Noc postupuje

Tyhle pomalé lenivé neonoirovky ze 70. let (viz např. výborné THE LONG GOODBYE Roberta Altmana) nejsou pro každého, obzvláště ty, kde nejde ani tolik o případ jako o postavu samotnou. Moc se tam toho neděje, ale ty postavy, tihle životní "private eye" loseři, co padají na hubu a mají zkurvenej i osobní život (čti nemaj ženskou, nebo je podvádí manželka, případně je podrazí kámoš) mi jsou moc blízcí. Film, který by měli vyhledatpředevším ti, kteří už přesně dopředu vědí, co od toho čekat a ví, že tenhle styl mají rádi. Jako třeba já :) Arthur Penn snad ani nemohl zklamat P.S. Bude uvedeno na letošním MFF KV v rámci sekce Nový Hollywood 2 (06.04.2008)

Docela zklamání. Ano, má to trochu marloweovské rysy, ale chandelrovky jsou propracovanější co do postav, zápletek, a také daleko vtipnější, nebo spíše sarkastičtější. Tenhle film vlastně není ani vtipný, ani sarkastický. A popravdě přemýšlím, jestli je to detektivka, protože o tu nejde. Jde spíše o to, že tvrdohlavou snahou všechno odhalit nakonec můžeme o všechno přijít. Hackman hraje skvěle, ale jako detektiv je poněkud tupý a spousta věcí mu nedojde (proto ten konec). Jinak, co se toho konce týče, by mě docela zajímalo, jak se dá pilotovat letadlo a současně střílet jednou rukou. Ale to by nemohl být ten okázalý zvrat, že? Který alespoň pro mne v podstatě všechno otočil ve frašku v cimrmanovském stylu. Jinak celkově k filmu - atmosféra je fajn, ale hodinu se nic neděje, jen popojíždí sem a tam. Něco se začne dít 15 minut před koncem a vyzní to jako celek hodně absurdně a nelogicky. Postavy jsou do jedné nesympatické a jediná, která se zdála sympatická, se nakonec ukáže jako blb, který nedokáže věci domyslet. Chybí tomu prostě prokreslení, něco hlubšího, než jen "nevíte, co máte doma za poklad" a ono výše zmíněné "nemusíme všemu přijít na kloub". Ale jinak tady snad všechny baby ukážou kozy. (25.02.2023)

Arthur Penn na své nejlepší díla nenavázal a natočil lehce nevyrovnaný neo-noir, kde rutinou filmařinu prokládá výbornými momenty a motivy. Zápletka je vcelku banální, ale postupem času se ukáže, že o ni až tak úplně nejde. Důležitá je samotná postava Harryho Mosebyho. Ten sice z venku působí jako drsňák, vnitřně však pochybuje jak o sobě, tak o svém místě v životě. Gene Hackman se role chopil s přirozeností sobě vlastní a především jeho výkon držel film nad vodou v líně se vlekoucích prvních dvou třetinách stopáže. Závěrečných dvacet minut, kdy tempo konečně zrychlilo a nabídlo i pořádné napětí a mysteriózní prvky, zvedlo hodnocení o hvězdičku. (21.07.2012)

Atmosférická, leč poněkud zdlouhavá kriminálka, která se víc než případu soukromého detektiva v podání Hackmana věnuje jemu samotnému. Velká část filmu je slušná zívačka s několika dobře zapamatovatelnými momenty (mezi ně počítám i drsný konec). Od Penna jsem ovšem 100% zábavnou a svižnou akční jízdu ani nečekal. (03.08.2011)

Potemnělou místností se line cigaretový kouř, ve vzduchu je cítit zapálený tabák. Občas do pokoje skrz žaluzie nakoukne slunce, aby na malý moment osvětlilo psací stůl. Ze sluchátek je slyšet hlas Genea Hackmana, pokojem se zase rozléhá zvuk kostek ledu, narážejícího do skla, zatímco se mezi nimi proplétá právě nalévaná whiskey. Venku praží slunce, je neskutečné vedro. Na monitoru se právě objevuje nahá osmnáctiletá Melanie Griffith. Divák, stejně jako Hackman, pohledem neuhýbá. Kdepak, pořádně si lokne whiskey a zapálí si další cigaretu. Na film jako je Night Moves si prostě musíte připravit atmosféru. Atmosféra, o tom celém to je. Gene Hackman (mimochodem v jednom ze svých nejlepších výkonů) představuje klasického, z počátku bezstarostného hrdinu let sedmdesátých, který nejde pro suchou hlášku daleko za každé situace. Příběh je na první pohled jednoduchý, až na ten druhý člověk zjistí, že je v něm něco více. Film noir je přesně můj šálek kávy a Arthur Penn splnil prakticky vše, co od dobrého filmu očekávám. (13.07.2008)