Novecento
1900
1900
Režie:
Bernardo BertolucciKamera:
Vittorio StoraroHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Robert De Niro, Gérard Depardieu, Dominique Sanda, Francesca Bertini, Stefania Casini, Sterling Hayden, Alida Valli, Stefania Sandrelli, Donald Sutherland (více)Obsahy(2)
Film XX. století představuje vrchol tvorby italského mistra Bernarda Bertolucciho (1940–2018), je to monumentální alegorie politického vývoje Itálie (a Evropy) první poloviny minulého století a zároveň troufalý pokus o filozofický výklad tohoto vývoje. Dvě mocné síly ženou veškeré dění kupředu: třídní boj a sex. Učení Karla Marxe a Sigmunda Freuda nebylo nikdy předtím a nikdy potom skloubeno a převedeno do filmových obrazů tak „frontálně“. Určitě lze tvrdit, že po padesáti letech, v dnešních eroticky i myšlenkově ustrašených časech, by podobně odvážný film už nebylo možné natočit. Snímek se odehrává v severní Itálii a líčí přátelství a věčné potyčky dvou mužů – statkáře Alfreda Berlinghieriho (De Niro) a rolníka Olma Dalcò (Depardieu) –, kteří jsou svědky a účastníky politických konfliktů mezi fašismem a komunismem. Ústřední hereckou dvojici doplňují legendy klasického Hollywoodu Burt Lancaster a Sterling Hayden, ale také největší primadony zlaté éry italského filmu Alida Valli a Francesca Bertini. Zvráceně sadistickému archetypálnímu Zlu propůjčil tvář Kanaďan Donald Sutherland. (NFA)
(více)Videa (1)
Recenze (70)
Nakonec dávám pět hvězd, protože je to film opravdu jedinečný. Už ta stopáž je úctyhodná. Příběh v tomto filmu je velice zajímavě vykonstruován a obsadit do hlavních rolí mé dva oblíbené vynikající herce byl jistě dobrý tah. Je zajímavé, jak si autor vyhrál s tématem přátelství, navíc když je to přátelství mezi patriciem a plebejem. ()
Díky rakouské televizi jsem měl možnost tento výjimečný filmový opus před léty vidět a mohu jenom tento výjimečný kinematografický počin jen doporučit. Rozmáchlá pětihodinová freska nám předkládá osudy hlavních hrdinů od narození v roce 1900 - z bohaté rodiny pocházejícího Alfreda (De Niro) a syna sedláka Olma (Depardieu), kteří jsou i přes rozdílný sociální původ nejlepšími přáteli, přes první světovou válku a zrod italského fašismu, který je symbolizován postavou Attily (Sutherland). Ohraničený je příběh osvobozením Itálie v dubnu 1945 až do závěru, ve kterém oba hlavní hrdinové už jako staříci pobíhají okolo vlakové trati. Závěr, byť poznamenaný režisérovým z dnešního pohledu naivním vnímáním marxistické ideologie, vyznívá ale ve prospěch soužití lidí rozdílních politických názorů. V lidských dějinách od nepaměti se střídají různé moci a na to nás režisér upozorňuje. Původně chtěl Bertolucci získat na ztvárnění postavy sedláka Olma ruského herce, aby vytvořil jakousi paralelu či most mezi Východem a Západem. Vinou nesmyslných požadavků sovětské strany k tomu nedošlo a režisér obsadil Depardieua. Natáčení trvalo skoro dneska nemyslitelných 45 týdnů. Ne, že by byly nějaké problémy, ale proto, že bylo potřeba mít ve filmu skutečná roční období, která jsou pro příběh a filmovou estetiku důležitá. Kameraman Vittorio Storaro využil nabízené možnosti a diváky odměnil dokonale estetickým obrazem. ()
Viacgeneračný príbeh jednej statkárskej rodiny aj s "príslušenstvom" dopláca hlavne na svoju monštróznu stopáž, ktorá pripomína stopáž seriálu s mnohými časťami. Viacero postáv vyzeralo ako vystrihnutých z cvokárne, a ani k jednej som si nedokázal vytvoriť vzťah a viacmenej mi bolo jedno, ako skončia. Naviac je tu až nechutná socialistická agitka, ktorá mi od začiatku liezla hore krkom. Drsný až surový prístup (zabíjačka, surovosti na zvieratách) nebol celkom namieste, aj keď práve vďaka takýmto (a mainstream tiež odvážnym sexuálnym) scénam sa film zaryje do pamäte. Z hercov vypichnem Donalda Sutherlanda, ktorý fašistu zahral diabolsky, aj keď celé to dianie okolo fašistov bolo často príliš špičkované. Ale práve vďaka nástupu fašizmu nabral dovtedy relatívne nudný a nekonečne dlhý príbeh grády. Skrytí komunisti a otvorení revolucionári ale isto budú kričať blahom už od začiatku. ()
