Reklama

Reklama

Film XX. století představuje vrchol tvorby italského mistra Bernarda Bertolucciho (1940–2018), je to monumentální alegorie politického vývoje Itálie (a Evropy) první poloviny minulého století a zároveň troufalý pokus o filozofický výklad tohoto vývoje. Dvě mocné síly ženou veškeré dění kupředu: třídní boj a sex. Učení Karla Marxe a Sigmunda Freuda nebylo nikdy předtím a nikdy potom skloubeno a převedeno do filmových obrazů tak „frontálně“. Určitě lze tvrdit, že po padesáti letech, v dnešních eroticky i myšlenkově ustrašených časech, by podobně odvážný film už nebylo možné natočit. Snímek se odehrává v severní Itálii a líčí přátelství a věčné potyčky dvou mužů – statkáře Alfreda Berlinghieriho (De Niro) a rolníka Olma Dalcò (Depardieu) –, kteří jsou svědky a účastníky politických konfliktů mezi fašismem a komunismem. Ústřední hereckou dvojici doplňují legendy klasického Hollywoodu Burt LancasterSterling Hayden, ale také největší primadony zlaté éry italského filmu Alida ValliFrancesca Bertini. Zvráceně sadistickému archetypálnímu Zlu propůjčil tvář Kanaďan Donald Sutherland. (NFA)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (68)

ad 

všechny recenze uživatele

Problém v hodnocení, protože se ve výsledku jedná o obyčejnou komunistickou agitku... Ale je to tak zatraceně dobře natočené a zahrané, že je těžké film jednoduše smést ze stolu... První 4 hodiny je to bezmála umělecké dílo ale posledních zhruba 40 minut je čisté politické agitační peklo... Není divu, proč ten film přes všechny svoje kvality zapadl, protože je vlastně přes všechnu dokonalost v sobě skrytou k nepoužití ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Tak ako Posledné tango v Paríži je otravným a nudným intelektuálnym komorným predstavením pre unudených študentov filozofie a filmovej kritiky, je Novecento brutál naturalistické, boľševicky nevyberavo útočné a fašisticky desivo ponižujúce širokospektrálne divadlo. Pre oči aj myseľ veľkorysé a nezabudnuteľné. Vysoké i nízke. Bertolucciho Opus magnum, De Nirova aj Depardieova, Sandovej aj Sutherlandova najlepšia herecká príležitosť. A viete, čo je najhorší dedičný hriech? "Mať sračku a mlieko v hlave!" "Celý život len hovno a mlieko.". ()

