Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Cassie (Carey Mulligan) byla nadějná mladá žena… dokud se vše ze záhadného důvodu nezměnilo. Zdá se, že v jejím životě není nic takové, jak se zdá: je děsivě chytrá, provokativně mazaná a navíc po nocích žije tajným druhým životem. A nečekané setkání Cassii nabídne šanci napravit křivdy minulosti. (CinemArt)

Videa (6)

Recenze (190)

Fr 

všechny recenze uživatele

,,MYSLEL SIS, ŽE JE TO KONEC? TEN JE AŽ TEĎ!“… /// Není to krvavý, spíš dramatický, občas psychologický… ovšem Cass a její propracovanej systém na vyrovnání se s minulostí má mý sympatie. Ovšem spíš nápadem a filmovým ztvárněním, než konečným vyzněním. Filmová propagace #meetoo začala… nic proti, dalo se na to koukat, ale… Vážně? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Spolužáci nechtějí, abych je kontaktovala. 2.) Vzdycky píchám ty nejvožralejší běsky. /// Thx za titule „Zemetras“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Svádělo by to k tomu, že to má nekritický úspěch u kritiky především díky tématu a tomu, kdo za tím scénářem a režií genderově stojí. Což by bylo vůči autorce nefér; tady jsou kvality díky tomu, jak je aktuální #MeToo tématika pojatá "s koulema" a prosta mravokárných deklamací. Nesdílím výtky na černobílé vidění autorky "co muž to prasák", když k celkovému efektu/dopadu "kultury znásilnění" tu přispívají právě i ženy (Madison, děkanka, ambivalentní antihrdinka Cassie samotná); vždyť o tom jsou celé dva akty plánu pomsty. Navíc i kdyby, tak se to veze na tak chirurgicky přesně trefené černohumorné vlně o echt seriózním tématu s vymazlenou záměrně přepálenou osmdesátkovou popíkovou neonovou stylizací, že tomu nelze nepodlehnout. Carey je pak svým komplexním "PTSD výkonem" ve víru sebezničující spirály vendety stejně tak strhující jako znepokojivá a tak snad jedině linie s Ryanem šustí příliš papírem, kdy je od počátku příliš okaté, proč tam je a kam se s ní míří. Nejslabším článkem je ovšem hojně diskutovaný závěr. I když závěr ne, ten je perfektní... Spíše epilog po něm. Na první dobrou je podaný tak, že přináší zadostiučinění, ale čím větší odstup od projekce, tím evidentnější je, že je nadbytečný a posouvající to celé poněkud jinam. Mohlo (mělo!) to skončit již v ordinaci či nedoslovně poštovním balíčkem a bohatě by to stačilo. ()

Reklama

verbal 

všechny recenze uživatele

Nemrdaná stará pizda je na vulvu postaveným tupým manifestem zoufale netknuté feministické vagíny, jehož jediným účelem je na vlně hnutí #metoocunt hystericky černobíle vykřičet do světa, jací jsou chlapi sexistická a šovinistická hovada. Já, erudovaná kapacita v oboru, se ovšem s kolegyněmi velkobritskými psychovložkami u tohoto tématu nepatrně rozcházím v odborné terminologii. Tam, kde ony angažovaně žonglují s termity jako „primitivním maskulinním chtíčem fyzicky i emocionálně brutálně viktimizovaná ubohá žena“, já neváhám použít, dle mého objektivního názoru daleko výstižnější, „vypatlaná až nesvéprávná labilní kráva, co si konečně poprvé a patrně naposled zašukala“. No řekněte sami, jak jinak byste determinovali pypku, která dobrovolně vleze na obvyklý školní zpitý qartýr plný nadržených, ožralých fotbalistů, o nichž všude kolují prznící legendy, tam se zduní jako prase do bezvědomí a čeká, že se odtamtud ráno vypotácí neposqrněna jogurtem a s romantickou plísní bratrů Nedvědů na rtech? To je něco, jako by podepsala smlouvu na natáčení porna a na plac naběhla neochvějně přesvědčena, že ji tam vyprcají jen počítačovými efekty. Labilní a výhradně účelové jsou zde i pohnutky od přirození kafilerně odporné Kery Chuligán, které na tom qartýru nikdo karburátor nesešteloval, protože i rumem totálně komatizovaný nadrženec má své hranice a důstojnost. Kluci vykropili hrobku jen její BíeFeFce, která tu strašlivou újmu, ač u toho byla na sračky a o ničem nevěděla, prostě nerozchodila, a z toho příšerného posttraumatického stresu kopla do kalendáře. Načež si milá vyrachtaná Kery stanovila jako životní poslání mstít se všem těm odporným šovinistickým sviním tím, že jim vždycky v nejlepším uteče z pod čuráka a dělá si pak čárky do deníčku. Prostě řídký a přiblblý poševní šlem ala #jajsemtakykrava. Ale má to alespoň šťastný konec, a na světě je stále převaha samic, které po troše té vulvoskopie u psychiatra neskončí, a naopak chtějí nášup, tudíž budu nebývale milosrdný. Epilog: Celou dobu mi to připomínalo onen sice kapku košilatý, ovšem pravdivý příběh s poučením o blondýně, která vlezla do baru, kde sedělo asi třicet horníků, a poručila si vodku. Pak hned druhou, třetí, čtvrtou ... Když už po desátém frťanovi kapku vrávorala, začalo ji osazenstvo povzbuzovat a kupovat ji další, a jakmile byla na hadry, celý bar ji pečlivě altruisticky omrdal. Druhý den se objevila znovu a situace se opakovala jako přes kopírák - vodky, ještě více vodek, povzbuzování, koma, grupáč … Třetí den naběhla k baru a povídá: „Dneska bych si dala fernet.“ A barman na to: „Ale copak, copak, slečno, naše vodka už vám nechutná?“ „Ale kdeže, chutná, chutná, je vynikající! Akorát mě po ní vždycky děsně pálí kunda.“ ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Jeden z mála #metoo filmů, jehož hrdinka je skutečně zajímavá, nejednoznačná a nejednorozměrná figura, na jejíž počínání lze vlastně nahlížet i dost kriticky, ale přesto ji člověk tak nějak chápe. Když se k tomu přidá výrazný výkon Carey Mulligan, tak to zkrátka baví sledovat, i když z některých situací trochu smrdí scenáristický konstrukt. Zmínit se musí i vydařený soundrack a pro mě jeden z nejuspokojivějších závěrů za dlouhou dobu. ()

POMO 

všechny recenze uživatele

Revenge-flick produkt #metoo nálady v popovém balení s příjemným castingem, se snaživější charakterizací hlavní postavy, než na jakou jsme zvyklí z tematicky podobných revenge-hororů. Carey Mulligan je roztomilá, ale zmínky o “oscarovém” hereckém výkonu jsou mimo. A vůbec, film v žádném směru nepřesahuje tvůrčí hranice hravé jednohubky, originální pouze zasazením daného tématu do áčkového mainstreamu. Scenáristické rádoby kouzlení ve finále naopak potvrzuje jeho kreativní limity v mezích pouhého svěžího tínejdžerského dramatu. Assassination Nation byla v daných vodách odvážnější a stylovější. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (12)

  • Pár měsíců před uvedením snímku bylo připraveno promítání pro vybranou veřejnost, aby se zjistily reakce publika. Během jedné scény vypukla až násilná hádka dvou diváků. První z nich byl scénou velmi pobouřen a druhá osoba jej vykazovala ven z kina, když se mu to nelíbí. Režisérka okomentovala incident slovy: „Bylo to šokující, protože jsem chtěla natočit provokující film k zamyšlení, ale až takovou intenzitu jsem nečekala.“ (TaNya_)

Reklama

Reklama