Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Druhý film ostrovní trilogie je v Bergmanově filmovém díle jedním z mála politicky angažovaných snímků, navzdory tomu, že se tvůrce tomuto označení bránil v sebeironickém zlehčení: Politicky nezaujímám vůbec žádné stanovisko. Kdyby existovala strana bázlivců, tak bych do ní vstoupil. Politikum v pochmurné, ostře protiválečné vizi se však nevytratilo ani v neurčitosti faktografie. Ačkoli se děj filmu odehrává v nejmenované zemi, v průběhu fiktivní války, přesto z něj vystupuje naprosto reálná, naturalisticky zobrazená brutalita soudobé válečné agrese. Manželská dvojice profesionálních hudebníků - Jan a Eva (opět v podání tehdejší bergmanovské stálice interpretů Ullmannové a von Sydowa) jí čelí únikem z pevniny na ostrov, který je postupně okupovaný nepřátelskou armádou. Eva patří k duševně silným bergmanovským hrdinkám, i když postrádá bezpochybnou jednoznačnost Almy z Hodiny vlků. Obdařena výrazným mateřským pudem, trpí bezdětností, její vztah k psychicky i charakterově slabšímu Janovi postrádá bezvýhradnou oddanost a místy se podobá jen soucitné péči. Mateřskou radost jí dá zakusit až sen v závěru filmu, kdy citově rozvrácený pár prchá na lodi z válkou zpustošeného ostrova, bez jakékoli vyhlídky na přežití. Obraz vysněného dítěte, který hrdinka může pouze vylíčit, je v tomto pesimisticky vyladěném filmu jedinou nadějí, byť pohříchu pomyslnou. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (71)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Ingmar Bergman se rozhodl natočit drama páru v době války. Neměl k tomu velký rozpočet a musel se rozloučit s drahými scénami, kde by byla válka zachycena. Ale o to vůbec nejde. A Bergmanovi se navíc podařilo natočit válku skvěle právě prostřednictvím dvou postav, které jsou navíc hrány jeho dvorními herci. Silné drama o bezútěšnosti lidského bytí. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Jeden z lahšie pochopitelných filmov v Bermanovej filmografii. Podla mňa preto, že hrdinovia sú vystavení problémom zvonka, čím je v tomto prípade vojna a každý si vie predstaviť, ako by asi takúto udalosť prežíval. Respektíve prežívanie takýchto hrôz je všeobecne prežívané približne rovnako u každého človeka, čo príbeh viac približuje divákovi. Pri príbehoch, kde si ľudia problémy vytvárajú, alebo vznikajú z vnútorného popudu, každý divák reaguje inak. ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Hanba (Skammen, Shame, Schande) - jednoznačný znak, co ale označuje? Podle Ferdinanda Saussura je to "něco, co něco jiného zastupuje". Je hanba Jana Rosenberga skutečnou ostudou nebo jde jen o selhání či charakterovou vadu, ve fatálním prostředí války a boje o vlastní život? Ať je to jak chce, nehledejme pro to žádné "pravé slovo", Bergmanův film je triviální definicí sebe sama. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Hanba je sice filmem válečným, ale není primárně o válce. Je hlavně o vyvíjení vztahu jednoho manželského páru uprostřed blíže nespecifikované války (ale ono je vlastně jedno, jaké, všechny jsou si dost podobné), před kterou se manželé snaží utéct na jeden ostrov. Jenže válka se pomalu, ale jisté dostává i tam... A Bergman si s tímhle opět poradil perfektně - vztah obou dvou vede naprosto perfektně a uvěřitelně, u obou skvělé vykresluje i psychologickou stránku a mě osobně bavilo víc sledovat vyvíjení vztahu než válečnou situaci a mě osobně tam ty výbuchy místy připadaly rušivé. Celkově je však Hanba skvělý film, který je ještě líp vedený a naprosto perfektně zobrazuje všechen ten strach a tu nejistotu, že člověk nikdy neví, na jakou stranu se přiklonit a i kdyby chtěl zůstat neutrální, nemůže v tomhle stavu být neustále, protože stejně ke konfliktu ať už s jednou nebo druhou stranou dojde. On je ten film strašně chytrý a je vidět, že to Bergman má v hlavě srovnané. O skvělých hereckých výkonech a skvělé filmařské stránce se u Bergmana snad ani nemá smysl rozepisovat. Vadilo mi zde sice, že prostřední část je poměrně utahaná a těch detailních záběrů na obličeje podle mě bylo až příliš, ale i tak je Hanba naprosto skvělým a promyšleným filmem. Přemýšlel jsem mezi silnými 4* a slabými 5*, ale nakonec rozhodla závěrečná scéna. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Bergmanův "velkofilm", který opouští stísněné komorní prostředí a nezvykle se rozevře - konflikty hlavní dvojice tudíž nejsou uzavřené do sebe, ale hlavní roli náhle hraje vnější, válečné prostředí, které je hlavní rozbuškou v jejich na počátku na pohled idylickém vztahu, z něhož jsou na konci jen žalostné trosky a Evina nadějná vize i přes nejvyšší zmar všude kolem je nenaplnitelná i z hlediska toho, čím se za tu dobu stal její přecitlivělý manžel. První polovina s náhlým přechodem v apokalyptické obrazy úchvatná, pak však přijde slabší část s nevěrou, z níž čiší čirý a nekompromisní chlad a postavy jednají dost přepjatě a v závěru přichází vrchol - nezapomenuteln ěmrazivá scéna na člunu. A to vše skvěle dynamizuje Nykvistova rozpohybovaná kamera, která však nezapomíná ani na kompozičně působivé záběry. ()

Galerie (77)

Zajímavosti (6)

  • Samotný Ingmar Bergman bol s filmom do značnej miery nespokojný. Vo svojej knihe „Images: My Life in Film“ napísal, že mal pocit, že scenár je nevyrovnaný, čo má za následok slabú prvú polovicu. (Bilkiz)

Reklama

Reklama