Vražda v Mezopotámii (S08E02)

Ďalšie prevedenie známeho Poirota Suchetom, ktoré ma nesklamalo. V každom prostredí sa nájde niečo, čo nenechá Hercula bez práce a v atraktívnom prostredí medzi riekami Eufrat a Tigris bola vražda a jej postupné odhaľovanie natočené veľmi divácky úspešne. Len tie kompletné frakové obleky som im akosi nechcel uveriť. :) 80%. (07.12.2007)

Vražda v Mezopotámii spája všetko to dobré, čo mám na tomto detektívnom seriály najradšej - krimi zápletku, ktorá dokáže každému zamotať hlavu a ktorú dokázal s noblesou sebe vlastnou vyriešiť jedine Hercule Poirot a mne veľmi príjemné exteriéry archeologického náleziska. Jediné čo je trocha na škodu je fakt, že v tomto diely, celkom netypicky, sa páchateľ prezradí sám hneď na začiatku. Nemyslím dejovo, alebo predčasným odhalením, skôr len po hereckej stránke, herec/herečka kľúčovú scénku zahral/a veľmi zle, naivne a teatrálne, takže od toho momentu som si bol istý, kto je vrah/vrahyňa. V knižnej podobe by som ale nemal šancu. Našťastie príbeh v sebe obsahoval ešte zaujímavú nadstavbu, takže konečné Poirotove odhalenie v závere nebolo celkom bez prekvapenia. 85/100 (30.06.2016)

Podobně jako archeolog při své práci, oživuje monsieur Poirot u Bagdádu minulost a jelikož při tom šetří s cukry do čaje stejně jako s francouzskými slovíčky, není divu, že po něm jdou mouchy. Závěr veskrze tradiční. Všechny podezřelé sezve Belgičan na jedno místo a pak v duchu svého rčení „fakta jsou kameny, jenž dláždí cestu, po které kráčíme“ na ně vysype korbu náklaďáku z kamenolomu. No a kdo se zpod hromady nevyhrabe, ten to je.. (23.11.2020)

Vražda v Mezopotámii je skvělá románová předloha s originální vraždou psaná v ich-formě (nezvykle je vypravěčem někdo jiný než Hastings, sestra Leatheranová). Filmové zpracování má tradiční podobu poirotovských příběhů s kapitánem (tady vlastně zbytečným), která táhne hlavně silný příběh a exotické prostředí, ale vadí zbytečně dodaná linie k Mercadovi. (10.05.2010)

Příjemně exotické prostředí (ačkoli je to vlastně jedna budova se dvorem, jedny vykopávky a jeden hotel) jde Poirotovi k duhu a to i přesto, že je záhodno nosit oděvů světlých barev, které v Anglii zpravidla zdůrazňují, že paliva šedých buněk mozkových byl v Poirotím jídelníčku dostatek. Škoda jen, že nejvíc zajímavá a dle mého soudu i nejhezčí herečka hraje roli, kde o ní nezakopne ani poloslepý pasáček poštovních holubů, zatímco jiné, rozhodně ne tak hezké jsou v příběhu zdůrazňovány jako osoby, za kterými se každý muž otočí. Průměrný Poirot = nadprůměrný film. (04.10.2013)