Psycho Cop 2

Nostalgie největší! V 93. jsem měl Psychocopa na VHS ještě spolu s Věcí, takže jsem to přehrával jeden čas skoro denně a oba filmy zaráz. Hláškující policajt, satanista Joe Wickers (sympaťák Robert R. Shafer) má svoje zákony a běda tomu, kdo je překročí nebo jakkoliv poruší. Hlášky typu : " Ty děvko, dobře, že jsi v černým, dneska půjdeš na pohřeb! Na svůj! " nebo " Zatýkám Vás, máte právo zůstat mrtvej, máte právo mít svýho advokáta, ale moc by Vám nepomoh, protože jste mrtvej... " a desítky dalších černočerných poznámek dělají z Psychocopa dvojky kultovní záležitost. Ještě musím říct, že jako tenkrát začínající teenager jsem si cvrkal do gatí z těch krásných ženských, kterýma se to ve filmu jen hemžilo a striptýzové nebo šukací scény mě vyloženě dráždili. A úvodní scéna, ve které se ukazuje interiér Wickersova policejního auta je taky kult!! Tohleto je parádní béčko z devadesátých lét, které znám zpaměti (nezapomenutelný je i výborný český dabing o který se postaralo studio Intersonic) a v HD kvalitě je to šmakující žrádlo! 666!!! (06.08.2017)

Proučík Joe Vickers byl ohromný sympaťák, největší klad filmu. Jinak průměrná vyvražďovačka v jednom baráku. Připomíná to Maniac Copa, ze kteréhož si želbohu nepamatuju ani zbla, tudíž nemohu srovnávat. Jinak ale paráda, hláškující polda, zasmál jsem. Snad jen ten konec je trochu blbý. Viděna 80 minutová verze. (25.02.2011)

Prvního Psycho Copa jsem si ještě jakž tak částečně užil, samozřejmě že zvráceně, třeba kvůli hlouposti jeho scénáře, špatným ochotnickým hercům, mizerné režii, nebo aspoň coby výtvor poloamatérských nadšenců do slasherového žánru. Ale podruhé už mi zábavný nepřišel ani trochu. Kdo naivně doufal, že se jeho pokračování někam posune, kamkoliv, třeba k zábavnějšímu/propracovanějšímu scénáři, nebo k lepším hercům/režii, bude za svou naivitu po zásluze odměněn devadesátiminutovou retardovanou hovadinou s hýkajícími přehrávajícími dementy a ječícími flundrami se zduřelými umělými cecky. Úplně zbytečný, otravně nudný film. (23.06.2022)

Jedničku Psycho Copa považuju za otřesně nepovedenej trash. Někdy se ale, stane zázrak a vyloženě sračková amatérština vyfasuje pokračování, které originál předčí ve všech směrech (ono to teda v případě jedničky, nedá ani moc práce :-)). U Psycho Copa je příčinou osoba režiséra. Adam Rifkin měl v té době silný období na divný, pro někoho kultovní filmy. Například jeho Muž se třema rukama, to je pecka, kterou leckdo nevydýchá. Ale zpět k šílenýmu policajtovi. Hned na začátku překvapí (oproti unylé jedničce) super drajv, kterej chytne a už nepustí. Všechno je tak, jak to v obskurním béčku má být, díky rozumné délce film nenudí, většinu stopáže tam pobíhá spousta polonahých koček (včetně Julie Strain), psycho polda hláškuje jak o život, prostě nádhera. Rifkin naprosto přesně ví co točí, a točí tohle ujetý béčko s až ironickým nadhledem. Navíc je film završenej naprosto nečekaným, fantastickým koncem, u kterýho jsem se opravdu od srdce zasmál (myslím tím scénu před hospodou). Tohle je prostě ten typ filmu, který miluju. (19.09.2010)

Zůstanete tady spolu pohromadě! Tohle je jeden z videokultů mého mladí. Šílenej, nesmrtelnej, satanistickej a vraždící policajt, kterej si s chutí v přestávce mezi mordy zahláškuje. Vedle něj pobíhají ječící polonahý striptérky a kancelářský krysy padají jak mouchy. Naprostá paráda. Ztrať se v pekle ty malej posero.100% (02.03.2015)