Normální lidi

Normal People je jeden z nejgeniálnějších názvů, protože na Connellovi a Marianne není normální vlastně nic, ale zároveň všechno. Oba mají milion věcí, se kterými se člověk může naprosto ztotožnit a zároveň udělají tolik podivností, které by člověk asi sám nikdy neudělal. To je na téhle minisérii nejkrásnější, je tam toho spoustu, co chytne za srdce a člověk vidí odraz sám sebe, ale ta reflexe funguje krásně i v tom, co by jeden nikdy neudělal. Vztah dvou hlavních postav je zvláštní, nepochopitelný a někdy až absurdní, stejně tak je ale i emotivní, hluboký a krásný. Nádhernou a citlivou kamerou za doprovodu naprosto nadpozemského soundtracku je tu zachyceno něco, co asi málokoho chytne za srdce, ale pokud někdo otevře mysl i srdce a dá šanci tomuto aromantickému skvostu, tak bude odměněn něčím unikátním, co zas lásku vyobrazuje naprosto neotřelým způsobem. (04.10.2022)

HBO GO - První den: Při sledování prvních dvou dílů koukáme s drahou polovičkou nevěřícně na sebe, seznamujeme se s hlavními hrdiny, kteří mluví trochu zvláštně, ale zvykáme si. Třetí díl - dáváme tomu ještě šanci, byť máme pocit, že to je spíše pro teenagery. Čtvrtý díl - už jsme si zvykli, středoškoláci jsou na vejšce a začíná se to rozjíždět (vztahy a tak). Pátý díl - utvrzujeme se, že tohle nás baví. O den později: Se zaujetím sjíždíme chybějících 7 dílů a jsme totálně lapeni. Za pár hodin dokoukáno jest a když se s odstupem 24 hodin nad seriálem zamyslím, musím říct, že si mě získal. Zejména tím, jakým způsobem a jak otevřeně spolu hlavní dvojice hovoří. Upřímnost, otevřenost a nazývání věcí pravými jmény mě zejména u Marianne strašně bavilo. Také mě zaujalo, jak se každý po svém vyrovnává se svými psychickými problémy, problémy v rodině, atd. Ano, bylo to vlastně celou dobu jak přes kopírák - jsou spolu, nejsou spolu, dali se zase dohromady, opět rozchod, zase spolu, dlouhé odloučení, atd. Nicméně to ve finále jste schopni překousnout, protože i tohle může napsat život, který je občas komplikovaný. Český dabing je povedený a hodí se, přece jen se pak více soustředíte na obraz než na písmenka skákající v šedém okénku dole. Sečteno podtrženo - bravo, Angláni a Irové. Jo a ještě nesmím opomenout skvělý soundtrack, ve všech 12 dílech byl bezchybný. Druhé shlédnutí mě tuším nemine (resp. jsem už s reprízou započal :)), tentokrát volím AJ s titulky. Že bych dal i knižní předlohu? Uvidíme, každopádně seriál je pro mě 5ti hvězdičkový. Na závěr musím připojit ještě jednu myšlenku. Daisy Edgar-Jones (Marianne) je podle mě velký herecký talent. Rád budu sledovat její kariéru a přeji ji, ať se nadále objevuje jen ve stejně dobrých filmech a seriálech, jako jsou např. Normal People. 90% (J) (05.01.2021)

Coming-of-age drama o tom, jak jsou středoškolské vztahy formovány zdáním, jak může být malé sobectví pod tlakem reputace ničivé a jak velkou proměnou mohou na vysoké projít lidé na střední stydliví. Je to pozorný, nepřikrášlený příběh o dospívání a vztahu dvou studentů irské střední školy a později dublinské Trinity College, Marianne (Daisy Edgar-Jones) a Connella (Paul Mescal). Teskná atmosféra vztahu odsouzeného i přes duševní a tělesné souznění k zániku, protože to zkrátka přichází s věkem. Seriál hluboce vystihuje rozdíl mezi lidmi, kteří tápou na střední a vysvitnou na univerzitě, a těmi, pro něž je střední škola vrcholem popularity a života. Herecké podání a vycizelovaný scénář, který se ovšem nepředvádí, jsou všechno jen ne obyčejné a normální. Něžný i drtivý a subtilním způsobem mimořádný seriál. (03.02.2024)

Protože podobná témata příliš nevyhledávám, zůstanou Marianne s Connellem takovou výjimkou potvrzující pravidlo. Nakonec je pravda, že jsem Normálním lidem dal šanci především kvůli kameře a ta je obzvlášť ve spojení s hudbou výborná. Exteriérové záběry krajiny, či procházky městem, mají tu pravou britsky pošmurnou atmosféru, která jakoby nevyprchala ani z interiérových čistě dramatických scén. Jenže toho dramatu postupně ubývá, což je vidět třeba na postavě hlavního hrdiny. "Svým způsobem" je jeho chování v prvních epizodách pochopitelné, jenže když se to do nekonečna opakuje? Když v těch následujících stále zraňuje nejen sebe, ale i Marianne a mnoho dalších kolem něj. Potom příběh o svoji zajímavost rychle přichází a zůstává pouze ta kamera. Navíc Paul Mescal působí jak kdyby byl v nekonečné depresi, což je ale vzhledem k výše zmíněnému zřejmě ta pravá poloha jeho postavy. Vnitřní boj je na něm znát... takové to "řekni to" a zase nic. To Daisy Edgar-Jones má těch citových poloh a povahových změn podstatně více, její pojetí Marianne je dokonalé. Jenže ten příběh prostě vyšumí, čemuž nahrává i rychlý závěr. 65% (29.01.2021)

Jiný seriály na to potřebujou několik řad, Normal People to zvládnul za pár půlhodin. Pro tak přirozenou proměnu obou charakterů prostě stojí za to tuhle věc zkusit. A taky pro skvělej soundtrack. A za herce, díky kterým jsou Connell s Marianne v jejich krutě nehollywoodský romanci tak moc uvěřitelný. Lepší konec a bylo by to za pět. A to k němu bylo takhle blízko. (26.07.2020)