Reklama

Reklama

Gunda

  • Norsko Gunda (více)
Trailer 1

Snímek Gunda vizionáře Viktora Kossakovského (Aquarela) nechává diváka z unikátní perspektivy nahlédnout život hospodářských zvířat na farmě. S technickou bravurou natočené záběry prasnice Gundy a jejích roztomilých potomků, jednonohé slepice a stáda krav se obejdou beze slov a lidské přítomnosti – o to silněji ale umožňují napojení na protagonisty snímku, o jejichž bohatém vnitřním světě nemůže být pochyb. Film Gunda přináší zcela nový, vizuálně a zvukově pohlcující zážitek a posouvá hranice toho, co dokáže kinematografie zprostředkovat. Jedna z nejdiskutovanějších filmových událostí poslední doby si získala srdce Joaquina Phoenixe i Paula Thomase Andersona a hlavní hrdince Gundě díky jejímu strhujícímu výkonu vynesla přezdívku „Meryl Streep mezi prasaty“. (Aerofilms)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (17)

POMO 

všechny recenze uživatele

Veganský wanna-be art o tom, že i průmyslové zvířata mají osobnost a emoce (wanna-be taky proto, že když mám rád zvířata a přírodu, nenatočím je proboha černobíle!). Nejlepší scénou filmu je opatrný, zkoumavý výlez klecových slepic do trávy ve volné přírodě, jejich vnímání zvuků a různorodosti otevřeného prostoru. Brilantní psychologická momentka. Epické spomalené záběry na krávy zase hezky zvýrazňují jejich majestátnost a v portrétových záběrech individualitu jejich tváří. Obsahově je ale jejich výstup v rámci filmu bezkoncepční. Nejméně zajímavé a místama až nudné je sledování Gondy a jejích selat, které však vyústí v nejsilnější moment filmu, konečně vyjadřující jeho myšlenku. Být kratších záběrů na prasata a smyslupnějšího “příběhu” krav, dal bych 4*. ()

maddy 

všechny recenze uživatele

Vegánsky art. Asi nám tu vzniká nový filmový žáner. Gunda je čiernobiely dokument, bez hudby, bez jedinej ľudskej postavy a bez jediného slova. To píšem na začiatok iba ako varovanie pre všetkých tých, ktorí sa do tohto filmu pustia s nejakými očakávaniami klasického dokumentu. A ja vlastne ani neviem čo presne si o tom myslieť. Áno, Gunda má krásne zábery na život prasiat, kráv a slepíc (nie, nie tých z Instagramu), ale tak na pol hodinu. Zvyšok stopáže sa pomerne opakuje a v závere vyústi do aj pre mňa ako veľkého ochrancu práv zvierat pomerne banálnej myšlienky, že aj zvieratá majú city, rodinné štruktúry a nie je to iba anonymné mäso na porážku. Jo, fajn, ale sme v 21. storočí a mám doma psa, to som si už všimol. Navyše mám pocit, že vzhľadom na ľudskú povahu bude pre väčšinu oviec, pardón ľudí, fungovať podobné "ponaučenie" skôr terapiou šokom ako napríklad vo vynikajúcom Dominion, než v takomto až takmer poetickom podaní o každodennom živote hospodárskych zvierat. Síce zaujímavý a jedinečný dokument, kde ďalší podobný už určite nikdy nevznikne, ale ja vo výsledku ani neviem ako presne hodnotiť. Zavrhnúť to z pricípu nemôžem, po režíjnej stránke Gunda nerobí nič nesprávne, ale určite to už nikdy v živote druhý krát neuvidím. Nič by mi to totiž nedalo. CELKOVO: 6/10 ()

Reklama

Othello 

všechny recenze uživatele

Když se lidé dívají na přírodopisné dokumenty o, já nevím, ledních medvědech, nudím se, ale chápu to, protože se jim v reálném životě asi nenaskytne jen tak příležitost honit se za ledním medvědem. Když ale koukám na to jak žijí domácí zvířata v jejich podnebném pásu, pravděpodobně nejvíce 5 kilometrů od nejbližšího žijícího prasete, připadám si trochu šosácky. Jakoby mi někdo připomínal, že bych měl mít vegan, aniž bych se u toho nutně musel umazat a usmradit blízkostí skutečného prasečího chlívku. Nekonečné scény ze selátky mi připomínaly momenty, kdy vám někdo začne ukazovat fotky svých dětí.  Umělecky tam toho totiž jinak moc není, jen slušná kamera s obrovským rozlišením, přizpůsobující se sympatické fauně. Každopádně chválím dlouhý temný konec a rozhodnutí ponechat film bez hudby i jakéhokoli doprovodného slova. ()

Dikaiarchos 

všechny recenze uživatele

Gunda je občerstvující časosběr, protože protilehle k tomu à la Helena Třeštíková není jeho ústředníkem hominidní disharmonik (i když i ten se na plátno vlomí), ale matka chrochtalka se selečí suitou (plus dvě intermezza, kvokavé a bučivé, zpestřující a prohlubující témata filmu). Pozorovat prasečí selanku – obě slova jsme si prosířili, takže… - pozorovat harmonii inteligentního savce znamená přijmout lekci z jednoduchosti, z života napájeného tím, co je přirozeně k mání, z nekomplikovanosti, byť ani ta nezamezí všem karambolům. Gunda je masterclass pro druh, který si touhou po sebestředně sebeuspokojivém životě vytvořil z nejen svého životního prostoru výrobní linku na škály složitostí, omezení, újem, srážek…; teď se somnambulně mátoží mezi zašmodrchanými motouzy, a místo aby restauroval moudrou elementární jednoduchost, kvaziuniká z labyrintů, které si sám zbudoval, tím nejnebezpečnějším přemostěním - jednoduchou zkratkou. // Z obsahu multioborových skript psaných jinými živočišnými druhy se měl homo sapiens začít učit už dávno. ()

JFL 

všechny recenze uživatele

Film "Gunda" velice dobře vyvolává všemožné superlativy, jakými je vyskládaná oficiální anotace, i žertovné slogany typu "Prasátko Babe ve stylu Bély Tarra" či "behind the scenes k Svatební váze". Vychází to z jeho největší přednosti, která ale nesouvisí tolik s tím, o čem film pojednává, nýbrž s jeho konceptem a zpracováním. To vpravdě v kontextu dnešní kinematografie může působit jako zjevení, neboť paralely najdeme spíše ve formátech YouTube či moderní televize. Ambientní zvuková složka působí jako ASMR videa a dění na plátně zase připomíná slow TV, jen tedy s evidentnějším dramaturgicko-scenáristickým zásahem. Ten sice do popředí vynáší témata ekologie, bio farem a nevyhnutelně i samotného mnohoznačného vztahu civilizace a člověka vůči živočišné výrobě a její etice. Ale současně nechává ohromný prostor pro myšlenky diváků, které zde podobně jako zvířena na plátně dostávají relativně volný výběh. Nerušena hudbou, hektickým střihem a tradičním dojením emocí či významů, ale současně stimulována pohyblivým a skvostně snímaným wallpaperem na plátně si mysl sama začne dosazovat příběhy tam, kde vlastně možná žádné nejsou, a rozbíhat se roztodivnými směry. Několikrát zmíněné plátno je při tom stěžejní, neboť právě jen v přítmí a se zřeknutím se vlády nad filmem, kterou nám skýtají dálkové ovladače či klávesnice, se teprve může dostavit kýžené zklidnění smyslů umožňující nejen kontemplaci, ale také prostě relaxační spuštění otěží mysli. ()

Galerie (12)

Reklama

Reklama