Smrtící ticho

(21/2023) / Wind River v beta verzii. Nebyť Nikolaja a Annabelle Wallis dopadlo by to asi až podpriemerne. Ale inak v rámci žánru si nie je moc na čo sťažovať. Nie je tu nič extra ambiciózne, ale zároveň všetko na filme je profi a čo je hlavné, vcelku podarený príbeh udržal moju pozornosť. A čo mňa osobne veľmi baví je taký ten depresívny americký vidiek, atmosféra výborná. Škoda len, že celkový dojem je taký trochu už pár krát vylúhovaný čaj. (6/10) (20.02.2023)

The Silencing aneb jak přestat chlastat. Otřepané téma alkoholika, který se postaví psychopatickému zabijákovi a uvědomí si, že dosavadní způsob života je třeba přehodnotit. Krásná příroda, divoká řeka, tajemný les - ale popravdě, těch záběrů nebylo tolik, což mne mrzelo. Motivace zabijáka byla mizerná, leč budiž, šlo o maniaka. Naháněčky v lese nabízely adrenalin, jenže nakonec napnuly jen částečně. Coster-Waldau je nejen sympaťák, ale i superman, jehož nic nezastaví. Můžete po něm střílet šípy i z pistole, ale on si jen hodí děvče přes rameno a běží. Šerifka za ním nijak nezaostává, a tak když se chytí do želez, jen se otřepe a za chvíli běhá zas jak laňka. Nabízelo se i výživné gore, ale s ním autoři šetřili. Místy napínavé, jako celek průměrné. Tedy lepší průměr... (08.09.2020)

Nikolaj Coster-Waldau v tomto filme stvárňuje postavu Rayburna Swansona, napraveného lovca zvierat žijúceho na samote v rezervácii pre divokú zver, ktorého hlboko trápi zmiznutie jeho dcéry pred rokmi. Nasleduje smrteľná hra na mačku a myš, keď sa on a mestská šerifka Alice (Annabelle Wallis) vydajú vypátrať sériového vraha, ktorý mohol uniesť aj Rayburnovu dcéru. Príbeh poskytuje väčšinu to, čo divák očakáva: prenasledovanie, stopy, násilie, investigatívne a iné mylné predstavy, ponúka aj niekoľko menších zápletiek, ktoré sú predvídateľné a aj smiešne. Réžia je nevýrazná, ale  scenár je veľmi slabý až bizarný. Pozitívum je atmosféra a prostredie, kde sa film točil. 5,5/10 (20.11.2023)

V přírodní rezervaci tropí neplechu maskovaný vrhač oštěpu a odnáší to mladé dívky. Přítrž jeho vražednému řádění chce učinit správce rezervace, jemuž je věrným druhem láhev alkoholu, kterou třímá od doby, co mu byla před lety unesena dcera, po které stále pátrá, a sympatická šerifka, která má nezdárného bratra, za něhož "žehlí" problémy. Nikolaj Coster-Waldau a Annabelle Wallis film svojí účastí tahají z průměru. Mrtvých těl není tolik, škoda, jejich posmrtné vzezření je totiž pěkně vyvedeno, což je asi to nejnákladnější v celém, finančně skromně vyhlížejícím filmu. Thriller- laici se jistě nebudou divit, že film sází na množství falešných stop, thriller-odborníci se převážně v této scenáristicky naivní fázi budou nudit, neb jim bude jasné, že vrahem rozhodně nebude ten jediný nápadně podezřelý mladík (tohle opravdu nelze považovat za spoiler), tudíž je dobré všímat si všech dalších indícií. No jo, ony se vlastně ani moc během filmu nevyskytují/nenabízí, takže se víceméně k vrahově identitě dobereme "sofistikovanou" náhodou. Dynamickými prostoji se nehýří a klišé zápletka a postavy hrají prim. Přesto lze ocenit Nikolaje Costera-Waldaue, že svým zaníceným herectvím a zdatnou orientací v kanadských hvozdech připravil spolu s celým natáčecím štábem standardní kriminalistický prožitek pro diváky, co v obehraném syžetu ještě stále dokáží objevovat novátorské prvky. Čest jejich neúnavné snaze nenechat padnout belgického režiséra Robina Pronta a dosavadního scenáristu krátkometrážních snímků Micaha Ranuma, o nichž patrně hned tak nelze prohlásit, že by se nesnažili dát svému thrilleru poutavý ráz a napínavé úseky. Rozhodně tedy nelze vyloučit, že leckterý divák u filmu ani nemukne. 7/10 (11.08.2020)

Nikolaj Coster-Waldau je seveřan každým coulem. S ránou od šípu těsně nad srdcem a čerstvým střelným zraněním břicha v klidu vydrhne od krve podlahu, na které skoro zemřela dívka, kterou v lesích honil maskovaný sériový vrah. V jeho lesích, dalo by se napsat, protože žije v ústraní v rozsáhlé rezervaci, na kterou dohlíží od pytláků a dalších nezvaných hostů. V téhle naháněné je navíc osobně namočený, protože zabiják možná před lety unesl (a kdoví, co následovalo) jeho dospívající dceru. Ostatně právě po dcerce Gwen je tohle útočiště pro divoká zvířata pojmenováno. Dozvuky minulosti zapříčinily, že má po chatě rozmístěné flašky s ostřejším obsahem. Místní (čerstvou) šerifku mezitím trápí zvyšující se kriminalita v okolí bývalé papírenské továrny, klid jí nedopřává ani problematický mladší bráška, navíc se zrovna ztratila další dívka. Temnou detektivku si představuju jinak, ale nějaké to napětí a dějové (ne úplně špatné) kotrmelce se dostavily, body navíc pak přináší divoká příroda i solidní herci. (03.08.2020)