Bílá vrána

Jedna z tých prvorepublikových komédií, ktoré stoja za pozretie. Okrem výborného tempa sú tu špičkoví herci svojej doby, naivný príbeh viacnásobnej lásky podľa očakávania a pesničky. Práve bez tých pesničiek by som sa aj zaobišiel, našťastie nepredlžujú film príliš, a sú dostatočne falošne zaspievané, aby sa brali skôr ako vtipný prvok. –––– Nehodlám se ženit, a když, tak jenom z lásky! –––– Přeci se dvě milující srdce nerozejdou kvůli nějaké hlouposti. (25.02.2023)

Opět, jako ve filmu Pán a sluha, bezchybná dvojka Jindřich Plachta a František Kryštof Veselý, výborně doplňovaná mladičkou Evou Gérovou, vycházející hvězdou, která však záhy pohasla, což byla škoda. Snímek celkově není žádné velké umělecké dílo, ale je to prima komedie, která pobaví, a to je často přijatelnější, než velké umělecké dílo, které nudí. Proto bez váhání dávám 5 hvězdiček. Doporučuji ke zhlédnutí všem bručounům a škarohlídům, kteří potřebujou zlepšit náladu. (02.02.2012)

Kupodivu lepší než jsem si pamatoval. Zábavná, svižná oddechovka, odsýpající tempem, kterému nedokáže uškodit ani občasná píseň a navzdory předvídatelnému vývoji umí zvednout náladu a naladit do pohody. A má skvělou dvojku Plachta-Krištof-Veselý, která si tu po filmu Pán a sluha prohodila role, ale opět jim to funguje na jedničku. Zahambit se nedal ani zbytek obsazení, který oběma jmenovaným borcům pomohl vytáhnout tuhle operetku až na pozici klasiky, která pobaví i po téměř 80 letech a po x-té repríze. (28.10.2013)

„Jak je vlastně stár?“ - „Kolik mu může být…no, ať je mu třicet? Nejvýš padesát, ale neptej se mě na to, já nevím.“ - „A jaké má zaměstnání?“ - „No dovol! Je dědic!“ Aneb když chce tatínek zaplácnout dluhy provdáním své dcery… Stejně jako v Pán a sluha se tu sešla dvojka Plachta/Krištof-Veselý, ale tady bohužel první jmenovaný nemá žádného pořádného nahrávače typu Trégla, navíc i v jeho případě šlo o 1 z jeho slabších rolí (ačkoliv pořád je Dubanský nejzábavnější postavou). A podobně to bylo i s dalšími, od těch spíš křečovitých, zoufale nevtipných (Speerger, Kohout) až k těm, kteří těch hluchých míst naštěstí moc nemají (Šlemrová, Svozilová). Humor a komika tak fungují jen občas, navíc je vše rozmělněno ve velkorysé stopáži, která je dána přidáním písniček (bez těch bych se já osobně obešel). Ve výsledku čistý průměr. „Ale víte, co bych udělala já, maminko?“ - „No co, rozběhla by ses mu naproti, pověsila se mu na krk a řekla tady mě máš, Jindřichu!“ - „A to se moc mýlíte, maminko. Ani bych mu ruku nepodala…možná.“ (01.12.2019)

Ničím z průměru vyčnívající komedie pozdních třicátých let. Perfektní Šlemrová v menší rozverné roli, nijaká Mandlová, roztomilá Gérová a dokonalá mrcha Svozilová tvoří dohromady poměrně herecké ženské obsazení, ovšem nejvíc navrch má skvělý Jindřich Plachta v opětovné dobrácké roli majitele zámku. A zaujme také Schránil, v roli galantního podvodníka s netradičně blond vlasy. (17.11.2013)