Tancuj Matyldo

Na dosavadního dokumentaristu a televizáka nadmíru povedený celovečerák. Rázlová v pohodě, Roden po delší době ve výborné civilní roli, fajn dialogy a i tím humorem se naštěstí šetřilo. Občas to šlo trochu zkratkou, ten přechod v uvědomění si hodnot by zasloužil krapet vypilovat, ale jinak nemám výhrad. V krátkém sledu po Úsvitu další tuzemská událost, co mě přesvědčuje o tom, že nad českým filmem netřeba lámat hůl. [kino LUNA, s rodiči] (30.11.2023)

Smutných filmů o stáří a umírání je celá řada. Rázlová s Rodenem ale slibují velké dílo a taky se ho dočkáme. Ačkoliv Karel co do výrazových prostředků hraje už dvacet let to samé, funguje to. Regina si dojde pro Lva, režisér se myslím mihnul ve filmu na jedné fotce a kromě slušně hrajícího Antonia nejvíc zaujala krásná Natálie Hejlová. (02.05.2024)

Musím dát plný počet. Již několik týdnů ve mně tento film rezonuje a já stále marně hledala slova, kterými bych vyjádřila svůj vztah k němu. Není to největší filmový zážitek všech dob, dokonce to rozhodně není ani film roku, ale je to neskutečný citový zásah pro nás, kolem kterých prošlo něco podobného. Prožít si svůj film vytvoří možná silnější pouto, než by dokázalo vytvořit to největší umělecké dílo. Moje maminka mě přivedla k všemu krásnému, co může umění nabídnout. Dala mi nahlédnout do tajů literatury, představila mi hudbu a seznámila mě s filmem. Byla mým trpělivým průvodcem po křivolakých stezkách umění vinoucích se mezi haldami nevkusu. Nebála se mi ukázat to špatné, abych ho dokázala odlišit. Na sklonku svého života prodělala operaci a narkóza ji připravila o ducha. Nebylo to postupné, tak jako v případě Matyldy. A já možná Karlovi tak trochu závidím, že měl čas se s tím vyrovnat, že měl možnost ještě ve světlých chvilkách své mámy najít její původní já. Filmového Karla situace hodně změnila, z nesmlouvavého exekutora se stal chápající člověk. Připouštím, že tenhle přerod mi přijde poněkud umělecky nadnesený. Ale je to jediná drobná vada, kterou na snímku nacházím. Regina Rázlová vyzrála v naprostou hereckou špičku. Majitelka jedněch z nejkrásnějších nohou československého filmu sedmdesátých let se nezdráhá promenovat před kamerou rozčepýřená, s vykasanou noční košilí a bez mejkapu zakrývajícího brázdy vrásek. Ve chvílích, kdy je Matylda zmatená, máte chuť ji nabídnout pomocnou ruku a odvést si ji domů, tak zoufale působí. I když jsou filmů s podobnou tématikou spousty, jen hrstce z nich se daří to, co se povedlo Waltzing Matildě, vystříhat se citovému vydírání a patosu. (01.05.2024)

Jeden z mála českých herců, co se dokázal prosadit i za velkou louží se po letech vrací s pořádnou rolí v našich luzích a rovnou asi tím nejlepším, co kdy předvedl. K tomu ve velmi silném námětu, který je ze života více, než se na první pohled může zdát. Každý, kdo se kdy musel někdy starat o nemohoucího příbuzného, aniž by šlo přímo o Alzheimerovu chorobu, se zde musí cítit sklíčeně celou délku filmu, ale zároveň být dojatý, jakou citlivou věc nám loňský, filmově bohatý rok nadělil. [viděno na Netflixu 31.3.2024] (01.04.2024)

Po "Přišla v noci", filmu, který opravdu nesnáším, je tohle balzám na duši. Silný a  opravdový scénář, uvěřitelné dialogy. Skvělý výkon Karla Rodena a Reginy Rázlové. Lva za nejlepší herečku měla rozhodně dostat ona a ne ta děsivá osoba, která ho dostala jen a pouze za ztvárnění svého osobního šílenství (což mnohým docvaklo bohužel až při předávání). (07.04.2024)