Lesní jahody

Pokud bych měl pár slovy popsat Bergmanům opus LESNÍ JAHODY, musel bych ke svým "ódám na Bergmana" používat takových slov jako: nesmírně lidské, uvěřitelné, hluboké, melancholické a přesto pozitivní, humorné, veselé a plné života. Skutečně, nečekal jsem, že toto Bergmanovo dílo - o přemítání "sobce" a "starého mrzouta" v jedné osobě nad svým životem - bude přes svou hloubku a určitou míru melancholie plné života a (velmi decentně) humorné (za všechny například: "Přihodilo se mi, že jsem dospělý a nemusím si nechat od Vás poroučet." nebo: "A jaké neřesti smějí mít ženy? Pláč, rodit děti a pomlouvat svoje sousedy."). Cením si tedy toho, že toto dílo o "melancholickém přemítání" má v sobě šíleně pozitivní náboj. Shrnuto a podtrženo: Nesmírně vyrovnané dílo. Snad u málokterého jiného filmu mi přišlo tolik na mysl to, že film je schopen zprostředkovat myšlenky, které mě v životě mohou posunout o kus dál. Bergmanovi se to jeho opusem LESNÍ JAHODY povedlo na 100%. (30.11.2003)

Pohled starce do zrcadla, skrze sny i epizody nevšední cesty do Lundu, za čestným doktorátem. Absolutně nepojmenovatelná síla jednotlivých snových výjevů, které utkvější fantastickou vizuální kompozicí i celkovou náladou, která se zadírá hluboko pod kůži. Lehké střídání poloh od humoru, idyly (zejména oblíbené nadýchané rodinné výjevy), až po drásavé existenciální výlevy, které evokují Kafku... Bergman je v Lesních jahodách strhujícím vypravěčem, který do každého záběru dokáže vetknout nenápadné, ale o to sugestivnější drama. Bez jakékoli intelektuálské nesrozumitelnosti vytváří road movie stárnoucího muže, který se tváří tvář smrti, vlastní nedokonalosti a mrzutému osudu stane chápavým a štědrým otcem Isakem. Tohle je Bergman, přátelé, kouzelník filmového obrazu, žonglér zešeřelých nálad a mistr myšlenek. (29.10.2008)

Od Bergmana sa mi tento film pacil o nieco viac, ako SIEDMA PECAT, ktora bola pre zaujimavost natocena v tom istom roku 1957, ale ani toto nebude film, ktory by sa mi v hlave zapisal, ako nezabudnutelny snimok. Urcite bola tema zaujimava, pretoze kazdy z nas, ak sa dozijeme nejakeho vyssieho veku, si budeme rekapitulovat zivot a premyslat nad smrtou, ci naozaj nieco po smrti je, alebo sa to smrtou vsetko skonci, avsak dolezite v tomto filme bolo vracat sa do minulosti a spominat. Pana Bergmana si urcite budem vazit, ale nie ako oblubeneho rezisera, od ktoreho by som tuzil vidiet vsetky jeho filmy. Mozno si este niekedy pozrem od neho mysterioznu dramu FANNY A ALEXANDER (1982)... 07.07.2010 _______ Victor Sjöström - (Dr. Isak Borg) +++ Bibi Andersson - (Sara) +++ Ingrid Thulin - (Marianne Borg) +++ Gunnar Björnstrand - (Dr. Evald) +++ Jullan Kindahl - (Agda) +++ Folke Sundquist - (Anders) +++ Björn Bjelfvenstam - (Viktor) +++ Max von Sydow - (Henrik Akerman) +++ Hudba: Erik Nordgren a Göte Lovén +++ (07.07.2010)

(1001) Mám neblahý dojem, že jsem film úplně nepochopila. Ale také jsem si říkala, že bych se mohla jednou vykašlat na ten svůj klatý rozum a pokusit se plně procítit to, co ve mně vyvolal dojemný? stařec procházející svým nešťastným? životem. Ani po letech, kdy jsem se k filmu vrátila, ale pořád nechápu tu posedlost starých mužů prvními láskami. Bibi Andersson mi zde velmi silně připomínala Scarlett Johansson. (05.03.2011)

Někdo se z depresí vypláče, někdo třeba vymaluje a Bergman se vyfilmuje. Rozumím z čeho se asi Lesními jahodami potřeboval dostat, když jejich scénář vznikl při jeho tříměsíčním pobytu v nemocnici, kam se dostal, když si sáhl na samé dno. Tvrdil, ačkoliv mu bylo necelých 40 let, že se cítí strašně starý.Na začátku jsem se zasmála a na konci si při utírání jedné slzy pořádně vydechla. Možná časem až ještě více zestárnu a více budu bilancovat, dám plný počet hvězd , ale v současnosti je mi bližší jiný Bergman.... (27.11.2008)