Neortodoxní

Jezis tohohle serialu je takova skoda! Fakt! Tesila jsem se predevsim na cast az bude hlavni postava objevovat svobodu. Ale rychle jsem zjistila, ze me vlastne bavi ta cast z minulosti. Velmi syrove podany pohled do komunity, zvyky a tradice. Pecka. Cely serial pak prave kazi linka v Berline. Postava ma vse naservirovane na stribrnem podnose. Co treba ukazat, jak nekde myje 16 hodin denne nadobi a spi na ubytovne s dalsimi x lidmi na pokoji? Co ukazat dilema, jestli se nevratit? Fakt velka skoda. Serial doporucuju, kdyby se drama tahlo obema dejovymi linkami, byl by to mozna i plny pocet hvezd. (26.03.2021)

7/10 Velmi civilní, v popisu chasidské komunity fascinující a celkově silně nadprůměrná miniserie. Už dlouho se mi nestalo, aby děj skončil a já byl zvědavý, jak by to mohlo pokračovat. Vydržte pomalejší rozjezd, budete odměněni. (07.01.2022)

Politicky korektní, poplatné dnešní době. A se silným antisemitským podtónem.  Nejlepší částí seriálu je  téměř dokumentární záznam zvyklostí chasidské komunity, ale ta je „vyvážena“ nepříjemnými a negativními chasidskými postavami včetně hlavní hrdinky, nehezké Esty. Jako protiklad zapšklého chasidského extremismu se staví  tolerantní, všeobjímající, mezinárodní společnost mladých hudebníků berlínské konzervatoře. A tak se nám nápadně nenápadně podsouvá, že  antisemitismus je vlastně pochopitelný: jen se podívejte na ty hrozné chasidské usurpátory, opilce, gamblery, kteří žijí minulostí a nedokážou se nad ni povznést. Možná by to bylo přijatelnější, kdyby to nenatočila Němka a neodehrávalo by se to v Německu, takhle je to chucpe. Jedna hvězdička za obrázky z chasidské komunity. (08.02.2022)

Seriál je krásná, ale dramaticky chladná a zajímavá sonda do naprosto neznámého světa. Alespoň pro mě. Nikdy mě život ortodoxních židů moc nezajímal, ale po shlédnutí jsem jedině ráda, že se k něčemu takovému ani nikdy nepřiblížím. Žít s tím, že jsem jen chodící děloha a poslušná ženuška, jako ve středověku, musí být nepříjemné, když svůj osud takhle žena nevidí. Z části je to takový dokument a ukázka, jak takový lidé žijí. A z té druhé je to právě i taková agitka za někoho, kdo v tom žít nechce a vzepře se. Ta část, kdy se motala mezi berlínskou mládeží mě sice tolik nebavila, ale pořád to bylo dost kvalitně a zajímavě zpracované. (24.10.2023)

Shira Haas geniální výkon. (14.04.2020)

PSYCHOPATI. Na toto ani nemám iné slovo. Sú to postrihaní psychopati ubližujúci mnohým svojim členom. Ak takto ortodoxné židovstvo naozaj funguje, tak ľutujem mnohé, najmä ženy, existujúce v tejto komunite. Rozumiem, že nie všetci sú asi nespokojní so životom v takejto komunite, ok, beriem. Keď im to vyhovuje a neubližuje, tak nech tak žijú. Ale nech nevymývajú mozgy mladým ľuďom a sú otvorení ich prípadnej inakosti a nesúhlasu s tými šialenými drsnými pravidlami. Výber manžela? Žiadne spievanie na verejnosti? Nutnosť mať nekonečné množstvo detí lebo oni idú doplniť tých čo umreli v koncentračných táboroch? Áno, tábory sú jedna obrovská tragédia, ale spraviť z toho fanatizmus tak, ako to bolo vykreslené je ďalší extrém. Unorthodox je masaker, parádne spracovaný, ale vidieť ho už asi nechcem. A na záver asi len dodám, že som nesmierne šťastná, že môžem existovať v normálnom prostredí, kde sa môžem slobodne rozhodovať o tom, ako naložím so svojim životom. (26.04.2020)

nezáživné, špatně napsané i natočené, děsně obsazené, takové německé, takové trochu antisemitské (27.04.2020)

Shira Haas je vynikajúca!!! (30.04.2020)

Wunderbar!!! (17.05.2020)

