Desperado

Dávno pryč jsou noci, kdy drogový boss Bucho usínal s pocitem dobře vykonané práce. Nyní spí s jedním okem otevřeným, s prstem na spušti odjištěné pistole a děsí se chvíle, kdy se ve dveřích objeví ON - El Mariachi. Tento mstitel, vláčející s sebou kytarový futrál napěchovaný zbraněmi různého kalibru, se totiž pomalu prostřeluje zástupy pěšáků ke svému poslednímu cíli. Buchovi bojovníci se vracejí z bojů ve stále řidších sestavách, čemuž se nelze divit, když občas nerozeznají střílejícího hudebníka od zběsilého vrhače nožů Navajase. (06.10.2009)

Robert Rodriquez je pro mě prostě jednou velkou neznámou. Už dávno nepochybuji o tom, že umí točit řádně nadupané a zábavné žánrovky, v nichž se naplno projevuje jeho obrovský filmový zápal a samozřejmě také talent, ovšem pak přijdou takové akční slátaniny jako Od soumraku do úsvitu, Machete nebo nedejbože Planeta teror, a moje sympatie k mistru Rodriquezovi se zase pomalu otáčejí o 180 stupňů. Desperado naštěstí patří do té první skupiny, může se chlubit skvěle napsaným scénářem, brilantním střihem akčních scén a především odshora až dolů bezchybně vybraným castingem, který tomu také hodně pomáhá. Nejen charismatický Banderas a nádherná Hayek, ale především příběhově méněcenní Buscemi, Trejo nebo sám velký Quentin Tarantino (jeho scéna patří k těm vůbec nejlepším) představují onu hybnou sílu, která dodává příběhu nevídaný lesk a tempo. No a hračička Rodriquez už jen vše podtrhne svým úžasně specifickým rukopisem, který sice není a asi nikdy nebude úplně bez kaněk, ale bez něj by to tentokráte prostě a jednoduše nebylo ono... 80% (12.10.2012)

Prvy komentar = najvacsia srdcovka. Skvely akcny narez od Rodrigueza ma dokonalo odrovnal. Aj ked Desperado sledujem poX-ty krat vzdy ma atmosfera spinaveho Mexika a barov plnych chlapikov ktorych by ste sa ani neodvazili oslovit, uplne pohlti. Banderasov El mariachi je pre mna jeden z najposobivejsich filmovych hrdinov s najposobivejsim nastupom na scenu, ktory komentuje Buscemi (the Biggest mexikan I'v ever seen :)), akcne sceny sa daju porovnavat azda len s krvakmi Johna Woo a to je naozaj velka pocta. Opisovanim skvelych momentov, skvelej hudby dokonale zladenej s akciou, vypeceneho humoru (Tarrantinov vtip) a mnoho ineho by som mohol sediet az do rana. Jednoducho klenot zanru, ktory u mna uz nic neprekona. 10/10 (22.10.2006)

Desperada předcházela skvělá pověst zámořského Limonádového Joea, ale otevřeně řečeno, jeho odkazu zůstal mnohé dlužen. Oč méně je desperado vtipný, o to více je akční. Já ale nejsem příznivcem akčních filmů, navíc scénář mi přišel jen průměrný a především nevyrovnaný. Silné momenty se - především v druhé půli střídají s vatou vyplněnou samoúčelným násilím. K tomu, abych Desperáda akceptoval, potřeboval ještě kousek nadhledu a vtipu navíc.Celkový dojem 55 %. (20.12.2007)

Rodriguezovsky nadsazené akční inferno aneb příběhově nekomplikovaná oslava westernových archetypů s milionem vypálených kulek, desítkami rozstřílených gringos a černým humorem. Antonio Banderas v životní roli. Důkazem zábavnosti snímku je i fakt, že ačkoli jsem jej viděl v pozdních nočních hodinách, má hlava zůstala až do závěrečných titulků v bdělosti (a díky Salmě i ta druhá :-)). 80%. (10.08.2013)