Bombardování

Každá chyba má svoje dôsledky... Úvod sa trocha naťahuje ale ako začnú nálety a presunieme sa čisto iba do priestorov školy a zachraňovania preživších (resp objavovania nešťastne zosnulých) tak film má svoju silu,kvalitu a dokáže z človeka vytlačiť emóciu a to aj bez vyložene naturalistických scén či litrov krvi. Bornedal šiel na to skrátka inak a snažil sa vyvolať negatívnu emóciu cez zobrazenie chaosu,beznádeje a prežívania postáv, čo viac menej zafungovalo. Určite mohla byť daná látka o nešťastnom omyle dánskych letcov s fatálnymi dôsledkami pre stovky ľudí zfilmovaná aj silnejšie, osobne som bol však celkom spokojný aj s Bornedalovou, miernejšou a menej hardcore verziou. PS: Tá 4. hviezda je taká polovičná. 65-70% (14.04.2022)

Hodně silný snímek dle skutečnosti, který navíc v dnešních dnech dostává násobný prožitek díky aktuální situaci na Ukrajině, kde to vypadá dost podobně, aneb nejvíce to stejně odnesou obyčejní lidé. Natáčelo se v České Republice a na filmu jsou lokace krásně k rozpoznání. Dánská tvorba si mě víc a víc získává a tento snímek dlouho zůstane mezi těmi lepšími. (10.03.2022)

Zaujímavý a silný film. Silný nielen preto, že sa niečo podobné deje aj v súčasnosti a extrémne blízko nás, ale aj vo všeobecnosti. Ťažko na človeka dolieha, keď sa ubližuje ženám a osobitne deťom. V súčasných vojnách sú útočníci a obete ďaleko od seba a tí chlapci v lietadlách si možno ani neuvedomovali, čo môžu spôsobiť. To ich viny samozrejme nezbavuje. Film mal úžasný rytmus a silné napätie od trochu popisného a aj rozháraného začiatku do úžasného finále, ktoré bolo mimoriadne nielen z filmárskeho, ale aj z odborného hľadiska. Len tak mimochodom som si uvedomil, že tie bledé zaprášené tváre detí mi evokovali ľudí utekajúcich z dvojičiek. (22.05.2022)

Rčení "pije jako Dán" bylo aplikováno na anglickou letku pilotů, pověřenou vybombardovat ústředí gestapa sídlící v dánské Kodani. Ovšem cílem mise se stane omylem i škola plná civilistů. Režisér a scenárista v jedné osobě Ole Bornedal sáhl po látce z 2. světové války, konkrétně po období jen pár měsíců před jejím koncem. Situuje diváky do nacisty okupované Kodani (k tomuto účelu dobře posloužilo natáčení v pražských exteriérech), kde to na ulicích vře, policie zneužívá své moci a fanatismu a katolická řádová sestra se brání svému pokušení. Napjatá nálada panuje ve městě minimálně hodinu, než dojde ke stěžejní scéně bombardování, po níž své místo zaujme působivý obraz zkázy, který jitří divácké smysly, jelikož režisér necílí na krvavou explicitnost. Ačkoliv scény výslechů na gestapu disponují svojí krvavou úderností i nevlídností prostředí. Na televizní poměry je film solidně natočený. O Bornedalovi se tak nějak ví, že má talent a umí natočit za menší rozpočet zajímavý film. Tenhle válečný snímek je výrazný ve své jinakosti. Určitě je svým pojetím v mnohém odlišný od spřízněných válečných snímků a rozhodně vyčnívá svojí originálností, která ve válečném žánru už pomalu bere za své. Určitou neotřelost se mu podařilo aplikovat i do vyobrazení osudů obyvatel města, taktéž dánské vnímání války je ve filmových vodách poměrně vzácně popisováno. Vrcholem filmu je pak bombardování a následné vyprošťování zasypaných obětí pod troskami budovy, jejíž instituci už měl ve svých učených školních hrátkách i samotný Komenský. Bornedal tak nějak stihne za hodinu popsat charakterizaci svých postav, aby pak následně ve zbytku filmu nechal vyniknout jejich zoufalství z blížící se smrti. Pod troskami bylo sice zasypáno mnohem více civilistů (počet 120) - množství malých dětí, rovněž učitelky i katolické sestry, jak uvidíme na archivním snímku po skončení filmu, ovšem nejvíce utrpení zažije jeptiška a malá holčička, které budou při vědomí. Holka bude kdesi pod sutinami líčit své hrůzostrašné zranění, aniž by ji kamera zabírala, dostává průchod divácká představivost, která pracuje naplno. Ole Bornedal se zase jednou tvůrčím způsobem připomněl. Se svým zdatným hereckým týmem bez hvězdných jmenných položek, za drobné účasti známějších českých herců a s Netflixem v zádech natočil působivé drama o lidských osudech. 8/10 (14.03.2022)

[75%] No, tak musím uznat, že za to jedno vidění to minimálně stojí. V dnešní době, kdy se nám tu rozpoutává válka na Ukrajině, mi tohle přišlo takové autentické, syrové, až jsem měl v několika scénách slzy na krajíčku, takže po realistické stránce nemůžu nic vytknout. Slabší povahy než já by to asi v konkrétních pasážích vypnuly. Co se týče cca první půle filmu, tak tam si stěžovat moc nemůžu. Tenhle dánský počin není jen o tom, aby se tam nepřetržitě střílelo atd. Jen bych asi dal větší délku filmu, neboť jsem se hůře orientoval v postavách. Ty postavy by měly mít o něco větší prostor. Chápu, že pro méně nákladný film to asi nešlo, ale tohle byl takový jediný nedostatek. Jinak scéna, kdy se bombarduje škola, to bylo dech beroucí. Hlavně vidět zkrvavené, zraněné děti – to bylo opravdu silné. Takže i emoce se tu ke konci dost odrazí. Takže ve finále jsem v rámci žánru spokojený. Vylepšovat by se dalo, ale i tak je to po delší době autentický snímek z 2. světové války. (13.03.2022)