Co je doma, to se počítá, pánové...

"Milá Růžo, máme se fajn. U nás se hodně buduje, máme moderní byt, lodžii, digestoř, barevnej televizor, auto, chatu." Mám rád, když mi film přinese nějaké poučení do života. Tady jsem se například dozvěděl, jak se pronášejí kradené vodovodní trubky přes vrátnici, kdy se Pražáci vydávají za Vídeňáky i jak se dá vydělat na jménu. Dneska nic z toho už nevyužiju, ale kdyby se mi ozval nějaký movitý příbuzný z Ameriky, tak půjdu na Staromák, rozeberu orloj a pošlu mu ho doporučeně v obálce, aby sem nemusel jezdit. Já mu dám, podvodníkovi. A paní prezidentová, pějící hit dýdybába dýdybába dydydy, mě vždycky přivede k slzám smíchu. (13.02.2017)

Názorná ukázka normalizační komedie – připitomělá zápletka, která má jediný účel: oblbovat diváka a jen tak mezi řečí mu podsouvat normalizační obraz světa, zakuklený do chabého satirického hávu. Velmi trapný odsudek české podvodnosti, chamtivosti a také samozřejmě toho, že se nám tady přece nežije tak dobře. Pravda, v krámech máme hovno, ale dolar trvale klesá. Schulhoff nepatří k nejhorším tvůrcům normalizační etapy, díky hereckým výkonům je možné tuto komedii ještě uvádět v atraktivních časech, leč její přiblblost to příliš neotupuje. (26.02.2004)

Ja som sa bavil zhruba rovnako, ako pri prvom dieli, ono je to zrejme spojené aj s tým, že tento film som pravidelne vídaval už od útleho veku v televízii a jeho dej mi tak trochu vtedy pripomínal vzťahy našich príbuzných za morom s našou širšou rodinkou žijúcou v tom chudobnom Československu. Čiže pre mňa televízna klasika, možno tak trochu guilty pleasure, trochu aj osobná záležitosť, ktorá kedykoľvek po nedeľnom obede v telke príde vhod. (20.06.2019)

Nestárnoucí rodinná taškařice, která nesmí chybět na českých obrazovkách minimálně dvakrát do roka. Další z kategorie filmů, jež přes svou notorickou známost sice nelezou na nervy, přesto je narozdíl od geniálních děl z dílny Svěrák-Smoljak-Menzel nevyhledávám. Přesto nelze než smeknout před výkony představitelů dvou hašteřících se ústředních párů, nutno dodat, že s odchodem Miloše Kopeckého zmizelo i klukovsky rošťácké kouzlo starší dvojice. Nic proti Sovákovi, ale je moc dospěle seriózní! (04.11.2008)

Novákovi a Bartáčkovi se sic stále nesnáší, ale přímým útokům již odzvonilo. Každá z rodin má své vlastní trable, byť příčina je stejná - peníze. Novákovi dostanou nápad, jak by si mohli snadno přijít k penězům - založí Klub Nováků, kde každý člen přispěje pětikorunou, a hned je peněz dostatek. Bartáčkům naopak přijede na návštěvu tetička z Ameriky, která také penězi nešetří. A i když se obě rodiny chvilku mají velice dobře, jak to už bývá - lehce nabyl, lehce pozbyl.. Volné pokračování komedie Zítra to roztočíme drahoušku se nese v duchu prvního dílu, i když jak už to u druhých dílů bývá, o řád méně zábavněji a více nuceněji. Možná by se celý film lépe nesl nestavět jej jako pokračování, ale jako zcela samostatný film (a nebo možná i dva filmy) - protože obě příběhové linie jsou docela zajímavé samy o sobě. Nicméně se zde opět sešla elita československého filmu, a každý z herců (až na L.Sobotu, kterého upřímně moc nemusím) vydává, co se hereckého výkonu týče, co může... (18.11.2014)