Death of a Salesman
Smrť obchodného cestujúceho
Režie:
Volker SchlöndorffScénář:
Arthur MillerKamera:
Michael BallhausHudba:
Alex NorthHrají:
Dustin Hoffman, John Malkovich, Stephen Lang, Charles Durning, Jon Polito, Linda Kozlowski, Louis Zorich, Kate Reid, Tom Signorelli, Kathryn RossetterObsahy(2)
V roce 1984 exceloval herec Dustin Hoffman v hlavní roli kritikou uznávané obnovené broadwayské premiéry nejslavnější divadelní hry Arthura Millera s názvem Smrt obchodního cestujícího, ověnčené Pulitzerovou cenou. O rok později zazářil Hoffman i většina dalších členů hereckého obsazení v této filmové verzi. Hoffman hraje hlavní roli Willyho Lomana, stárnoucího obchodního cestujícího, který kvůli své nastupující senilitě přijde o práci a je nyní nucen vyžít z almužen od svého kamaráda Charleyho (Charles Durning). Willyho celoživotní iluze o tom, že úspěch a sláva čekají na něj i jeho rodinu za rohem, je nenávratně otřesena a on uvažuje o sebevraždě. Zatímco přemítá o svém životě i promarněných příležitostech svých synů Biffa (John Malkovich) a Happyho (Stephen Lang), Willy konečně stane tváří v tvář nepříjemným pravdám o obou svých synech, především pak o Biffovi, někdejším sportovci, z něhož se stal kleptoman. Jedna z nejlepších zfilmovaných verzí Millerova klíčového díla Smrt obchodního cestujícího z roku 1985 získala několik cen včetně Zlatého glóbu a Emmy za Hoffmanův výkon. (Cinemax)
(více)Recenze (31)
Kvalita, kterou neumím docenit. 1) Na můj vkus příliš divadelní. Jasně, že vím, že je to divadelní hra. Její televizní zpracování to nejen neskrývá, ale naopak na tom i staví. 2) Na můj vkus příliš americké. Jasně, že vím, že Arthur Miller je Američan (s polskými předky). 3) Na můj vkus příliš atmosféry padesátých let. Autor napsal hru v roce 1949 a věru, je to na ní znát. 4) Na můj vkus příliš depresivní. 5) Vynikající herecký výkon 48letého Dustina Hoffmana uvedené charakteristiky umocňuje, což je v mých očích další mínus. 6) 32letému Johnu Malkovichovi účes s patkou slušel. ()
Maly neznamy televizny film, ktory v sebe ukryva jeden z najlepsich Hoffmanovych vykonov. Sice z toho cely cas citit divadelne korene a uvodna polhodina kym sa divak zoznámi s postavami a ich situaciou je trochu vlazna, ale postupne si film divaka natolko podmani, ze pri zlomovych hadkach pomaly zabudne aj dychat. Cez uchvatne vykony vsetkych styroch clenov ustrednej rodiny (trochu slabsi mi pripadal snad len suknickar Lang, ale asi len preto, lebo tu nemal tak silne vypjate sceny) nam je podany neprijemny pravdivy pribeh o tom jak casto dopadnu sny nemalej casti ludi s ktorymi sa divak nebude chciet stotoznit aj ked sa v nich do mensej ci väcsej miery uvidi. Ziadny Hoffmanov fanusik by tento film nemal opomenut a okrem depresie zo samotneho filmu mi na konci bolo luto, ze vsetkych tych americkych velikanov nikdy neuvidim v divadelnom predstaveni, kde maju ovela väcsiu prilezitost naplno predviest svoj talent. Vdaka tomuto filmu aspon u Hoffmana o tu prilezitost nie sme ukrateni. 9/10. ()
Tak tohle šlo tak nějak úplně mimo mě, od začátku do konce. A to mám oba dva herce velice rád...ale prostě neee. Doba, tahle rodina i jejich pohled na svět a všechny jejich plky - naprosto bez zájmu. Neviděl jsem jiné provedení, ale předpokládám, že to bude už předlohou. Nevím proč je tahle hra tak přeceňovaná. ()
Po dlhej dobe opäť jeden veľký zážitok. Ten zážitok má meno Dustin Hoffman. Videl som s ním 22 filmov a vo viacerých z nich zažiaril svojim majstrovstvom. Bezprostredne po zhliadnutí filmu si myslím, že práve toto bola jeho životná úloha. Hral v nej aj v divadle a podarilo sa mu ju vycizelovať do dokonalosti, akú dosahoval Biff pri leštení jeho auta. Z diela Arthura Millera poznám iba Mustangov, ale aj keby nenapísal nič viac, budem sa skláňať pred jeho majstrovstvom. Režiséra Volkera Schlöndorffa nepoznám vôbec, ale po záverečných titulkoch som presvedčený, že svojmu remeslu rozumie. Ešte dlho mi pobežia v hlave obrazy z filmu, v ktorom sa silený americký optimizmus značky Keep Smiling mení na desivý škleb. ()
Bezútěšné téma rozbitých snů a beznadějného života s jednou z nejhutnějších atmosfér a podmanivými plynulými prolínáními mezi časovými liniemi na prostoru jediného baráku, kde po herecké stránce ruluje celá rodina Willyho Lomana. Syrovost televizního formátu trochu překvapuje, ale filmařské chyby jsou v něm až hrozivě viditelné, nicméně kardinální zásah toho filmu mé hodnocení nesníží. ()
Reklama