Reklama

Reklama

Vojna a mír I: Andrej Bolkonskij

  • Československo Vojna a mír I (více)

Obsahy(1)

Rok 1805. V Petrohradu vychází Manifest o vypovězení války Francii. Rusko se spojuje s Anglií a Rakouskem proti Napoleonovi Bonaparte, který již uchvátil půl Evropy … V salónu dvorní dámy carevny, Anny Šerer, v domech hraběte Rostova a knížete Bolkonského, na plesech i v salónech petěrburské a moskevské smetánky se s obavami hovořilo o vojenské akci proti – jak se domníval Pierre Bezuchov – největšímu člověku na světě. V Moskvě umírá starý hrabě Bezuchov a jeho syn – levoboček – získává moc nad obrovským majetkem. Kníže Andrej Bolkonskij, který nechal ženu Lízu v péči starého knížete, se stává pobočníkem generála Michaila Kutuzova. Padesátitisícová ruská armáda pod velením Kutuzova vstupuje na rakouské území, aby se spojila se svazovou armádou rakouského generála Macka a ke společnému postupu proti Napoleonovi. Čeká je bitva u Slavkova, od té doby nazývaná ,,bitvou tří císařů“.

Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (79)

classic 

všechny recenze uživatele

Sergej Bondarčuk ma OHROMIL v prvej časti Andrei Bolkonsky na plnej čiare,trefa do čierneho. Uznávam,že je Megaloman,ale keď sa pozerám na bitku pri Slavkove,tak vidím gigantické nasadenie tisícov a tisícov komparzistov bez prispenia počítačov,tak za to má u mňa veľké významne Plus... Okrem bitky sa ponúka pastva pre oči v podobe kostýmov,za čo mala padnúť nominácia? Inak tých nominácii by si tento KOLOS zaslúžil v podstate viac... Vojna a mier vnímam ako CELOK v najnáročnejšom filmovom počine môjho života,čo Oscar pre zahraničný film je slabá náplasť v tom,čo vyjadruje... ()

zelvopyr 

všechny recenze uživatele

Asi nejsilnější stránkou je podle mě casting, snad všechny postavy (možná až na Pierrovu ženu) mi dokonale sedí. A samotný Pierre, do jehož role se obsadil režisér -- na první pohled mi poklesla čelist, ale jakmile jsem se vzpamatoval, zůstávám nadšen. Četbou knihy jsem, přiznám se, poznamenán, takže onu část "Mír" narozdíl od ostatních pochválím o trošku víc než "Vojna". Přeci jen točit bitvu s půlmiliardou lidí je pro výsledný dojem snazší, než předat subtilní napětí ve vztazích. Líbí se mi, že se nejedná nijak zvlášť o interpretaci knihy, ale o prosté předvedení příběhů lidí, okolo kterých se zdejší svět točí... Včetně toho, že se vystupujícím dostane přesně toho, čeho si zaslouží. Abych nebyl odporný, s výjimkou Lízy Bolkonské. ()

Reklama

VaHo 

všechny recenze uživatele

Úctyhodné a megalomanské. První hodinu jsem se sice ztrácel v postavách a dějových linkách ruské smetánky (román jsem zatím nečetl). Některé momenty v interiérech mě uspávaly, dlouhé záběry, pomalé tempo a rozvláčnost mi zrovna nepomáhaly. Nicméně, jakmile se začalo bojovat, jak kdyby mě někdo pokropil živou vodou. Rozsáhlé bitevní scény, jsou fascinující jak svojí monumentálností, tak sehraností (nechápu jak, mohli uřídit tak velký komparz) a především působivostí. Kamera, která přelétává nad bojištěm a nekonečnými šiky vojáků aby se vzápětí ocitla na zemi, točila se, kroužila a manévrovala mezi bojujícími vojáky… ta atmosféra se prostě nedá popsat. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Dokonalé filmové dílo, což je předurčeno už dokonalostí literární předlohy. Má-li být ctěn Tolstoj, pak se nutně nelze vyhnout tomu, že vyprávění je občas zdlouhavé a rozvláčné. Tak je zapotřebí k filmu od začátku přistoupit a nevyčítat mu něco, bez čeho by nemohl existovat. Kdyby tomu tak nebylo, nebyla by to už Vojna a mír. Nevím o filmu, který by bez triků předvedl tak monumentální a věrné bitevní scény a který by si tak pohrál s výpravou. Vše, včetně hereckých projevů, je podřízeno Tolstému a ničím, zejména penězi si v tom Bondarčuk nenechal zabránit. ()

jaklee 

všechny recenze uživatele

Aký je rozdiel medzi ruským a americkým filmovým stvárnením legendárneho ruského románu? Odpoveď je jednoduchá. Americká verzia je ľahšie pozerateľná pre konzumného diváka, kdežto Bondarčuk dokázal, že len rusi a ukrajinci môžu verne natočiť Tolstého existenciálnu vojnovú filozofiu. Zvolil pritom dokonalý filmový jazyk a spôsob ktorý nebude zrejme každému po chuti, presne ako aj Tolstého kniha je dosť náročná. Kto bude čakať nejakú akciu, či zápletku, (ktorá sa nedostaví) tak pri 5 minútovej scéne tanca (namiesto nejakej bojovej scény), prestrihavaného s flashbackmi na umierajúceho pána asi dostane závrat alebo film jednoducho vypne. Ruská verzia je totiž pre skutočných filmových fajnšmekerov, je pomalá, snová, plná Tolstého filozofie a až duchovnej poetiky, kde každá kamerová kompozícia je dokonale premyslená. Na tento snímok sa jednoducho musí dozrieť, podobne ako napr. na Bergmanové filmy či geniálnu Vláčilovu "Markétu Lazarovu". A ešte jedno porovnanie so spomínaným českým filmom. "Lazarová" je najdrahší český film a v Rusku zase "Vojna a mier". Dva drahé ale zato veľmi umelecké filmy. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (11)

  • Ve filmu si zahrálo neskutečných 120 tisíc komparzistů. (Karlos80)
  • O réžiu sa uchádzal Ivan Pyrjev a Sergej Bondarčuk. Výber mala urobiť komisia Ministerstva kultúry ZSSR na čele s Jekaterinou Furcevou, no sám Pyryev svoju kandidatúru stiahol. Následne došlo medzi oboma režisérmi k nezhodám a až do konca Pyrjevovho života sa ani nepozdravili. (Arsenal83)
  • Jedným zo „sponzorov“ filmu bolo Ministerstvo obrany ZSSR, ktoré poskytlo filmovému štábu kone a celé vojenské jednotky. Počas prác na filme sa vytvoril samostatný kinematografický jazdecký pluk v počte asi 1500 jazdcov, ktorý bol následne úspešne použitý v mnohých ďalších sovietskych filmoch. (Arsenal83)

Související novinky

Stalingrad jako nejdražší ruský velkofilm

Stalingrad jako nejdražší ruský velkofilm

11.11.2009

Syn slavného Sergeje Bondarčuka Fjodor to slušně rozjel a daří se mu kráčet v otcových šlépějích – přinejmenším co se rozmachu jeho filmů týče. Po afgánské akci 9. rota a dvoudílném sci-fi velkofilmu… (více)

Reklama

Reklama