Ples upírů

Myslela jsem, že Ples upírů, na nějž mě Roman Polanski pozval, bude o poznání barvitější, rušnější a živelnější. Na samotný ples se dostaneme až zhruba dvacet minut před koncem. Tomu předchází výpravy profesora Abronsiuse a jeho společníka Alfreda z jedné místnosti do druhé, navrch a zase dolů, aniž by se mezi tím událo něco podstatného. Což může již po chvíli začít lehce nudit. Příběh je nabit humorem i atmosférou, ale od Plesu upírů bych čekala, že upíři nepřijdou na řadu až k závěru filmu. (11.05.2012)

Roman Polanski patří bezesporu mezi velmi kvalitní režiséry a přestože je tento film velkým „milníkem“ v jeho tvorbě, jde o velice slušnou podívanou. Až mě udivují ty výkyvy v hodnocení na internetu. Zřejmě dost lidí nepochopilo tvůrcův záměr, nebo lépe řečeno jeho úmysly. Polanski dokonale skloubil hororovou komedii s parodií na upíří téma a to se vším všudy. Nějak se netajil, že si vypůjčil některé scény (momenty) ze známých upířích filmů a více méně zesměšnil všechna ta žánrové klišé, na které až dosud byli lidi zvyklí. Nešlo mu o to, aby se u jeho filmu lidé báli – to je potřeba zdůraznit především. Místo hrůzy divákům naservíroval slušnou porci správně ujeté podívané, až groteskních hereckých výkonů a přesto se tomu snažil zanechat i jistou formu „důstojnosti“. Mnohdy sice marně, ale právě proto si tento film oblíbilo tolik lidí. Navíc musím pochválit i vizuální stránku tohoto kousku – krajina, hrad, ale i ona krčma – to všechno v sobě mělo jisté osobité kouzlo. Osobně jsem se u toho opravdu nenudil, ba právě naopak. Co mě však na tomto filmu uchvátilo asi nejvíc, byla dvojice Sharon Tate - Jack MacGowran. 70% (08.02.2018)

Jsem trochu zmaten. Ples upíru má být hororová parodie, komedie, ale zdaleka víc než humor se Polanskému daří děsit...nebo alespoň skvěle navozovat atmosféru starých filmových hororů. Hudba a obraz tvoří krásnou poctu Murnauovu Nosferatu. Polanski využívá každou ingredienci, která nesmí ve filmu o upírech chybět. Zatímco temnější část příběhu funguje skvělě (včetně neradostného konce), tam, kde se autor pokouší o humor, tam se mu nedaří.Hlavní dvě postavy profesor a student zmateně pobíhají ze scény do scény, a humor, o který se pokoušejí jim nesed...tedy, nesedl mně. Příjemnou nadsázku, která mi přišla skutečně vtipná do děje vnesl až charismatický upír, hrabě von Krolock. V jeho osobě se snoubí nadřazenost upírské rasy (podobná jako v japonských anime Hellsing a D:Vampirehunter) s nadsázkou. Stejně tak vtipný je jeho homosexuální syn, snažící si na věčné časy sehnat si partnera. Řekl bych že film jasně ukazuje, v čem byl v 60. letech Polanski silný, a co mu příliš nešlo... důkaz jeho schopností vyvolat v divákovi humorem nezčeřenou hrůzu měl přijít už o rok později.... (08.01.2005)

Romana Polanského ako režiséra príliš neobľubujem, a ako herca ho priam neznášam. Je to podobné, ako to mám s Woody Allenom. Zatiaľ iba štyri Polanského filmy som hodnotil ako mimoriadne (Čínska štvrť, Pianista, Muži v tieni a Horký mesiac) a obávam sa, že ich ani nebude viac. Ples upírov považujem za veľkú prehru. Režisér (niekedy ako jediný) musí vedieť, čo ide nakrútiť. Miešať žánre je riziková záležitosť, pri ktorej hrozí, že diváci neuveria, že to bolo zámerné. Ples upírov je pre mňa žánrová hlúposť, nekončiaca nuda a musím sa pripojiť k väčšine s názorom, že jeho jediným svetlým momentom bola účasť krásnej Sharon Tate. Ale v tom prípade stačilo nakrútiť jej medailónik a nie transylvánsku blbinu. (20.09.2020)

Film u kterého si má unavená mysl odpočinout, ale ta má si odpočala tak, až ji to unavilo. Humor tak prachmizerně infantilní, že i Krteček dá se občas brát jako Hegelovské téma k zamyšlení. Polanski do projektu nevložil snad jedinou myšlenku a jestli ano, tak já ji hledal marně. Notabene je to takový na pohled nesympatický člověk. Šílený obličej buřtu a piva. (28.10.2011)