Vánoce u našich

Nakonec 3*...i přes tu tragickou druhou řadu. První řada byla docela fajn...hlavní hrdinka pěkná a docela sympatická, situace do kterých se dostávala nebyly úplně hloupé...nejvíc se mi však líbilo to norské prostředí, sníh, na nákup hlavní ulicí na saních a hudba...samotný seriál tak nějak plyne, ale nějaký pocit ve mně nezanechal. Druhá řada byla tragická....hlavní hrdinka otravná, když ne opilá, tak každý díl souložící s někým jiným a tentokrát zápletka nefunguje, je to jen recyklovaná první řada...a finále k smíchu... (25.11.2021)

Líbila se mi postava částečně nedospělé a hodně chybující Johanne. S ohledem na to jsem se ani nedivil, že nedokázala natrefit na toho pravého. Ba že to byli často podivíni (hráč realitek vede). Její snaha nezahořknout a "otevřít se novým možnostem" byla sympatická, i  když bylo pochopitelné i její kyselé zhodnocení: "Skončila jsem s puberťákem a pak s důchodcem." U severské romance očekávatelná erotická otevřenost (nezapomenutelné setkání v "nahých lázních"), méně sympatická byla příchylnost k alkoholu. Překvapit mohla rasová rozmanitost dnešní norské společnosti, ale nebylo to tak na sílu, jak to někdy u netflixovské/americké produkce bývá. Horší bylo, že 2. série tlačila na sentimentální struny už dost a i když byl konec (jakož i celého seriálu) fajn, závěr 1. série byl mnohem, mnohem silnější. A potěšila zmínka o naší Popelce (i když trochu negativní). Fakt to bude kult i tam. // 70% (11.02.2022)

První série se mi vcelku líbila, sice byl děj občas hrozně pitomej, ale dalo se to. U druhé série jsem zvládl zhlédnout jen dva díly a více už ani nechci, to už bylo úplně bez děje. Jediný plusy jsou ta, že hlavní představitelka je hezká a že film má alespoň trochu vánoční atmosféru. /po první sérii: 65%, po druhé sérii: 55%/ (02.12.2020)

Vtipný seriál z Nórska, kde sa hlavná hrdinka snaží nájsť rande na každoročnú rodinnú vianočnú večeru. Tento rok vyšla jeho druhá séria, ktorá bola rovnako vtipná ako aj tá prvá, ak nie vtipnejšia. Strasti a útrapy tridsaťročnej sestričky v hľadaní "toho pravého" v dnešnej modernej dobe proste nemôžu viac vystihnúť, to čo prežívame aj my všetky beznádejné romantičky toho istého veku. (01.01.2021)

Vánoce, svobodná třicátnice a nátlak rodiny, ať už si konečně někoho najde. Není to anglická Bridget, ale norská Johanne a není to film, ale seriál s dvěma sériemi. Změnou národnosti tahle do sňatku postrkovaná dívčina získala i odlišné podání. Například mnohem nezávaznější vztah k sexu (ten koloušek by asi v tomto pojetí v britské verzi neprošel/o večírkové jízdě s kolegyní v tramvaji nemluvě), mnohem víc sněhu a zejména notnou dávku protivnosti. Ne, Johanne se dá fandit jen ze začátku, ale posupně vysvítá, že je čím dál tím větší frfňa, všechny kritizuje, sama své chyby nevidí, furt brblá nebo chlastá, odsuzuje, aniž by se sama zamyslela. Válí se ve sněhu, bojuje se svými nezralými rodiči, přátelí se se „střelenou prima“ kamarádkou, a přestože se furt projevuje jakože děsně samostatně, nakonec ji všichni dotlačí do nesmyslného svazku, který prostě nemůže vydržet. Ve dvou sériích se ty příběhy pořád opakují a divák se moc zajímavého děje nedočká. SHRNUTÍ: Bridget na sněhu, vodce a v permanentní naštvanosti. (02.01.2023)