Reklama

Reklama

Gunda

  • Norsko Gunda (více)
Dokumentární
Norsko / USA, 2020, 93 min

Snímek Gunda vizionáře Viktora Kossakovského (Aquarela) nechává diváka z unikátní perspektivy nahlédnout život hospodářských zvířat na farmě. S technickou bravurou natočené záběry prasnice Gundy a jejích roztomilých potomků, jednonohé slepice a stáda krav se obejdou beze slov a lidské přítomnosti – o to silněji ale umožňují napojení na protagonisty snímku, o jejichž bohatém vnitřním světě nemůže být pochyb. Film Gunda přináší zcela nový, vizuálně a zvukově pohlcující zážitek a posouvá hranice toho, co dokáže kinematografie zprostředkovat. Jedna z nejdiskutovanějších filmových událostí poslední doby si získala srdce Joaquina Phoenixe i Paula Thomase Andersona a hlavní hrdince Gundě díky jejímu strhujícímu výkonu vynesla přezdívku „Meryl Streep mezi prasaty“. (Aerofilms)

(více)

Videa (2)

Recenze (3)

noriaki 

všechny recenze uživatele

Hodinu a půl dlouhý film beze slov a bez scénáře. Odvážně testuje hranici, co ještě divák snese. Sledujeme prasata, sledujeme slepice, sledujeme krávy. Děje pravda není mnoho, a úvahy na téma "ležící novorozená selátka připomínají morčata" člověka na dlouho nezabaví. Režisér nešel zážitku naproti, takže se nedají čekat líbivé scény známé z přírodopisných dokumentů. Záběry ležící krávy dynamicky střídají záběry zvedající se krávy a poté záběry stojící krávy. Kamera je excelentní, zvuky výborné, ale zbytek prakticky neexistuje. Kdyby šlo o debut neznámého nadšence toužícího prorazit, byl bych smířlivější. Renomovaný režisér měl přijít s obsažnějším a především rafinovanějším snímkem. ()

JFL 

všechny recenze uživatele

Film "Gunda" velice dobře vyvolává všemožné superlativy, jakými je vyskládaná oficiální anotace, i žertovné slogany typu "Prasátko Babe ve stylu Bély Tarra" či "behind the scenes k Svatební váze". Vychází to z jeho největší přednosti, která ale nesouvisí tolik s tím, o čem film pojednává, nýbrž s jeho konceptem a zpracováním. To vpravdě v kontextu dnešní kinematografie může působit jako zjevení, neboť paralely najdeme spíše ve formátech YouTube či moderní televize. Ambientní zvuková složka působí jako ASMR videa a dění na plátně zase připomíná slow TV, jen tedy s evidentnějším dramaturgicko-scenáristickým zásahem. Ten sice do popředí vynáší témata ekologie, bio farem a nevyhnutelně i samotného mnohoznačného vztahu civilizace a člověka vůči živočišné výrobě a její etice. Ale současně nechává ohromný prostor pro myšlenky diváků, které zde podobně jako zvířena na plátně dostávají relativně volný výběh. Nerušena hudbou, hektickým střihem a tradičním dojením emocí či významů, ale současně stimulována pohyblivým a skvostně snímaným wallpaperem na plátně si mysl sama začne dosazovat příběhy tam, kde vlastně možná žádné nejsou, a rozbíhat se roztodivnými směry. Několikrát zmíněné plátno je při tom stěžejní, neboť právě jen v přítmí a se zřeknutím se vlády nad filmem, kterou nám skýtají dálkové ovladače či klávesnice, se teprve může dostavit kýžené zklidnění smyslů umožňující nejen kontemplaci, ale také prostě relaxační spuštění otěží mysli. ()

Reklama

Galerie (12)

Reklama

Reklama