Starci na chmelu

Tak ja tu žiadne výnimočné dielo nevidím, akurát mi to príde ako slabá socialistická variácia na 'Pomádu'. Príbeh je prostučký, možno o to lahodnejší, čo sa o pesníčkach nedá zďaleka povedať. Okrem gitarového tria, ktoré s úvodnou melódiu len menilo texty. Všetky ostatné muzikálové vystúpenia som musel pretáčať. Veď keď v refréne odznelo: "Aká vlastnosť robí z človeka ľudskú bytosť? - Pospolitosť." :D. Koniec! Nebyť tých stupídnych songov, dám možno o hviezdičku viac. Takto len slabých 60%. (03.03.2008)

Krásny zhluk nepríjemne znejúcich pesničiek, pri mnohých som si prial, aby mi ušný maz naveky zakalil sluch. Ja osobne uznávam len produkt chmeľu a som šťastný, že som na takéto zväzácke akcie chodievať nemusel. Vidím, že to tam bola dosť nuda. Tí čo vtedy žili a pre ktorých je to nostalgia určite ocenia film viac, ale podľa mňa aj ako muzikál spĺňa len tie najslabšie normy, aj to tie komunistické. Ale dalo sa aj pousmiať. Tí traja čo tam so strnulými výrazmi tváre brnkali na gitare a do vetra púšťali pomaly dadaistické texty boli komediálnou ozdobou filmu, hoci to zámerom zrejme nebolo. (19.07.2021)

Je pro mě neuvěřitelně těžké ohodnotit tento film. Písničky, kromě té ústřední Milenci v Texaskách, nestojí za moc a chvílemi mi to je opravdu hodně proti srsti. Znám ten film už od mala a nikdy jsem nevěděl, jestli se mi vlastně líbí nebo ho nesnáším, ač to může znít hodně ujetě. Myslím si, že nevidím úplně čistě ten podtext toho všeho. Pokud je ten muzikál o rozporu jednotlivce se společností, který nakonec prožije obrovské osobní vítězství, je to na tu dobu ušlechtilý, ale nedokonale provedení počin, který by si zasloužil vysoké hodnocení z mé strany. Pokud je hlavní myšlenka cokoli nižšího, at' už třeba i láska, která dala dohromady silně osobité jedince a pouto mezi nimi bylo natolik pevné, že ho nemohlo nic přetrhnout a zůstali spolu až navěky, pak už to jako celek nevybočuje příliš z šedi průměru. Já zatím zůstávám s hodnocením někde uprostřed. (21.11.2011)

Bezděky dokonale vystižený přechod: doznívající estetika barevných socialistických filmů 50. let, ale už s povstávající pražskojarní generací. Včetně částečné reflexe (nikoli kritiky) budovatelského pathosu. Jeden z filmů, u nichž se o počtu hvězdiček nediskutuje, ani když přihlédnu k rozličným drobným trapnostem, dokonce ani když přihlédnu ke Gottovi, který už tehdy měl schopnost zabít jakoukoli písničku. "Kdyby sis oči vyplakala" je v jeho podání nechutný opruz. Ale i ten trojčlenný černý chór mi s odstupem času připadá trochu směšný, ne už tak charismatický, tak zásvětně revoluční jako kdysi. Leč i tak: při každém dalším dívání jsem v tom už od prvních vteřin. (17.09.2012)

Nikdy jsem nepochopil popularitu muzikálu jako takového a pokud byl tenhle průkopníkem a předskokanem něčeho daleko horšího a děsivějšího, čehož jsme v současnosti svědky, pak by si místo hvězd zasloužil pět lebek. Ale protože chci býti objektivní, pak přiznávám, že jsem téhle nablblé kravince kdysi udělil celé tři stáry, ovšem když jsem dnes periferním viděním zahlédl hysterického Pucholta s kudlou v ruce, jak neartikulovaně vyřvává, že se zabije, chráně tak svou běhnu v sudu, chtěl jsem, aby starej Kemroš ten závěs strhl a mohlo proběhnout skvělé muzikálové Psycho...kud, kud, kud. Škoda, takže dvě. (29.12.2012)