Poslední souboj

Tohle je přesně ten typ filmu, který by se měl líbit jak chlapům, tak ženám. Příběj je postupně vyprávěn očima tři hlavních postav, kde prim hrají především dialogy a méně i více drobnější detaily jednolivých scén. Vše krásně graduje a výustí ve velmi kvalitně natočený závěrečný fightek alá středověk. Rozhodně se nejedná o nějaký velkobiják plný rozmáchlých bitev. Naopak Ridley chce daleko víc jít do nitra mužů a žen a jejich práv, pocitů, povinností a tradic ve 14 století. Některé scény jsou mimořádně silné (dotazy na  Marguerite ) a některé i poměrně brutálnější, takže o dobovou atmosféru netřeba se strachovati. Poslední věc, Ridley umí skvěle vést herce. O Adamovi asi už všichni víme, že je hodně, ale hodně dobrej herec, Matt Damon mě sice nikdy nepřišel jako nějakej oscar herec, ale umí si vybírat postavy a režiséry, takže taky na pohodu a na závěr jsem si nechal růži mezi trny Jodie Comer, absolutně dokonale trefila tu kombinaci ženské křehkosti a vnitřní síly, naprosto skvělá. Jo a ještě je tam vlastně Beník i u něj si myslím, že z něj Ridley vymlátil maximum možnýho. Zkrátka kvalitní filmový zážitek po všech stránkách. (20.10.2021)

Bylo, nebylo, milé děti, jedno znásilnění... dobrá, začnu jinak. Středověké drama? Pro Ridleyho Scotta důvěrně známé a prozkoumané téma. Jenže tentokrát to nebude o špíně zakrvácených bojišť, ale o souboji pravdy. Matt Damon si ve zfanatizované Francii vezme půvabnou Marguerite (Jodie Comer z Free Guy, kterého jsem viděl nedávno a vůbec bych si netipnul, že jde o stejnou herečku). Jsme v dobách křížových výprav, Francie je chladná do morku kostí a z někdejších přátel jsou rivalové. Protože Adam Driver v době nepřítomnosti rytíře Damona znásilní jeho ženu, jejíž tělo ani po letech není „nakloněné“ k oplodnění. Zatímco o té skutečné pravdě, jak to celé bylo, má rozhodovat Bůh, my postupně sledujeme stav událostí podle jednotlivých postav, ve kterých bude hrát nemalou roli ješitnost, čest a zášť. Každý totiž vypráví po svém, každý se svou pravdou. A my postupně odkrýváme pár indicií u skutečností, které jsme už znali, ale teď u nich vnímáme jiný smysl/význam. Každopádně na toho zlého (obzvlášť v dnešní době) je třeba ukázat. Všichni ústřední herci jsou moc fajn, nicméně staří dobří kamarádi z Bostonu (a autoři scénáře) se mi líbili nejvíc – zjizvený vousáč Damon je furt nasraný a nabídne několik solidních emocí, požitkář Ben Affleck párkrát kvalitně zajoukuje, navíc svou zkaženost má na sobě vlastně rád. Závěrečný souboj moc povedený. (02.12.2021)

Ridley Scott je jedinečný tvůrce. Každý z jeho historických velkofilmů je unikátní svým stylem, koncepcí i vypravováním. Od klasické lineární sandálovky (Gladiator), přes spirituální cestu (Kingdom of Heaven), po venkovany pobíhající po lese v cool balení (Robin Hood). The Last Duel je estetikou a výpravou nejvíce podobný právě Hoodovi, obsahově je však vážnější, aktuálnější a vrstevnatější. Příběh silné ženy, která předběhla myšlením (a odvahou) svoji dobu. Dechberoucí herecký koncert v originálním a odvážném scénáristickém pojetí, okořeňen fenomenální výtvarnou stylizací, potemnělými kamerovými filtry a urputným závěrečným šermířským soubojem. Akce není tolik jako obvykle a stopáž je lehce přepálená a to především díky faktu, že se díky storytellingu filmu některé záběry vícekrát opakují - což je zároveň i v podstatě jediná vada na kráse. (16.12.2021)