Mohla to být monumentální freska historie Itálie v první polovině dvacátého století, ale nakonec to úplně nedopadlo. Nemůžu říct, že nepovedeně, ale spíš někde na půl cesty. Celá část o dětství obou hlavních postav mě dost potěšila (když pominu ty úchylárny hraničící až s pedofilií a hlavně scénu, kde se oba kluci chlubí přetahováním předkožky, to tam prostě nemá opodstatnění a je to jen hnusné), jak živá a poutavá byla a především jak moc se odlišovala od chladně intelektuálního Posledního tanga v Paříži. Navíc tu byla krásná příroda, hezké záběry na mraky a pole a spolu s tím ideální a dostatečně hutné uvedení do děje. Pak se to ale posunulo do období po konci první světové války a už se vrátil ten Bertolucci, kterého znám z Posledního tanga. Zbytečně moc je to lásce, je tam přehnaný počet sexuálních scén, kterým se zase Bertolucci až moc úchylně věnuje a celá historie Itálie i politické pozadí, na kterém to mělo stát především, se odsouvá a působí jakoby navíc, aby se aspoň něco dělo, když už se něco dít musí. To se pak zase zvedlo, přišlo i pár silných a působivých scén v čele s antagonistou Attilou, který se choval jako naprostý psychopat a díky tomu si mě to zase získalo. Jenže pak přišlo velké finále, které je z celého filmu paradoxně nejnapínavější, ale spolu s tím je hlavně komunistickou agitkou. A pěkně tvrdou, plnou rudých vlajek, nadšených komunistů, obhajování vražd správné strany proti špatné (SPOILER což mi nevadilo u Attily a Reginy, kteří si to naprosto zasloužili, ale k Alfredovi se chovali jak pošahaná sekta KONEC SPOILERU) a dokonce i Depardieua, který prolomí čtvrtou stěnu a promluví k soudruhům (!!!). Čekal jsem, že přijde aspoň trocha sebereflexe nebo ještě líp, že se ukáže, že Bertolucci to takhle nemyslel vážně, ale místo toho se vše zahraje někam do autu a stejně to pořád působí tak, jakoby to hrdě komunisty podporovalo stejně, jako u nás třeba Zítra se bude tančit všude. Ano, v Itálii takové zaměřeno historicky samozřejmě má smysl a dá se "prominout", ale touhle logikou by se daly prominout i agitky vzniklé u nás, a upřímně - kolik lidí je toho schopných? Vše stejnou měrou, proto mi tahle část na dojmech nakonec spíš ubrala než přidala. No a pak je tu ještě metaforický epilog, který jsem upřímně nepochopil - Měl mi říct, že komunismus se nikdy nevzdá, dokud neporazí nepřítele? Nebo že se levice i pravice budou prát až do konce existence? Popravdě by se mi víc líbilo, kdyby SPOILER vlak srazil oba dva, nebo by film skončil ve chvíli, kdy se hlavní duo jako div se nerozpadající starci perou KONEC SPOILERU, pak by to totiž mělo jasnější hlubší smysl a pointu, kterou to nutně po té rudé estrádě potřebovalo. A dokud končí takový film způsobem, že se dá vykládat naprosto rozdílnými způsoby, je to podle mě blbě podané. Hodně se mi líbila kamera, atmosféra některých (často těch temnějších) scén, herecké výkony, dokonce i těch pět hodin mi uteklo rychleji, než jsem po Posledním tangu v Paříži čekal. Nudě jsem se místy neubránil, Bertolucci není dokonalý vypravěč, který by měl celý film detailně propracovaný jako Lav Diaz, ale do jisté míry to určitě funguje. Jen to mělo na víc a po tak povedeném začátku jsem to víc opravdu čekal - ale jaksi to úplná nedopadlo, no. Škoda, protože takhle to podruhé rozhodně vidět nepotřebuji, když mi to žádný silnější pocit nepředalo. Ale zhlédnutí nelituji a ztráta času tu pro mě taky nebyla. Jestli jsem se ale o něčem přesvědčil především, tak o tom, že Bertolucci rád úchylárny - jenže takovým způsobem, že mě to vůbec nebere, jen se mi to hnusí. 3* () (méně) (více)
XX. Storočie si len ťažko dnes bude získavať nových fanúšikov. Ide totiž o látku pre jednu sezónu seriálu a nakoniec aj stopážou túto podmienku spĺňa. Lenže Bertolucci svoj film nerozložil na nejakých 7-8 častí, ale iba na dve a v podstate okrem klasického "intermission" ide o jeden celok. Pre mňa ide o film založený na hereckých výkonoch, pretože tempo občas trochu viazne a finále je skutočne predlhé, to keď sa oblúkom vraciame k úvodu rámovaného rozprávania. Takže k tomu, čo chcem povedať...Donalda Sutherlanda dlhodobo uznávam napriek pár béčkovým prešľapom ako veľkého herca, ale jeho fašista patrí v mojich očiach medzi najpôsobivejšie záporné postavy, aké kedy filmové médium vo svojej histórii ponúklo. Klobúk dole...samozrejme aj pred všetkými ostatnými zúčastnenými, bez výnimky. Komu zostali v ten rok všetky ocenenia??? ()
Galerie (33)
Zajímavosti (10)
- Ve filmu se objevilo více než 12 000 komparsistů. (Kulmon)
- Jack Nicholson byl zvažován do role Alfreda Berlinghieriho. (D3VIL)
- Originální nesestřihaná verze filmu (315 min) obsahuje spoustu sexuálních scén s De Nirem, Depardieum a dalšími. (D3VIL)
Reklama