Neortodoxní záležitost. Skvěle vystihnutá atmosféra v obou dějových linkách, kdy vám tvůrci dávají natolik objektivní pohled na věc bez zbytečných klišé a přitom citlivě, že nestojíte vždy oběma nohama jasně jen a pouze na jedné straně. Pravidla komunity jsou neúprosná, ale našlo se v nich i místo pro malá pochopení (například vztah babička x vnučka, ovlivnění synů „králů“ jejich matkami). Ortodoxní život židů ve Williamsburgu na jednu stranu děsí, na druhou tak nějak ve skrytu duše obdivujete to, s jakým zápalem je hlavně starší generace schopná hájit to, za co v minulosti tolik trpěli a často i osobně. Těžko pak soudit takového člověka za jeho názory. Ovšem svoboda moje končí tam, kde začíná svoboda toho druhého, takže touhu Esty víc než chápu a nedokážu si vůbec představit tu tíhu situace a myšlenek. Kdy se i ona přece částečně cítí být se svou vírou spjatá a nemusí to nutně znamenat prakticky to, že bude půlku měsíce spát v oddělené posteli od svého muže, protože je „nečistá“. Příjemně realisticky bylo vykresleno i její putování po Berlíně, kde nebyla naštěstí použitá velká klišé o tom, kterak se utečenec, který přespává ve sklepě konzervatoře, stal ze dne na den uznávaným pianistou. Nebyla tu naštěstí ani žádná velká láska za louží, prostě šlo jen o dobrý sex a nová přátelství i tvrdost dnešního ambiciózního světa. Nebyly tu ani úplně klasické happyendy, ale zůstalo u pozitivních nadějí ve vzduchu a představy toho co asi přijde. Doufám aspoň ve 2. řadu, opět o 4 naprosto dostačujících dílech. Protože Berlín, Berlín tu byl úžasný, jaký dnes zaplať pánbůh po tom všem je. Soundtrack přidává tu poslední hvězdu. (16.06.2020)

Podle celkového hodnocení jsem čekala víc. Třeba něco, jako Chalifát, kde postavy byly vylíčeny na všech stranách spektra přesvědčivě. Tady jde o zajímavý příběh, ale během seriálu jsem se nedokázala zbavit pocitu, že jde o červenou knihovnu. Knihu jsem nečetla, ale po seriálu ani nemám chuť. Protože si ji představuju a možná neoprávněně, jako jednu z mnoha knih, které psaly autorky utíkající z různých režimů, ale poněkud ploše a povrchně. Na chasidské straně není žádná radost, žádná sympatická postava, nic. Vězení se vším všudy. Na straně moderního Berlína je to přesně naopak. Nevím proč mám pocit, že tak černobílé to nebude.... Na druhou stranu by podobné téma určitě stálo za hlubší zpracování a určitě celý seriál stojí za shlédnutí, aspoň donutí k zamyšlení, položí pár otázek... A Shira Haas je dobrá. (15.10.2020)

Velmi dobre az na par momentov ktore bolo velmi pritiahnute za vlasy. Ale inak zaujimavy pohlad na zidovsku komutinu,ze cloveku sa ani nechce verit ze takto ako v stredoveku mozu zit v dnesnej dobe.Odporucujem pozriet. (22.11.2020)

4- (08.12.2020)

Fanatické dodržování rituálů zaseklých v čase je strašně iritující. Proč si lidé tak často a tak zbytečně komplikují život? / Drtivá většina (až na poutavý finální song) projeta zrychleně. (16.08.2021)

Vhled do chasidské brooklynské komunity je ocenitelný, ale jinak minisérie trochu hapruje. Pokud má divák uvěřit tomu, že takto zcela absurdní a iracionální život v židovské komunitě opravdu vypadá, musel by být se stejnou reálností vykreslen i svět Berlína. Ale tak to není, ten je umělý, vykonstruovaný a nepravděpodobný. Zobrazuje hyperkorektní, zdánlivě ideální společnost, do níž stačí jednou nohou vkročit, abyste se stali její součástí. Všichni jsou tam přátelští, mluví anglicky, nikdo vlastně není Berlíňan, natož Němec. Holokaust tady představuje téma ke svačině i na koupaliště. Out of nowhere klišé typu “gay kid in Nigeria” tomu nasazují korunu. Jo, a chtěla bych vidět imigrantku, která se dva dny po příletu dostane na gynekologickou prohlídku… Vyzdvihuji tedy především poutavé kontrastní střihy mezi Estyinou minulostí a současností, tematicky dobře poskládané. Nejzajímavější a asi nejvíc k pozastavení pak byla postava Moisheho, jenž měl za sebou očividně jakousi minulost, která ho dohání, nějaký vnitřní vývoj a závislosti a postoje, které jsou v rozporu s jeho hlubokou vírou. Herečka v hlavní roli mě nezaujala. Snažila se být plná emocí, ale působilo to jen na oko, povrchně, moc jsem jí to nevěřila. Estyina osobnosti zůstala skrytá. (07.11.2021)

Tak je to úvaha co je  životě cennější. Jestli přes generační ochranná funkce komunity ve které se narodíš a která není závislá na státu a funguje vždy, všude, kdykoli, v jakémkoli místě na zemi.. nebo zde do protiváhy postavená "volnost" Berlínského života různých zmatených mladých lidí kteří utekli od svých komunit a snaží se ze zoufalství a s pomocí dotované zábavy přežít ten svět okolo v takové jakési hipies komunitě která si vystačí co do jídla a ubytování s málem ale co do prostředků na provozování svého koníčka - hudby a vysedávání po kavárnách s miliardami ze společného rozpočtu.  A ještě jedna úvaha v den 28.10.2022 - den vzniku samostatného československého státu. za jeden život kdy se jeden narodil v roce 1915 mohl člověk prožít život v RakouskoUhersku, 1. Československém státu, Německé říši protektorátu čechy a morava, 2. Republice československé po r.45, po nové ústavě v okupované Československé socialistické republice, Československé republice po 89, České a Slovenské federativní republice a závěr života ve svých 78 letech pak doklapat v České republice po r.93... no není to jistota ta komunita? :-) (28.10.2022)