ďalej a 60. roky nám pripadajú ako raj, kedy každý s každým komunikoval osobne a neskrýval sa za sociálnymi sieťami. Preto ma vlastne napadá otázka, že prečo dnes nemajú Taliani režisérov ako Pasolini, Rosselini, Godard a Gregoretti, ktorí by našu dobu a všetko okolo postihli rovnako presne a poznali by sme ich tak aj na Slovensku a v Čechách. ()

ad 

všechny recenze uživatele

Budu hodnotit postupně a celkové si nechám až nakonec, čili: CUDNOST - ** (Rosselliniho přístup je bohužel v konkurenci nezajímavý a i celý příběh by bez zneklidňujícího podtónu v podobě snoubence nebyl o nic lepší, než slušná bakalářská povídka) NOVÝ SVĚT - **** (Godard nezklamal) TVAROH - *** (Pasoliny překvapil, snad jediný jeho film, který mě nějakým způsobem zaujal - Především Welles je kouzelný) KUŘE DOMÁCÍ - *** (poměrně vtipná, trochu průhledná, ale pořád fungující satirická hříčka, méně však již nosný příběh...rozhodně ale nejvtipnější ze všech povídek) Celkový dojem neprovázanosti, nevyrovnanosti a (alespoň pro mě) nepříjemná hudba mě nutí dát za tři... Ale i tak se budu vždy koukat jen na dílčí části, než na celý film... ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Povídkový film Rogopag: konec, zánik, úzkost a smrt jsou záminkou k anekdotám a satirám. Odlehčení a estetická novovlnná poezie křepčí radostí ze života. Osobitý Pier Paolo Pasolini dodal stěžejní dílek TVAROH (upraveno v březnu 2021), poeticky prostořekou satiru na společnost, morálku, filmové zákulisí, ale i sebe samotného, dráždí a provokuje, hlásaným křesťanským hodnotám nastavuje zrcadlo a tancuje s verši a postoji. Hrdinou Tvarohu je Giovanni Stracci (velmi dobrý Mario Cipriani), filmový představitel ukřižovaného zloděje, zesměšňovaný a utlačovaný prosťáček, hladový a bezelstný nuzák. Pozadu nezůstává ani režisér právě natáčeného filmu (vynikající Orson Welles s hlasem Giorgia Bassaniho), jsoucný, jízlivý, odhmotněný, vytržený, marxistický a vědoucí. Zaujme hlavní herecká hvězda Sonia (Laura Betti), další hvězdná herečka Valentina (Edmonda Aldini), zostuzený novinář (Vittorio La Paglia), filmový producent na návštěvě (Giuseppe Berlingeri), jeho doprovázející manželka (Elsa de Giorgi), či ten smějící se andělíček (Ettore Garofolo), jedinečný Pasolini! ROBERTO ROSSELLINI (CUDNOST) krásně ukazuje dotěrnost italských mužů vůči ženám, tady konkrétně k půvabné letušce Anně Marii (Rosanna Schiaffino) a nevšední řešení, kterým se musí dotěrného nápadníka (Bruce Balaban) zbavit. UGO GREGORETTI (KUŘE DOMÁCÍ) představuje typickou rodinu konzumní společnosti, která je ovlivňována reklamou a následným nákupem všeho možného, ale k vlastnímu životu nepotřebnému. S nádherně ironickým nadhledem představuje konzumní maloměšťáckou rodinu, která má ale o své úrovni vždy lepšího mínění. Hlavu rodiny ztvárnil Ugo Tognazzi. JEAN-LUC GODARD (NOVÝ SVĚT) je zřejmě fascinován situací, kdy žena náhle přestane milovat svého partnera a chová se trochu zvláštně. Přiřazuje jim určitou chladnou krutost a zde to svádí na atomový výbuch 12 tisíc kilometrů nad zemí. Tomu výbuchu přiřazuje moc měnit chování lidí a tím na něco svalit vinnu v nevysvětlitelnosti, nevyzpytatelnosti v chování žen a jejich vychladnutí, i když předtím tvrdili něco jiného. Svět mužů a žen se dostává do konfliktu, protože si nejsou schopni navzájem porozumět. ()

dr.horrible 

všechny recenze uživatele

Rossellini: Sympatický ženský charakter. Príbeh, aj ostatné postavy stojace na ňom. Koniec trochu vyšumený. 3*; Godard: Bezobsažný pozérsky bullshit. 2*; Pasolini: Od tohto som čakal viac. Welles je dobrý Pasolini, inak ale klasický ppp; progresívne natočená, bolševická propaganda. Niečo jak mix Teorémy a Vrabcov. 3*; Gregoretti: Inteligentné, moderné, dobre zahrané. Kazí to len tá doprovodná časť z konferencie (či ako to nazvať). A opäť nesúhlasím. 3* ()

mortak 

všechny recenze uživatele

(1) trocha pop-psychologie neuškodí. Takový příběh do letní nedělní přilohy novin. (2) krátké režisérské cvičení na téma rozpad vztahu. Originální (práce se zvukem, vyjádření hlavní myšlenky: Já tě exmiluji), ale nechápu propojení s atomovým výbuchem. Muž a žena si takhle přestávají rozumět od nepaměti. (3) Barevné scény jsou výborné, cynický režisér na plátně předčítá z režiséra skutečného. Marxismus nebo katolictví - kompars má vždycky hlad. (4) "jen" satira, ale ty děti žijící reklamou jsou přesné (Viva myšáček!) a takovou rodinku uvidíte dnes v každém motorestu. Konzum je věčný. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (4)

  • Pier Paolo Pasolini byl za epizodu „La ricotta“ odsouzen za pohrdání náboženstvím, ale trest odnětí svobody si díky amnestii neodseděl; film se vrátil na plátna s úpravami zvuku a některými škrty, stejně jako s úpravou úvodního titulku a závěrečné poznámky Orsona Wellese, která původně zněla: „Zemřít byl jeho jediný způsob, jak udělat revoluci.“ Nahrazeny byly také fráze: jako: „Pryč s krucifixy,“ které postupně vykřikují postavy na scéně i na ulici, a dokonce i pes; drobné škrty vedly také ke zkrácení některých sekvencí, které byly považovány za trapné, například Stracciho (Mario Cipriani) vzlykání (mylně považované za orgasmus) před striptýzem komparzistky a moment goliardovského veselí, který přeruší konstrukci výpovědi. Škrty provedl Pasolini přímo na negativu, což vedlo k domněnce, že první verze byla ztracena. Kopie filmu s původním střihem byla nakonec nalezena a restaurována Cineteca Nazionale, která také znovu vložila několik vteřin střihů provedených cenzurou ještě před uvedením první verze (všechny se týkaly scény striptýzu); s názvem La ricotta director's cut byla uvedena v roce 2022 na festivalu Bologna Festival del cinema ritrovato. (classic)
  • Námět tohoto netypického sci-fi filmu by se dal popsat jako „šťastný začátek konce světa“. Inspirací byla režisérovi četba románu „Já legenda“ od amerického spisovatele sci-fi Richarda Mathesona. (classic)

Reklama

Reklama