poster

Kundun

  • USA

    Kundun

  • Slovensko

    Kundun - Život dalajlámu

Drama / Životopisný / Historický / Válečný

USA, 1997, 128 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • honzii
    *****

    Jeden z nejlepších životopisných filmů, jaké jsem viděl. Kvalitní, neukecaná a až meditativní filmařina, perfekně podpořená dokonalou hudbou Philipa Glasse a neméně dokonalou kamerou starého prďáka Deakinse nám dá nahlédnout do života jednoho z nejinspirativnějších vůdců současnosti. A vy jen fascinovaně sledujete, jak před vámi roste ohromná osobnost od malého dítěte až po dospělého vůdce jedné z nejstarších a nejduchovnějších civilizací světa, to vše v jejích nejtěžších chvílích.(21.1.2015)

  • francis
    *****

    V Posledním pokušení Krista zobrazil Martin Scorsese Ježíše jako jednoho z lidí, se všemi lidskými chybami, pochybnostmi i strachem, ale přesto výjimečného a nezapomenutelného. Podobná věc se mu povedla ve filmu Kundun - tady je nedokonalým a přesto "božským" a vznešeným člověkem čtrnáctý tibetský dalajláma. Rozdíl mezi oběma filmy je v tom, že Kundun je osoba 20. století, náš současník, a proto nepřichází v úvahu "vykonstruovaná" pointa Posledního pokušení. Dostatečně silnou pointou je v tomhle případě sama skutečnost. V pozadí dalajlámova příběhu zvolna vyrůstá před našima očima představa historických událostí - tak, jak své okolí a to, co se kolem děje, vnímá sám dalajláma, nejprve jako malý chlapec, potom teenager a nakonec jako dospělý muž. Kamínky do mozaiky proto přibývají pozvolna. Hlavně díky této postupné gradaci nechybí filmu napětí a je velice snadné a jakoby samozřejmé vcítit se do hlavního hrdiny. Film navíc klade spoustu otázek, aniž by na ně explicitně podával odpovědi - nechává divákovi prostor k zamyšlení, a to se cení. V tom by měl Martin Scorsese dávat lekce mnohým hollywoodským kolegům.(2.2.2007)

  • Maq
    *

    Tenhle film sere mramor. Je to autorizovaná biografie mládenečka se stříbrnou lžičkou v prdýlce. O životě Tibeťanů neříká nic. Sled aranžovaných scenérií nevyvolává žádný pocit, navíc otravuje nevkusná a pitomá hudba Phila Glasse. --- Nic nepotřebujeme méně než připomínat si tragédii Tibeťanů. Ví o ní každý. Dalajláma je popkulturní hvězdou prvního řádu. Tisíce salónních radikálů celého Západu mají jeho obrázky nad postelí, po tuctech pálí vonné tyčinky, horují pro vegetariánství, propagují nenásilí ke všemu od kosatky po virus eboly a příležitostně flirtují s buddhismem, ať už si pod tím představují cokoli, protože normálně vyznávají Maovo „náboženství je jed“. (Podobně mylné je nadšení pro krásy Tibetu vyjádřené mnoha zdejšími uživateli: točilo se v Kanadě a v Maroku.) --- Popularita Tibetu se neodvíjí od jeho znásilnění, nýbrž od jeho mystické, a povýtce mýtické, pověsti. Znásilněných národů je spousta. Třeba jen v Číně: kolik obdivovatelů Jeho Svatosti dokáže jmenovat, tím méně vybavit si něco z kultury a dějin národů žijících na severozápad, severovýchod a jihovýchod od Tibeťanů? A přitom Ujgurové, Mongolové, Iové, Hmongové, Čuangové a další mají s maoismem a čínským šovinismem zkušenosti velmi podobné. Neštěkne po nich ani pes. --- Vlastně nemáme šanci se dozvědět, jakým člověkem dalajláma skutečně je. Jsem ochoten připustit, že v osobním životě je to příjemný a kultivovaný chlapík, i když pravdu v tomto ohledu se od žádného Ládi Špačka určitě nedovíme. Zaslouží politování za to, že nikdy neměl příležitost jednat ze své svobodné vůle. Nikdo neví, co by dělal. Že to s takovým profilem dotáhl až na Nobelovu cenu, to jen ukazuje, jak slabomyslně své ikony volíme.(9.8.2013)

  • Faidra
    *****

    Tenhle pohled za vysoké zdi Potály a svět na obou jejich stranách je o hodně silnější a trpčí káva než Sedm let v Tibetu a díky Buddhovi a všem bódhísattvům za to. A díky i Scorsesemu, který se tentokrát přenesl z newyorských ulic mezi majestátní vrcholy a ukázal, že umí kdykoli a kdekoli. Vizuálně a hudebně úchvatný, tématicky originální, herecky vynikající a režijně skvěle zvládnutý snímek o lidskosti, předurčenosti, svobodě, netoleranci, útlaku, naději a odpuštění na pozadí historie neobyčejného života neobyčejné osobnosti. 101% a palec nahoru pro dalajlámu, Tibet a Scorseseho a palec dolů pro čínskou vládu.(2.11.2007)

  • Mistickzz
    ****

    Martin Scorsese ukázal svoju lásku k filmu a k rozprávaniu príbehu. Na tento film bol tá najlepšia voľba a myslím, že dopadol presne tak ako to aj plánoval. Citlivý, osobný film bez nejakých veľkých scén či hviezd, naopak plný zaujímavých myšlienok a zaujímavej kultúry. Veľmi dobre sa nato pozeralo. 80%(9.11.2011)

  • - Filmování v Tibetu nebylo možné, místo toho bylo použito Maroko. (Kulmon)

  • - Philip Glass, který k filmu složil hudbu, je známý jako veliký stoupenec tibetské nezávislosti. Dokonce je i spoluzakladatelem Tibetského domu, jenž se nachází v New Yorku. (Brousitch)

  • - Martin Scorsese věnoval tento film své matce Catherine, která zemřela během natáčení, protože "dalajláma reprezentuje bezpodímnečnou lásku, a ke mně má matka byla nejbližsší osoba s tím druhem lásky". (Kulmon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace