Bliss

Dezzy nenosí prsa, maluje, je permanentně sjetá a její slovník obsahuje ze tří čtvrtin Fuck. Tady si člověk samolibě povzdechne, jak je čeština výrazově bohatá a kolik báječných vulgarismů by tohle už poněkud fádní slovo nahradilo. Film by se klidně mohl jmenovat Na ďábelském tripu, jelikož halucinogenní stavy v rauši jsou jeho hlavní náplní. Dezzy toho do sebe narve tolik, až už jen dáví krev. Do toho pracuje na svém monumentálním díle, kdy si jeden tak vzpomene na The Church (1989), Doriana Graye i Hellraisera. Postupně přituhuje, cáry masa poletují, rubínové fontánky vystřikují. Původně bych dal 3*, vylepšily to ale dámský wrestling a celkový atmosferický konec. Zde zmiňovaný Climax se mi líbil více, ale jinak jsem si film vcelku užil. Skvělá hudba! Mj. Isis, Deth Crux nebo Electric Wizard. (08.10.2019)

Skvěle natočená a stylově vtahující podívaná je stejně jako všechny metalácké horory, které se berou tuze vážně, zároveň tuze směšná. Naštěstí na rozdíl od v mnoha ohledech podobného "The Devil's Candy" může být výsměch součástí po všech stranách intenzivního diváckého zážitku. Sebezahleděný mýtus o rozervané umělkyni a její velkolepé vizi se prolíná s hyperstimulující antitezí "Přežijí jen milenci" a tupě přízemní variací na Ferrarovu "Závislost", což je jako celek střídavě otravné i sympatické. Ale právě když se člověk přenese přes nesnesitelnost hlavní postavy a s ní provázaný étos celého díla, může to být zábavná jízda i pokud nepatříte do zjevné cílové skupiny, která film bude brát jako stvrzení vlastní výjimečnosti a nepochopenosti. Black Panther by řekl "evacuate all logic, engage all senses and next time get this man a proper screenplay," protože Begos je viditelně perfektní filmař, který by konečně měl přestat jen kopírovat své oblíbené vzory - byť to dělá úchvatně. (05.01.2020)

Co s tebou, Begosáku? Tohle jsem od tebe rozhodně nečekal. Sakra intenzivní, syrově punkový, držíš to pevně v rukou, mluvíš obrazem, to jo. Ale co s tím? Celej film jsem jen přemýšlel, co je to proboha za lidi, a jak jsou mi odporní. Městští zevlové, věčný party animals, pozéři, feťáci, snobové, sprostí arogantní zmrdi. Jsou sice neustále bez peněz, ale vždycky je poblíž někdo, kdo má fet nebo zatáhne rundu. A celej ten přístup- "Nemám love na nájem, táhni do prdele, jdu se ožrat a nakoupit fet", to je na rozbití držky. Odporný, zoufalý, zbytečný, smutný existence. Ke konci jsem si už říkal, jak Dezzy naprosto rezignovala na to být ženou. Sice má výrazné ženské znaky, ale tahle nahá troska, celá pokrytá krví, dávící se zvratky, nikdy ženou doopravdy nebude, zvolila si jinou cestu. (18.10.2019)

Dost slabý.. S Begosem prostě asi kámoši nebudeme. Je to sice asi nejlepší co zatím vyplodil, ale zase a znova je to diletantské cosi co nedokázalo naplnit potenciál výchozího motivu.. On totiž ten příběh samotný by nebyl vůbec špatný. K zahození není ani ta vize skrz kterou chtěl Begos tenhle příběh odvyprávět. Průser je ale v tom, že Begos není Gaspar Noe a už vůbec není Panos Cosmatos, takže svůj příjemný pocit v prdeli nedokáže přenést na plátno. Ve výsledku je až zarážející jak film, jehož ústředním motivem je tvorba, je vlastně neimaginativní a neinvenční.. Vrcholem kreativity jsou zde provokativní barevné filtry a zoufalou bezradností smrdící střihové montáže. Celková stylizace je něco co by mě zaujalo asi kdyby mi bylo zase 17náct a fičel bych si na takové té přiblble naivní cool dark/goth maškarádě. Vždyť už jen ten centrální obraz, kolem kterého se všechno točí, jasně dokazuje, že Begos nemá vkus, nebo snad cit pro hloubku. Tohle je prostě ze všech úhlů pohledu málo. (10.10.2019)

Krvavá lázeň s experimentální pěnou. Joe Begos nekompromisně zbavil šatů Doru Madison a vyslal ji vstříc "haluškám" sexuálního a vražedného původu. Umělec, co zaprodá svoji duši i tělo v rámci dokončení svého mistrovského díla, není svým námětem nikterak převratný nápad, nicméně v levném produkčním kabátku to filmu sluší. Vizuál není vůbec ničím oslnivý, dalo by se napsat, že je i hnusný, ovšem nezalekne se být brutálním halucinogenním dobrodružstvím, které se neustále zbavuje účastníků. Levná placená síla je zlitá krví, až to dosáhne patřičného vrcholu. Je zřejmé, že režisér nemá zájem proniknout do širšího povědomí, takže to samé platí i o jeho nadcházejícím počinu. Dokáže se obklopit partou herců, která nemusí zrovna absolvovat školu Shakespeare, je však pro tyto účely plně funkční. Kompetentnost Dory Madison je tím hlavním, co film pohání. Podívaná to určitě není pro každého. Není to jediný film, který operuje s halucinogenními manévry, je záměrně hodně pokleslý a vyžívá se ve své špinavosti. Spojení masakru s uměním, to se vzájemně nevylučuje a ani se to spolu netluče. Begos si to vyzkoušel, a kdo bude mít zájem, může jeho patřičně prapodivnou a intenzivní jízdu na fetu (na vlastní ohrožení duševního zdraví) zhlédnout. 7/10 (08.11.2019)