Bauhaus – Nová doba

Nakonec ve mně z prvotního nadšení, kdy jsem sledovala především to působivé herecké přeosobnění Augusta Diehla, jehož jsem nedávno viděla v roli mladého Marxe ve stejnojmenném (vynikajícím) snímku, nezůstalo nic. Utahalo mě to. Je to jednoduché lineární vyprávění řídké na příběh i na výživné informace o jistě mnohem pozoruhodnější éře Bauhausu i celé Výmarské republiky, než se jim podařilo ukázat. Všechno, co jsme se dozvěděli, by se dalo v kostce shrnout do pár tezí, jmen a jednoduchých postojů, seriál nic charismatičtějšího nedodal, až na významné chichotání, pohledy, gesta, pár nestrhujících záběrů tvoření a přednášek, aby se čítankově ilustrovala atmosféra, která nicméně neočaruje, takhle málo by na proměnu dějin a nasazení osobních životů nestačilo. Připadá mi to jako zbytečný, jalový počin, který nedostál potenciálu, na který při výběru svého tématu cílil, a rozhodně to pro mě bylo zklamání, po většinu času nudné, nepřitažlivé scény, jež se pouze tvářily jako přelomové. Laciný podvod, oběť staré pravdy, že největší průšvih je, když chce génia veřejnosti přiblížit někdo, kdo nemá vnímavost pro jeho komplexního ducha a charisma, kdo mu tristně nedostačuje a nerozumí. Trestuhodné zjednodušení a zbanálnění všechno to skutečně dobrodružné, co hýbe epochami, nemilosrdně zabíjí. *** Když tohle snadné dílko srovnáte s počinem Babylon Berlin, který přichází s plnokrevným příběhem reflektujícím též jasně vymezenou epochu německých dějin, odlitým smysluplně v kadlubu hospodářské kriminality a mocenské korupce, se smysly i mysl plně vytěžující výpravou, se stejně nosným zřetelem k rozvoji vědy, filosofie, umění a sociální teorie i praxe, zaměstnaneckým poměrům, právům žen, ke kultuře i technice, a s vlastním, s ohledem k dnešku výmluvně kriticky nosným a jitřivým úhlem pohledu (podvodná růstová ekonomika, neospravedlnitelná chudoba, hospodářská krize a co se ve vysokých kruzích vědělo o jejích příčinách a důsledcích a jak se s tím naložilo), a nadto v příběhu dramaticky živých osob, na nichž vám záleží a na které ty různorodé tlaky naplno doléhají a tísní je a nutí je čelit strachu, jednat a vymezovat se, musíte chápat, co tím myslím. Se stejnou umanutostí a vizí by o éře zrodu Bauhausu muselo vzniknout něco nesrovnatelně více strhujícího než tohle plakátové naděleníčko, u kterého stačí se dívat na jedno oko a poslouchat na půl ucha a člověku beztak nemá co uniknout. *~ (17.06.2020)

Pecka. Aspoň tedy v tom, že celou první epizodu nedokážu vstřebat, že August Diehl Mladý Marx je August Diehl Walter Gropius. Mystérium absolutního přepodstatnění mě vede k výbušnému nápadu, že August Diehl by měl být obsazen do role strhujícího revolucionáře nové doby i dnes, in real. To bychom opravdu měli šanci změnit svět k lepšímu, dokonce možná k dobrému. Dívejte se na něho! Hodně se na něho dívejte! *** Pokud jde o všechno ostatní, nasávám atmosféru, kterou to nepochybně vyzařuje, ale mám i nějaké výhrady a pochybnosti. Uvidíme. *~ (15.06.2020)