Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Francie, 17. století. V celé zemi zuří morová epidemie. Skromný kněz Vincent de Paul, který prošel strastiplnými životními osudy, se snaží přesvědčit bohaté, aby pomáhali chudým. S nemocnými chudými prožívá jejich utrpení, ve vyšších společenských vrstvách ale naráží na nezájem a lhostejnost...
Těsně poválečná doba si žádala silná humanistická témata a tento požadavek splňoval film PAN VINCENT (Monsieur Vincent) beze zbytku. Původní námět dodal slavný spisovatel a dramatik Jean Anouilh (1910-1987), na vzniku scénáře se podílel i režisér Maurice Cloche. Ten začínal ve třicátých letech jako herec a tvůrce krátkých filmů, film PAN VINCENT patří k jeho uměleckým triumfům. Vzhledem ke svému silnému emocionálnímu vyznění film zabodoval na festivalu v Benátkách, kde představitel hlavní role Pierre Fresnay získal cenu za nejlepší herecký výkon, oceněn byl i v dalších evropských zemích a nakonec v roce 1948 triumfoval jako první francouzský film oceněný Oscarem. (argenson)

(více)

Recenze (13)

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Příběh Vincenta de Paul vyprávěný s odzbrojující prostotou, jež odpovídá knězově nevědomé cestě k ztracenému ráji, ležícímu na předměstí, na periferii, mezi nejchudšími, podněcuje svým skromným apelem, vnitřním kynem, k zhodnocení vlastního díla a k novým splátkám za duši. Tíživý dluh za ni je tím, co všechny lidi spojuje, a je dokonce tím nejspolečnějším, protože se splácí jen splátkou dluhu cizího – tedy bližního. Pěkný příklad ilustrující tezi Grahama Greena, že „spojení konservatismu s katolictvím by mělo být stejně tak nemožné jako spojení katolictví s národním socialismem.“ Dílo vyzyvatelské! ()

Rozjimatel 

všechny recenze uživatele

2,5     "Vy ste dosť divný kňaz! Hrobár, doktor!"     Historická dráma o známom svätcovi Vincentovi de Paulovi. Téma je to určite zaujímavá a film je aj z informačného hľadiska celkom prínosný, lenže po stránke dramatického spracovania mi pripadá dosť fádny (a nepomôže, ani keď prižmúrim oči vzhľadom na rok vzniku). Minimálne to platí pre väčšinu filmu, s výnimkou zhruba poslednej štvrtiny, ktorá konečne prináša aj silnejšie dramatické momenty (Vincent sa v noci v biednej izbe dozvedá životné príbehy biednych susedov, umierajúci sa bijú o smrteľnú posteľ). Proste si myslím, že sa z témy dalo vyťažiť podstatne viac, napríklad už len z tých morových epidémii, ktoré sa vo filme takmer nespomínajú (ak nerátam ten jeden falošný prípad). Ani to rozprávanie Vincentovho životného príbehu v priebehu času nie je spravené príliš šťastne, keď niektoré časové prestrihy pôsobia dosť mätúco. Čo sa hereckých výkonov týka, Pierre Fresnay v hlavnej role je výborný, ale z niektorých hereckých prejavov som bol v rozpakoch (vážna dráma a herci sa "pitvoria" ako v nejakej komédii s Funèsom). Celkom pôsobivo je podaný ten kontrast medzi honosnými priestormi palácov s promenádujúcimi sa boháčmi v prepychových kostýmoch a špinavými dierami, v ktorých umierajú bedári. Vincentovi de Paulovi slúži ku cti, že sa mu svojou charizmou podarilo strhnúť ľudí z "vyšších kruhov", najmä z radov znudených bohatých paničiek, ktoré brali charitu ako módnu kratochvíľu a namýšľali si pritom, aké sú to cnostné ženy. Aj vďaka ich finančnej podpore sa mu v jeho snažení podarilo dosiahnuť veľké veci.     "Za dva dni v Paríži nebude jediný chudobný, pán Vincent." "Ako to, pane?" "Je to jednoduché, môj milý, zatknem ich." ()

Reklama

majo25 

všechny recenze uživatele

Výborne zahraná hlavná postava, škoda ale, že to stojí iba na nej. Presviedčanie o humanizme je silné, viackrát teologicko-filozoficky podkuté - z čoho plynie, že film je dosť ukecaný. To, aké obete a strádanie musí podstúpiť človek pre dobro iných, je síce úctihodné, ale aj sebazničujúce. Na plátnach kín to ide, tam sa väčšina dôsledkov, hlavne zdravotných, ale i duševných, neprejaví, skutočnosť je však často opačná. Film nesie silné a jasné posolstvo, ktoré však vyznieva trochu do stratena. Škoda, že do filmu nebola prenesená viac doba 30-ročnej vojny. ()

Una111 

všechny recenze uživatele

Psal se rok 1947 a "poválečná doba si žádala silná humanistická témata". To není těžké pochopit. Ale přesto si myslím, že je toho humanismu a charity ve filmu až přespříliš. Hlavní postavou je sv. Vincent z Pauly, kněz, zakladatel společenství Dcer křesťanské lásky (vincentek), ale také zakladatel kongregace lazaristů, která měla na starosti misie, exercicie i vzdělávání bohoslovců a mladých kněží. Je o něm známo, že ani jeden jediný den nevynechal rozjímání, modlitbu, breviář, mši svatou. Také se ví, že dlouhé hodiny klečel před svatostánkem, kde načerpával sílu pro svou činnost. Chodil i do věznic, kde zajisté poskytoval svátosti - zpovídal, sloužil mši svatou, udílel eucharistii. Ve filmu je však sv. Vincent ukazován - dalo by se říci - jen jako charitativní pracovník, jako by ani knězem nebyl. Chyběla mi jakákoliv ukázka jeho duchovního života a služby, modlitba, udílení svátostí, sloužení mše svaté etc. Kněz je především kněz! Velká škoda! ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Svatý Vincenc z Pauly byl (jak d'Artagnan) Gaskoněc, a co si Gaskoňci umíní, to také provedou. Pokud chceme jeho, byť jen filmovou postavu, posuzovat, je třeba si uvědomit, co to je bída, a co jí bylo tenkrát. Ale nesnažme se o to, to v době rozvinuté konzumní společnosti prostě nejde. Nejenom, že nedostatek jídla, topiva aj. nemáme, nedovedeme si to ani představit, ani považovat za možné. Při dívání se na tento jasný a přehledný film mě několikrát napadlo, že bych se rád s takovým člověkem buď setkal, nebo alespoň se dozvěděl, že někde žije. Ale je tomu stejně tak jako v prvém případě (bída): co by tady dělal? kdo by ho tu chtěl? co by nám mohl ještě dát? Pozn. 1: Mluvil jsem tu o Evropě a Americe. Jak je to jinde nevím, na pozitivní zprávy odjinud je asi embargo. Pozn. 2: Samozřejmě jsme slyšeli i jeho dobrou radu. "Láska je těžké břemeno, těžší než kotlík polévky a košík chleba. Vy si však zachováte laskavost a úsměv. Nestačí dávat polévku a chleba." A tohle by mělo platit nejen pro Vincentky, ale i pro úředníky a doktory (s jinými veřejnými činiteli se nestýkám). ()

Zajímavosti (1)

  • Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)

Reklama

Reklama