Opojně opulentní velkospektákl, nechtěně přitažlivý zejména pro diváky z našich lůzrů a hnojů, neboť věrně pojednává o tom, co by se asi tak společensky dělo, kdyby ve 14. století Pavel Liška vyprcal Jágrovi starou, když Jarda zrovna nebyl doma, protože někde kasíroval monarchu a uzurpátora za reklamu na Dyžonské kuře. A jak už to chodí, Jarda, prohlašující se za chitrého, cytlyvého a něšného romatyckého mylovňýka, to chce vyřešit na hřišti, Pavel, prohlašující se za neodolatelného donchujána, kterému se figurantky samy chtivě napichují na kůl, jen tak s mongoloidním výrazem čumí, no a pyjem dotčená pydlooká Margaryta #Onataky, která by měla držet piču u plotny, kojit fakany a starat se, aby nebyl bordel v hradním obýváku, prohlašuje, že jsou oba zkurvení šovinisti a už je akorát tak nejvyšší čas, aby ji nějaký ten zasraný seksuální predátor pasoval na rytířku. Až na to kňučení nad hřadovacími právy tady do kontextu díla hladce zapadá velmi kulantní a originální scénář, protože jeho autory jsou dva snad největší obrněnci současného filmového průmyslu, kteří neváhali nechat se i rovnou obsadit. No chudák Rydly! Naštěstí je to totální frajer. Nejen, že ve třiaosmdesáti rutinérsky zvládl ukočírovat velkovýpravnou historickou fresku, ale DOKONCE!!! i přinutil, snad poprvé v jeho „herecké“ kariéře, jakž takž hrát i doposud zcela prkenného Démona. Eflek naštěstí neměl moc času, asi měl už předtím sjednáno nějaké to neodkladné opíchávání botoxem, tudíž jeho menší role ochrnutého tymolínového slizáka filmu příliš neuškodila a dědu Rydlyho určitě tolik nesral. Docela úsměvně zajímavý je i historický podklad. Ať už to kdokoliv zromantizoval a zesvižnil, jak chtěl, padesátiletý Karůž si tenkrát nabrnknul třicetiletou pannu, což byla na středověk, kdy dodnes obvyklý, klérem dicktovaný společenský vkus běžně velel prcat hlavně třináctky i mladší, už pěkně plesnivá makrela (dnešní analogie zatuchlé šedesátky), o kterou by neopřel kopí snad ani ten nejzoufalejší či nejnasranější sok, protože by se mu pak kluci v šenku smáli. Vlastní souboj, mimochodem opravdu fantasticky udělaný a ani trochu nepřipomínající onu obvyklou skupinu hysterického šermu Bukanýři z Vizovic, se pak fuckticky odehrál mezi šestapadesátiletými geronty, zakovanými do padesáti kil železa. No, já bych řek, že to tehdy až tak svižně asi moc nevypadalo a že by frajeři pošli vyčerpáním nebo na kornatění už při klanění se „dívce“ svých polucí či při uvažování nad tím, kolik tak asi váží válečná sekera. Každopádně se jedná o další úžasný a vynikající Rydlyho historický velkofilm a scénografické orgie, a mně nezbývá, než si závěrem opět stařecky konzervativně a decentně povzdechnout, jaká je to, kurva, věčná škoda a degenerace, že se místo do takových hodnotných, zábavných a poučných děl dneska raději majoritně vrážejí prachy do furtdokolových dementních pičočalamád se svištícími Superbukvami pro dyslektické potraty uklízeček a řidičů hovnocuců. (29.10.2021)

Historickej MeToo Rašomon. Nikdo neumí točit středověky tak dobře, jako Ridley. Světlá to výjimka mezi starými režiséry. Ten člověk má stále absolutně top formu. Konflikt mezi společensky neobratným Carroughesem a extrovertním Le Grisem je nosný i tak, ale když se do toho pak přidá ten třetí pohled, tak  mi té lady bylo nefalšovaně líto. Finální souboj je skvělej, ryzí masakr. (04.12.2021)