Reklama

Mahalik 

všechny recenze uživatele

Dneska bylo hezky, že jo? Slunce, nebe bez mraků...super. Bylo přesně 13:52 a já civěl z okna na moji mámu, která nastupovala do auta, a ještě z dálky megalomansky artikulovala: " A p-o-v-ě-s p-r-á-d-l-o !!". No jo, no jo, zazní mi v hlavě, ale spíš než na věšení ponožek a pyžam, myslím na následujících několik hodin v přítomnosti Bernarda Bertolucciho a jeho slavné epopeje. Ještě zahlídnu párek starousedlíku na Libertách- taky možnost.__ Předesílám, že o Novecentu jsem dříve nechtěl ani slyšet. Bernardovo Poslední tango v Paříži považuji za nudný film a nutit se do 5-ti hodinové rozprávce o taliánském "Románu o věrném přátelství Amise a Amila", by se v daném okamžiku nesnilo ani tomu nejbláznivějšímu stvoření (a to já bezesporu jsem). Osud tomu chtěl či Julius Zeyer, a já se vrhnul bez bázně a hany mezi ty, co artikulují (asi kopírují mou mamku s tím prádlem) a jsou horkokrevní v porovnání s námi. Nechtělo se mi věřit, do jaké míry je režisér schopen autentičnosti. Podobně jako Wright v Pýše a předsudku, tak i tady je hafo scén, které si koledují a zarámování a o pořádné uznání. Lidé na polích dřou, a to, že se jim narodil kluk vůbec neprožívají. Prostě další hladovej krk. O pár metrů dál se taky narodil hošík, ale do bohatého klanu rodu Berlinghierů, což mu přidává body u buržoazie. Tihle kluci se skamarádí, jedí spolu žáby, lehají si pod vlak (neuvěřitelná scéna!!!) a navzájem si porovnávají, kdo ho má většího. Na tom by nebylo nic zvláštního (nu..), kdyby se o zapamatovatelnost nepostaral fantastický Bernardo, který opravdu nešetří nápady a společně s kameramanem (Vittorio Storaro) odvádějí práci, která mě opravdu zasahuje. Jak po umělecké, tak po lidské stránce. Kluci rostou (opět upozorním na perfektní scénu se stárnutím ve vlaku) a tím narůstá i syrovost snímku. Už žádné prozářené obrazy. Na piedestalu suprového počasí je jen déšť a fijavice. V tu chvíli se podívám na hodiny a zjistím, že jsem za půlkou, což mě zarazí, protože mě nebolí zadek. S druhou půlkou přichází i Hitchcock. Mlha mezi stromy a lány (hotová lyrika) a drsnost, o níž se postaral Sutherland Donald, jehož postava nacistického pedofila je zahrána šikovným způsobem (to zní hloupě, že?). Svítá- a výhled na moře Vám připomene, jaká je to doba, co jste byli mimo ČR. Zpět do reality: Gérard Depardieu zabijí prase a najednou je Vám úzko, takové vhození zpět jste nečekali. Chce se vám zvracet. Chci víc, víc, Bernardo. A Bernardo přikládá do kamen, atmosféra fíííhááá a já mám zaryté ruce v koberci (zadek už volal o přesun). Jedna dívčina se postaví na slámu a podobně jako kněžna Libuše prorokuje, pěkný. STOP! STOP! Lidi tady to utněte!!!! Opravdu, dál už nechtějte vědět více. Přicházejí na řadu srpy a kladiva. Nemám rád, když se do filmu až přiliš okatě nastrkují agitace, které člověka akorát serou, význam mají nulový a jen znechutí. Z filmu, který u mě aspiroval do TOP-ky (lepší než Tenkrát v Americe--fakt!) je najednou pochodující mutace dělníků s úsměvem, oblečených v červené barvě. Hezký, ale na mě čeká prádlo a krmě pro psa, takže si pospěště, chlapi. Smutný závěr, to nepopírám, ale ta hmatatelná atmosféra, která byla na začátku je tytam. Chtělo se mi brečet. Konec. Vypínám. Vycházím na terasu a venku vládne slunce, které bylo tolik typické pro úvodní tři hodiny z filmu. Pookřeju a usměju se.... () (méně) (více)

corpsy 

všechny recenze uživatele

Tento 5 hodinový opus sa rozhodne nehodí ako zábavný program na večer. Je to naturalistické predstavenie o jednej dobe, ktorá sa nelíšila od tej pred ňou a od tých po nej. Rozdiel bol iba v dátume a miere brutality, fyzickej, či psychickej. Vynikajúca hra s kamerou, dodáva tomuto dielu až sugestívny prednes. Veľký herci, veľký film, avšak z môjho pohľadu predsa len premrštené množstvo celuloidu. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,PŮDA POTŘEBUJE ROLNÍKY, JINAK BY LEŽELA LADEM. ALE PÁNY? KDO POTŘEBUJE PÁNY?...“ /// Tak jsem si udělal chvilku čas… Jedno vám povim - bejt to seriál, tak se unudíte k smrti. Vlastně ne, prostě to po pilotu vzdáte. Ale jelikož je to film… film od Bertolucciho(!)… tak to koušu až do konce. Sága z italskýho venkova, plná typický vůně (?), rolníků, nádeníků, statkářů (těch je samozřejmě míň…), plná socialistickejch postojů a kapitalistickýho útlaku. Život dvou chlapců, Olma a Alfreda a jejich osudy poznamenaný třídním (a teda politickým) rozporem. Svádí to k úvaze, že se jedná o komančskou agitku, ale vono jde spíš vo zobrazení kusu italskejch dějin. Mám rád dramatický ságy, jako třeba Dům duchů. Ovšem tohle je jiný. Hlavně proto, že těch dramatickejch chvilek tu je na tu dýlku málo. O většinu z nich se stará (v až úchylný roli) D. Sutherland, a pak okamžiky v závěru, nesoucí se ve fašistickým duchu. A když si myslím, že to vyvrcholení bude vrcholem – prostě ne až tak docela. Každopádně nezmínit se o hereckejch partech De Nira a Depardieu, by mohlo bejt důvodem k revoluci. Jinak je to spíš pro Italy. Nebo pro ty, kterým se zdaj tříhodinový bijáky krátký. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Páč Marx a Lenin si trochu toho oslavování zasloužej. 2.) Jsem komunista. Bohužel jsem zapomněl proč. 3.) Thx za titule – bohužel jsem toho frajera nevypátral! /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

Galerie (33)

Zajímavosti (10)

  • Ve filmu se objevilo více než 12 000 komparsistů. (Kulmon)
  • Natáčení probíhalo od července 1974 do května 1975. (Kulmon)

Reklama

Reklama