Japonská mafie

Sydney Pollack, tu na zemi, po sebe zanechal nezabudnuteľné veci. Yakuza je príbehom o cti a nepísaných pravidlách, ktoré aj tak všetci dodržiavajú. Čo však vtedy, keď treba ísť až za hranice svojich možností? Aj keď by som za tento film svoj malíček do hry nedal, sakra dobre sa na takéto počiny pozerá. (13.07.2008)

Vše, co je nádherné na letech sedmdesátých, vecpané do jedné skvostné dvouhodinovky, která mě vehnala do intenzivní multižánrové divácké extáze. S mírným znepokojením jsem si následně uvědomil, že jsem po dobu několika dlouhých měsíců zabředl do vyčpělé filmové současnosti a bezbožně opomíjel onu báječnou dekádu, v které si to mistr Pollack cválal pěšinkou mrazivější než psí čumák vymáchaný v tekutém dusíku a vršil na sebe suché masterpiecy s kadencí přežraného grizzlyho se střevní chřipkou. The Yakuza je zkrátka parádní flák precizní filmařiny. Atmosféra houstne s přesností na molekuly, v závěsu rezonují dynamické dialogy ve jménu japonska obecně, k tomu parádně vypilovaná zápletka, těžce frajerská část mužského osazenstva a vše grandiózně podtrženo závěrečným akčním infernem, v kterém sedmdesátkově vyblitá blažka stříká do všech stran a žádná stěna nezůstává suchá. Víc takových. (10.11.2013)

Film může působit poněkud utahaně, a to hlavně z dnešního úhlu pohledu, kdy jsme zvyklý na jiný spád akce ve filmech. Ale v mých očích byla pozdvižena japonská kultura a celkově atmosféra Yakuzy a starodávných tradic a hodnot nad bezhlavou akci. A ten twist zápletky s jeho ženou na konci předčil moje očekávání. Japonská řežba v mafia stylu. (23.10.2018)

Pollack dokázal myslím si docela pěkně natočit Yakuzu z amerického úhlu pohledu, takovým tím pomalejším stylem typickým pro sedmdesátá léta. Je to neustálý hon za splněním slibů a chutí po pomstě, při které se pomalu vytrácejí kontrasty mezi americkou a japonskou kulturou. Ocenil bych trošku víc japonštiny a větší pohled do samotného vedení Yakuzy. (12.03.2017)

S potom v tvári sa vystaviť trvalej ujme, ako mementu odčinenia následkov svojich činov, ktoré ublížili rešpektovanej osobe. Jednoducho povedané, odťať si malíček na znak pokory. Aj to je symbolom yakuzy. Ale aj tie najhoršie zločiny s najmalichernejším úmyslom. Obom stranám mince sa dokážu oddať Japonci, ale aj cudzinci. Závisí, aké zviera sa skrýva pod tetovaním draka, či drahým oblekom, ktorý zdobí ich zovňajšok. Starnúci Robert Mitchum trochu netradične v kladnej úlohe človeka zachraňujúceho svojich priateľov z problémov, ktoré tým automaticky prevezme nielen na seba. Výborná žánrovka o osudnom boji s podsvetím. Možno sa trochu šetrilo na rozpočte, čo je vidieť na akčných scénach, ale aj tak pôsobili obstojne. A nič viac už vytknúť nedokážem. (13.09.2015)