Divoké včely

Byla to sranda a já si ji užil, jelikož to na mě dýchalo čímsi známým´. Jsem z města, ale dost času jsem v mládí o prázdninách trávil na chatě na venkově a vím jak tam vypadá taková hospodská atmosféra. Scénář je sice praticky o ničem, ale i tak mi uplně stačilo na chvilku nahlédnout do Slámova světa a oblíbit si svým způsobem všechny jeho obyvatele. Smutně rozumnou Vilhelmovou, "Velkého bráchu" Marka Daniela, roztomile pomalého Raušera, vidláckého parchanta Duška, excentrického, svým způsobem roztomilého pablba Lišku, ale HLAVNĚ naprosto úžasného Cyrila Drozdu, jehož filozofující otec je jedním slovem skvostný. Nedotažená, ale příjemná záležitost. "Dobrá je, ostrá je, jak se menuje?" - "Božka." 70% (30.07.2006)

Tie ich malé životy, existujúce niekde v prdeli sveta, sa z vonku zdajú bezvýznamné, ale každý si predsa žijeme v tom svojom svete a žijeme si ten svoj malý život. Skvelé zachytenie významnej bezvýznamnosti. Od čias Dědictví jednoznačne najlepšie zachytená povaha jednoduchých ľudí. A zároveň pre drtivú väčšinu hercov životná rola (Tatiana Vilhelmová, Pavel Liška, Zuzana Kronerová, Josef Polášek, Vanda Hybnerová, Eva Tauchenová a predovšetkým neherec Zdeněk Raušer). (05.02.2010)

Mladý kája žije kdesi na zapadlé vesničce - přes den pracuje s tlupou starejch ženskejch v lese a (asi proto) miluje prodavačku z místního krámku, Božku (Táňa Vilhelmová). Ta ale radši než s kapku omezeným Kájou randí s Laďou (Pavel Liška) - už jen proto, že ten má motorku? Vše se ale mění, když se do vesnice vrací Kájův brácha Petr, který místními vztahy pěkně zamíchá ... Slámův hořký pohled do života na zapadlé vesnici (zapomeňte na úsměvné filmu typu Vesničko má středisková, apod). V hlavní roli Zdeněk Raušar, jehož herecký projev (resp neherecký) dodává filmu velkou dávku autentičnosti podporovaný Táňou Vilhelmovou a Pavlem Liškou. Pokud se film bude hrát jako sonda do života lidí na zapadlé vesnici, tak ok - jinak ale dost těžká nuda... (03.07.2008)

Z filmu na mne už v první minutě dýchla ryzí venkovská atmosféra zapadákova a neopustila mne až při závěrečných titulkách. Bohdan Sláma vesnickému prostředí jak vidno rozumí dokonale a v celé své kráse a syrovosti nám jej skrze film servíruje. Lesy dýchají klidem, pravým opakem je obecní bytovka s cikány a z hospodské tancovačky přímo čpí z trubek nakyslé pivo a cigaretový kouř. Svérázné postavičky jsou skvěle napsané (žádné nechybí hloubka) i zahrané (nesmělý Raušer, sympatická Vilhelmová, prďácký Dušek, dokonce i "Majkl" Liška nemá chybu). Saša Gedeon svým Indiánským létem vrátil po letech tuzemskému filmu poetiku Československé nové vlny a Bohdan Sláma jej následoval. A doufám, že ještě následovat bude. 85%. (31.07.2012)

Zelená, hrací automaty, ošuntělé bytovky, vzdálená troška štěstí, nezaměstnanost, hořkost venkova a nespočet zoufalých lidských existencí včetně „druhého“ Michaela Jacksona. Posloucháme místy banální, jindy zásadní problémy, řešíme nedohledné lepší příští, babráme se a přešlapujeme na místě. Bohdan Sláma (stejně jako mnohokrát později) kápl na skvělé herce, ať je to nenápadná prodavačka Tatiany Vilhelmové, nadsamec Jaroslava Duška, nejistý trouba Pavel Liška, pragmatická Zuzana Kronerová a jiní, stejně jako se mu dokonale podařilo zachytit zobrazované prostředí jedné díry, kde ovšem stále žijí lidé z masa a kostí. (08.12.2017)