Jednoduchý plán

Sam Raimi can do things...obvykle. V tomhle případě se mi zdá, že "jen" natočil vlastní Fargo (opravdu, najděte deset rozdílů), a že to Paxton s Thorntonem nemohli sami prostě utáhnout tak dobře jako když se u Coenů sešla celá parta velkých jmen. Jenže ono je to ke konci čím dál tím lepší (i když jsem paranoidně čekal jiný/další zvrat), a ty dvě hodiny jsou kupodivu tak akorát. Sice na to musíte mít určitou náladu, a přijde mi to míň přístupné než to dokola omílané Fargo, ale svoji osmdesátku si to zaslouží. (21.08.2011)

Není nutné souhlasit se základní premisou o tom, co stačí chlapovi ke štěstí. Odněkud se začít musí, třeba z nenápadné parodie na americký sen – Vy sledujete vývoj. Klíčem, hnacím motorem je sebepřesvědčování. Člověk sám sebe vmanipuluje do připravené situace, vize, obrazu, chiméry. Jakmile na okamžik přesvědčíte sami sebe, něčím zlákaní (zde čtyřmi miliony dolarů), že nějakou situaci můžete se všemi důsledky udržet pod kontrolou, pro dosažení něčeho konkrétního, jakmile tomu na okamžik uvěříte – a uděláte první krok, sklapla past. Dál už je to jenom přemlouvání, svobodu jste ztratili, když jste si začali hrát na to, že skutečnost je zmanipulovatelná – ale skutečnost se odvíjí sama ze sebe, a tohle, všechny ty mocenské choutky mamonářů a vizionářů, je započítáno. Zevnitř se celek ovládnout nedá – ale pokud někdo udělal první krok, potom kvůli vlastní konzistenci, aby zpětně nezešílel z hrůzy toho absurdního činu a jeho prvních zlých následků, už přijme a spáchá každou další hrůzu, která bude logicky následovat. Neúprosnost odvíjení je tu zobrazená stejně čistě jako v řeckých tragédiích, jenom se odehrává v reáliích a atributech amerického snu. A chápete – všechno se tu celou dobu děje a vrší jen kvůli konzistenci, ty peníze jsou chiméra, vidina – nikdo z nich ani neví, jaké to je, mít tolik peněz – co to znamená – projektují si do nich – zoufalí z přítomnosti – svoje sny, které ani pořádně neznají, a pak už tautologicky i naději, že těmi penězi se jako Zlatým rounem vyřeší vše, co na cestě k nim spáchali. ** Radosti navíc: hudba Dannyho Elfmana jako neodlučitelná součást atmosféry. A privilegium pozorovat herectví Billyho Bob Thortona v další z jeho precizně odstíněných podob (na škále uprostřed mezi Bandity a Mužem, který nebyl – co do mimiky obličeje i povahy role). (09.05.2011)

Prvý a doteraz najlepší vážny film Sama Raimiho (série Evil Dead a Spiderman). Talentovaný režisér upustil od svojho agresívne štylizovaného rukopisu a sústredil sa výhradne na atmosféru, dej a postavy. Príbeh troch ľudí z vidieka, ktorí náhodou nájdu lietadlo plné peňazí, sa stal dielom vyzretého filmára s veľkou budúcnosťou. Myšlienkovo aj emočne mimoriadne silný záver je čerešničkou na torte tohto vynikajúceho thrilleru, miestami pripomínajúceho Fargo. Oscarové nominácie za adaptovaný scenár a herca vo vedľajšej úlohe (Billy Bob Thornton) plne zaslúžené. (16.03.2016)

Ačkoli to zpočátku vypadá na celkem slušnou zápletku, tak to postupem času začne nudit a i když to má i v závěru dramatický chvilky, tak mě to prostě v celkovým pohledu nedokázalo příliš zaujmout. Je to moc dlouhý a trochu překombinovaně komplikovaný, což z toho dělá místy špatně uvěřitelnou věc. Prostě průměrný krimi drama. 60% (09.03.2013)

Pravidlo č.1: Pokud najdete 4,4 miliony dolarů, ač vaše srdce bude krvácet a peněženka kručet, nahlaste to policii. Pravidlo č.2: Pokud se něco může zkomplikovat, tak vsaďte Thortonův oblíbený kukuč opožděnce na to, že se to zkomplikuje. Pravidlo č.3: Pokud Raimi zrovna netočí podle komiksu, nebo neznásilňuje dívky větvemi pod dohledem B.Campbella, umí i psychologicky propracovaná kriminální dramata černé jako krákorající vrána nad sněhovým příkrovem. Poznámka k pravidlům č.1 a č.2: Berte ale tato pravidla v potaz, když ty zelené papírky tak hezky šustí.. Holt, když se dáte do holportu s takovými lidmi, nedopadne to nikdy dobře a to ještě buďte rádi, že tam nikde nebyl poblíž P.Stormare a zahradní stroj na drcení dřeva.. (22.08.2011)