• raroh
    ***

    Slavínský se po 2. světové válce stal mnohem méně sentimentální a více civilistnější, humor je v jeho filmech pak více intelektuálnější (všechny jeho tři poválečné filmy do roku 1948 se mi zdají z jeho filmografie evidentně nejsilnější). Adaptace Okénka je vydařená konverzačka, ovšem jindy hodně cynický a ironický Pivec (můj to oblíbenec) tu docela dost připomíná Haase.(27.9.2010)

  • marťan
    ****

    Dnes neordinuji - je remake Okénka, kde hrál můj oblíbenec :o)Hugo Haas a Lída Baarová. Děj je v podstatě stejný, jen se odehrává o 10 let později :o) Doktor Johánek,kterého hraje pan Pivec, se rozhodne oslavit s přáteli v nočním podniku své jmenování. Oslava, se protáhne, a alkohol udělá svoje. No, a pan doktor ztratí paměť a ráno .... se už jen diví. Janu Pivcovi sekunduje v té době poměrně známá Dagmar Frýbortová a obě zfilmování mají něco do sebe, poměrně dobrou zábavu a herecké výkony...(28.2.2007)

  • lucascus
    ***

    Tento remake známějšího filmu z roku 1933 nedopadl úplně nejlépe. Režisér zůstal sice stejný, ale obsazení je o poznání slabší. Pivec není Haas, Valentová není Nedošínská a Frýbortová není Baarová. A jestliže v roce 1933 držel vyšší úroveň jinak ne moc dobrého filmu především výtečný komik Hugo Haas, zde se humorná stránka neobjevila, byť se Jan Pivec snažil, co mu jen síly stačily. Ovšem na druhou stranu je zde zase příjemným překvapením půvabná Pavla Vrbenská - téměř femme fatale. Škoda jen, že to pro ni byl poslední český film, následovaly sice ještě dvě role v Anglii, ale velkou díru do světa tam bohužel neudělala.(8.12.2013)

  • Véronique
    ****

    Moc pěkný film, zdařilé zpracování povídky "Okénko" od Olgy Scheinpflugové, již jednou zfilmované pod taktovkou Huga Haase. Nevím, zda na Slavinského nějakým způsobem zapůsobila válka či něco jiného, ale jeho typický, filmový rukopis tu není znát... Dobří herci i příběh se zápletkou, milá atmosféra - jakoby to byla stále ta stará, bezpečná První republika... 72%(26.9.2010)

  • Marthos
    ****

    Střídání stráží. Slavínského hořké vystřízlivění z předválečných filmových iluzí, odehrávající se v období výrazných společenských i politických změn, poznamenalo také jeho další tvorbu, byť ne zcela tragicky, jak by se mohlo na první pohled zdát. Doba si sice žádala už jiné příběhy i hrdiny, přesto nebo právě proto se Slavínský znovu a znovu vracel ke starým osvědčeným autorům, v jejichž středu objevil také jméno herečky a spisovatelky Olgy Scheinpflugové. Divadelní hra Okénko, Slavínským s úspěchem inscenovaná na filmovém plátně již v první polovině třicátých let s fenomenálním Haasem v titulní roli, byla více než vhodnou kořistí. Poněkud starosvětský příběh byl Slavínským bryskně převlečen do moderních kulis a prostřednictvím nových postav, které se nakonec ve filmu objevily, získal ještě jinou, osobitější tvář, především díky dobrým hereckým výkonům v čele s vynikajícím Janem Pivcem, překonávajícího v některých okamžicích sebe sama. Slavínského film, ostře se odlišující od soudobých trendů v české kinematografii, přišel takřka v poslední chvíli; krátce po jeho premiéře se v Československu změnila politická situace a bylo po legraci. Slavínského život vyhasl jen několik měsíců po těchto tragických událostech.(3.10.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace