Tommy

Poprvé viděno asi někdy kolem roku 1980 na ORF. No, tehdy (v té bigbítové poušti) to byl zážitek. Moc jsem tomu nerozumněl, ale části filmu fungovaly vlastně jako klipy. Přinejmenším u songů I´m Free a Listening To You mnou emoce cloumaly monumentálně. Pak jsem to viděl víckrát a trochu jsem ochladnul. Taky tam režisér nemusel vrážet kdejakou celebritu. Eric Clapton je tady mdlý a Eltona Johna jsem nikdy nemusel a tady je mimo mísu. Jen ta Týna je celkem v pořádku. Ale jen za tu tehdejší nálož energie si tento opus aspoň 4 * zaslouží. (27.02.2011)

Geniální film natočený podle ještě geniálnější desky. Roger Daltrey dokazuje, že je nejenom výborný zpěvák a hráč na harmoniku, ale i skvělý herec (což dokazuje i ve snímku McVicar). Pro fanoušky The Who a rocku vůbec povinnost, pro ostatní příjemný film... A můj favorit strýček Ernie v podání bubeníka skupiny Keitha Moona je k sežřání:) (03.08.2007)

Skvělá "rocková opera", zajímavé "šílené" provedení, fascinující hostující osobnosti; za zmínku stojí fešný zpívající doktor Jack Nicholson nebo ztřeštěná Tina Turner. A v neposlední řadě geniální hudba, nejvíce se mi líbily, celým filmem prokládané pasáže "See Me, Feel me, Touch Me" a song "I'm Free". Roger Daltrey byl skvostný! (27.08.2008)

Bejvaly doby, kdy muzikál byl mým oblíbeným žánrem. To v mladším dětství, když jsem se prakticky na filmy mimo tvorbu pro děti vůbec nedíval, výjimku tvořily muzikály a hudební filmy. S každým přibývajícím rokem má záliba v tomto žánru stále více klesá a v současnosti redukuji svou relativní oblibu filmových muzikálů pouze na několik výjimek. Mnohem raději ve filmu uvítám třeba jednu pěknou písničku či hudební vložku, než aby se každou chvíli leccos podivného zpívalo. Tak, viděl jsem už pár filmů, kde se bez jediného klasického dialogu zpívalo od začátku do konce a většinou jsem s nimi neměl problém. Jenomže Tommy víc než polovinu filmu představuje silně nedivácký experiment, který jak na úrovni hudby a vizuálu, tak i v samotném dění střídá jeden šílený surrealistický výjev za druhým. Když se zjevil na scéně "Zálesák" Oliver Reed jako bláznivý strýc a začal na koupališti zpívat a tančit v obklopení polonahých dívek, tak jsem si řekl, že je to trošku tragický bizár. To jsem ještě netušil, co mě čeká v dalších minutách... Nejsem ani věřící člověk, ani fanouškem Marylin Monroe a také nemám nic proti Židům, ale scéna ze psychedelické rockové mše mě v této kombinaci a přehnané výstřednosti stejně urazila. To byla neskutečná šílenost, stejně jako následně drogový klip s Tinou Turner a injekčními stříkačkami. Cca prvních 50 minut jsem procházel velkým diváckým peklem, pak ubylo surrealismu bez hranic, Tommy postupně začal v sobě mít i trochu děje s celkem obstojnou myšlenkou a některé písničky (nejvíc se mi líbila asi ta od Eltona Johna „Pinball Wizard“) dokonce šlo poslouchat. Zatímco za první polovinu by to byl z mé strany nejspíš odpad, ta druhá (která mi občas sympatickým způsobem připomněla Pink Floyd: The Wall nebo Vlasy) by sama o sobě neměla daleko k čtyřem hvězdičkám. Takže v průměru i s přihlédnutím na nespornou originalitu díla je to za lepší 2*: 50% (29.09.2020)

Ako rocková opera uvádzaná na divadelných doskách Tommy možno funguje skvele. Ako filmová adaptácia ma ale celkom minula. I keď som si celkom užíval hudbu a najmä som sa vždy tešil na ďalšie hviezdne cameo, dramaturgicky ma film nepresvedčil, pretože jeho subjektívny čas by som odhadol tak na tri hodiny. A pritom by takýto muzikál mal ubehnúť ako voda. Záverečnú pieseň ale dlho z hlavy nedostanem. Hair alebo Jesus Christ Superstar som si užil viac. (01.01.2023)