Tiché doteky

Mám velké pochopení pro úlohu mladého ambiciozního českého filmaře, který musí ustát vyčerpávající podmínky koprodukcí ve snaze vymanit se z tuzemského prostředí, aby mu to pak ujelo natolik, že ty jeho evropské vzory můžete přímo chytat ze sedačky, jak tryskají z plátna. Kdybych ale nechal promlouvat jen své sympatie, tak by to bylo ode mě povýšené, takže smolík pacholík - Tiché doteky mají bezpochyby své dílčí kvality, ale úplně vadný koncept, který vysvětlí pozadí naprosto všech zobrazených událostí až závěrečným titulkem. Do té doby nenabídne jedinou stopu k tomu o jaký film se jedná a tančí akorát se zpola hororově zpracovanou zápletkou o naprosto dehumanizovaném společenství boháčů připomínajících třeba vlámského Borgmana. Celý snímek je navíc výrazně obrazově i zvukově stylizovaný, takže když se v závěru dozvíme, že variuje skutečné události o skutečné organizaci, dojde nám, že jsme se stali akorát obětí opravdu důkladné manipulace, nehledě na to, co si o oné organizaci můžeme jinak myslet. Osobně s tím mám menší problém, než by měla mít většina lidí, protože jsem si vědom, že film obecně je manipulací. Nicméně tady už se překročila pomyslná čára. (05.01.2020)

Sektářství mi problémy nedělá, výchova dětí ovšem ano. Výchova je to samozřejmě vzájemná. Vychovatelka (Eliška Křensková) se učí od vychovávaného, a dá se říct, že se učí dobře. A co se týče výchovných metod, ty mě také nepřekvapí; za život jsem jich viděl nesčetně a některé i pocítil. Dítě pro svůj rozvoj potřebuje rodiče a vychovatele (ať už je to au-pair, (soukromý) učitel, či kluci z ulice). Zde byl problém ten, že Sebastian měl několik vychovatelů a žádného rodiče. Jinak: film byl natočen striktně dobově, precizně, snad jen příliš studeně. O sektě uvedeného jména a uvedenými záměry nic nevím, ani po ní nebudu pátrat. (06.06.2022)

Dosť absurd-psycho, ktoré sa chce až nápadne silou mocou za každú cenu podobať na filmy Yorgosa Lanthimosa. Po celý čas človek absolútne nechápe o čom je tento film, až do chvíle kým sa nezjavia záverečné titulky ozrejmujúce celkovú pointu filmu. Každopádne, celé to pôsobilo ťažkopádne, podivne a mdlo. Čudný vývoj deju, nevýrazné dialógy, a vlastne aj celkový koncept. Myslím si, že daná téma mohla byť oveľa zaujímavejšia, keby bola odprezentovaná iným štýlom a najmä výraznejším príbehom. Toto bolo proste vedľa... Potenciál tam rozhodne bol! (30.05.2020)

Do půlky se jedná o zdařilou mysteriózní podívanou, se sympatickou Eliškou Křenkovou. Obecně herci jsou vynikající. Hodně mě to bavilo i štvalo zároveň. První půlka je totiž frustrující, protože se hlavní postava chová o dost jinak, než bych se choval já, což nemám rád. Ale obvykle to tak bývá, že kdyby se postavy chovaly jako já, byly by ty filmy dost krátké. Jenže v druhé půlce, po scéně v telefonní budce, se celý film naprosto zvrhne. Přeměna hlavní postavy je neskutečně uspěchaná a nedůvěryhodná, stejně jako celá její motivace. Ještě více než předtím jsou scény nedořečené, zkratkovité, nedává to vůbec smysl, přestože je to nakonec i dost předvídatelné. Je to ale všechno hrozně na sílu a strašně z toho kouká, jak to chce být záhadné za každou cenu. Je to škoda, protože ten film měl hodně velký potenciál. Vlastně jsem z toho měl docela podobné pocity, jako ze Slunovratu. První půlka 4*, druhá půlka 1*. (03.12.2019)

Hodně jsem váhala mezi 3-4*, ale nakonec to nechávám na průměru. Bavilo mě to hodně, ale děj filmu a jednání postav nedává až do titulkového dodatku téměř žádný smysl. Stejně jako ostatním komentujícím tady mi vadí také množství nezodpovězených otázek. Jednání hlavní postavy jsem absolutně nechápala. Ale herecký výkon Elišky byl skvělý a atmosféra taky. (13.01.2020)