Dr. Stone

Postapo, ztvárněné v dosud nikdy neviděné podobě - jako crazy vědecké dobrodružství. Na všechno existuje návod, dokonce i na civilizaci. Jedno z nejoriginálnějších anime, jaké kdy bylo natočeno. (25.04.2021)

9 hodin edukativně motivačního videa, velmi originálně maskovaného jako crazy návod k přežití v době kamenné. Je to tak optimistické a zábavné, že jsem více než jindy ochotna přehlédnout obvyklé shounen neduhy, kterými to trpí. Což jsou především schematické postavy, které jsou buď různým způsobem owerpowered (Senku, Tsukasa), nebo definované jen jednou vlastností (všichni ostatní). Dále otravné řvaní, propagandistické sebemotivační proslovy a nulová gradace děje, kdy emociálně nejsilnější scéna přijde ve čtvrté epizodě a pak už se až do konce v podstatě žádný větší konflikt neodehraje (vesnický turnaj i příchod Tsukasova útočného komanda vypadá spíš jako takové zlomyslné pošťuchování). Všechno je to vlastně jen vědecky neuvěřitelně přepálená příprava na Stone Wars. Nicméně Senkuův elán, když se do něčeho pustí, je vážně k nezaplacení, a navíc jsem se přistihla, že po celou dobu sledování mi z xichtíku neslezl přiblble pobavený úsměv, takže silné čtyři a okamžité zhlédnutí přímého pokračování naprostá nutnost. Update po 2 letech: Dodatečně musím zvýšit hodnocení na plný počet, protože teprve při opakovaném shlédnutí si uvědomuji, jak svěží a originální celý ten koncept boje o zrod nové civilizace vlastně je. A to nejenom na poli anime, ale vlastně v celém žánru postapo tvorby. (24.04.2021)

Konečné vyřešení konfliktu mezi Královstvím vědy (vesnice troubů, které si Senku omotal kolem prstu) a Tsukasovou říší (banda namakanců z jeskyně). Senku to má sice jako obvykle geniálně vymyšlené, ale jak se ve válce často stává, plány na překvapivý útok se trochu zvrtnou. Vědecké návody jsou tentokrát značně pokráceny, což nevadí, protože všechny ty vynálezy se už stejně pohybují na úrovni sci-fi, ale akce samotná, když už na ni konečně dojde, se odbyde až moc rychle. Za maximálně otravný ovšem pokládám klišoidní zvrat na konci, který má za cíl polidštit hlavního padoucha, abychom mu mohli odpustit a sympatizovat s ním - proč, proboha? Tyhle vyměklé koncovky akorát naštvou. (24.04.2021)

Celou první třetinu (počítáno i s úvodním speciálem Rjúsui) můžeme pokládat jen za takovou technickou přípravu na další dobrodružství, přičemž vývoj cca tisíc let civilizace tu prostě proběhne rychloposuvem. Senku jako vždycky přijde s nějakým šíleným úkolem (postavit balón, najít ropné naleziště, postavit motorovou loď) a všichni ostatní zahulákají svůj nadšený souhlas a předvedou příkladné pracovní úsilí. Což, upřímně, začne být brzo i trochu otravné, obzvlášť, když tu teď je (po smířlivě pojatých Stone Wars) několik desítek lidí a prakticky každý dostane svůj desetivteřinový prostor pro co nejhlasitější projev budovatelského nadšení. Naštěstí, když se konečně dopluje k cíli, tedy k ostrovu s pokladem astronautů, vypukne úplně nové drama. Po střetnutí s neznámým a postupně čím dál děsivějším nepřítelem klesne počet postav po nějakou dobu na mnohem přehlednější počet, Senku se opět dostane do popředí a hlavně je nucen čelit čím dál složitějším a nebezpečnějším výzvám i situacím, kdy se věci nedějí podle jeho plánů. Prostě parádní akční jízda prakticky až do konce, výborně gradovaná a zároveň nepředvídatelná, a samozřejmě, stále sem tam ozvláštněná nějakým tím narychlo vyrobeným vynálezem. Protože Království vědy nehodlá kapitulovat před žádným nepřítelem, ať je jakkoliv silný a nelítostný. Zároveň se odhalují i další střípky skládačky do tajemství kolem petrifikačního paprsku. No a na konci se zas tvůrce urve ze řetězu a předloží další úplně šílenou misi do budoucna. Ovšem pokud by byla zpracovaná stejně povedeně, tak proč ne. (02.01.2024)