Pasťák

Předčasně zesnulý autor K. Misař napsal knihu se stejnojmeného názvem, po němž byl pojmenován i film. Novela byla napsána v šedesátých letech 20. století. Je v ní evidentní snaha autora seznámit se s prostředím a pokusit se nějak hochy, chovance pasťáku vychovávat. Časem zjišťuje, že to není možné, ba že ho ta práce nebaví, a tak opoští svět lidských divochů, nevychovatelných osob, aby šel - neví kam. Kniha má zřetelné autobiografické rysy. Film je jeho měkoulinečkovou verzí. Ivan Vyskočil se ale na roli vychovatele - eléva - dobře hodil. ***(21.12.2001) (21.12.2010)

Pod učiteľským povolaním si každý predstavuje určite niečo celkom iné, ako sa predvádza v tomto domove mládeže. Divní nie sú len chovanci, ale aj samotný učiteľ, tak sa ani netreba čudovať divnému priebehu filmu. V rámci filmov pre náročného diváka to ešte ušlo, film mal dej, postavy nefilozofovali a Krampol ako vodca svorky bol super nesympatický. Záver sa fakt nehodil do slušnej socialistickej spoločnosti, takže film musel skončiť v trezore. –––– Vod vás čekáme víc. Jste první kvalifikovaná sila, kterou nám sem z okresu poslali. (13.01.2015)

"Proč tam učí dospělý?" ptá se mě můj desetiletý syn. Inu proč? Protože bylo zvykem, že studenty a učně hráli třicátníci. Pokud je mi známo, polepšovny byly určeny pro nezletilé. Když se podíváme na obsazení, zjistíme, že mezi Ivanem Vyskočilem a Václavem Sloupem byl desetiletý věkový rozdíl. Vychovateli bylo 22 let, jeho chovanci 32 ... Pobyt v diagnosťáku byl do 18 let. To je jen jeden z důvodů, proč film nepůsobí věrohodně. Celkový dojem rozpačitý. (25.08.2014)

Depresivní sonda do systému tzv. detenčních ústavů pro mládež  nastavující zrcadlo celé tehdejší  lhostejné společnosti.   Mladý učitel a  vlastně bezdomovec přechází z vcelku poklidného místa na venkově do Prahy, kde je však umístěn místo normální školy jako učitel do detenčního ústavu. Jeho předchůdce tam sice chovanci zramovali, ředitel mu nebude nic zastírat, ale na výběr stejně nemá.  Má dělat to či ono a hlídat si záda. Všem je de facto u prdele,  ostatně jako všechno ostatní, včetně toho, že nemá v Praze kde bydlet.  Z původního strachu se přese všechno postupně otrká  a rád by něco změnil. Ale jak se říká, svatá prostoto...   Krutý závěr vlastně nepřekvapil, byť se jiskřička naděje na chvíli i zatřpytila a naznačila cestu k nápravě, šance na ni ale nebyla.  Celkový dojem pak trochu kazili třicátníci v  roli adolescentů  hlavně  Václav Sloup, jemuž prostě ten přerostlý puberťák  šel ze všech nejhůř  a já si chvíli myslel, že spíš patří  i k zaměstnancům ústavu.   To samé platí i pro Krampola, byť jeho kápo ústavu byl přece jen o fous lepší.  Ale na celkovém obrazu jsou to jen ignorovatelné šmouhy. (03.11.2023)

Temný snímek zrcadlící do určité míry i tehdejší společenskou atmosféru. Není divu, že ho soudruzi neskousli. Černobílá kamera podtrhuje syrovost a bezvýchodnost. Hlavní hrdina nemá šanci uspět, jelikož svoloč zůstane svoločí, i kdyby trakaře padaly. A režim si mladého učitele vážil natolik, že ho nejen místo do normální školy poslal do pasťáku, ale navíc mu ani nedal bydlení, což mi přišlo ještě depresivnější. Chudák tak trávil noci po hospodách a čekárnách Prahy. Nadčasový snímek, který jsem z pochopitelných důvodů stále odkládal, jelikož na tohle musí být člověk alespoň trochu naladěn. 4,5* (26.08.2020)