Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V oddechové situační komedii Vladimíra Slavínského z roku 1940 se můžete podívat, co všechno se může přihodit, když nepříliš majetná dívka prožije dva týdny dovolené ve velkém luxusním hotelu. Usmálo se na ni štěstí a v novinové anketě získala hlavní výhru. Jak se později ukáže, je to i výhra životní… V roli půvabné hrdinky uvidíme hvězdu naší předválečné kinematografie Adinu Mandlovou. Jejími partnery v pestré přehlídce významných hostů hotelu i personálu jsou další tehdejší slavní herci – např. Raoul Schránil, Rudolf Deyl starší, Bohuš Záhorský, Miloš Nedbal a Jaroslav Marvan. (Česká televize)

(více)

Recenze (55)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejrozporuplnějších režisérů třicátých a čtyřicátých let Vladimír Slavínský dokázal točit řemeslně nečekaně dobré a divácky vděčné komedie. MUŽI NESTÁRNOU jsou jednou, DVA TÝDNY ŠTĚSTÍ další zdařilou demonstrací tohoto faktu. Až překvapivou univerzálnost svého hereckého talentu tu prokazuje Adina Mandlová (ve filmu SVĚT PATŘÍ NÁM tato na první pohled mondénní žena burcuje národ proti fašistickému nebezpečí). Tradičně skvělý Marvan jen potvrzuje své prvotřídní univerzální herectví. Sledujeme-li film pozorně, neujde nám, že se tu objevuje celá řada postřehů a výstižných narážek charakterizujících dokonale dnes přes propast času neviditelných detailů prvorepublikové "vyšší" společnosti pomyslných horních deseti tisíc, mj. i detaily prvorepublikové hospodářské politiky. Čiperný děj plynule střídající vážné i zcela nevážné scény a dialogy i dnes působí uklidňujícím, osvěžujícím dojmem. Je to ten typ filmu, o kterém se nepíší rozjásané rencenze ani studie, bez kterého se však všední den mění v šeď ještě šedší než obvykle. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Ne, ne, ne, ne, i kdyby se jednalo o stovky milionů, pane řediteli, to už není má věc, protože pro banku neexistuji. Myslete si, že jsem umřel, že jsem měl kremaci, že jsem se utopil!“ Co musí jeden udělat, aby měl chvíli klid…Žádná komediální hitparáda. Pár lepších momentů má Marvan, Nedbal a Futurista (z minima vytěžil maximum), zbytek je buď nevýrazný či nevtipný (žurnalisté). A to včetně zamilovaných, neb upocený Schránil je spíš otravný a šarm Mandlové v mých očích moc nefungoval, i když znovu mě její postava něčím překvapila (infantilní, ale přesto kouzelný kratičký pěvecký duet s Marvanem). Strojenou srdečnost zaměstnanců ponechám bez komentáře. Spíš podprůměrná zábava s několika světlými chvilkami a docela příjemnou atmosférou. „Někdo mi ukrad vůz!“ - „Ale kdepak ukrad, to náš Tonda je taky šofér, von vám s ním jel pro benzín. Ale stejně říkal, že tam máte benzínu habaděj.“ - „Lidi, co jste mi to provedli?!“ - „Ale nemějte žádnej strach, von už se čtyřikrát naboural, von si dá sakra pozor, aby se znova nenaboural!“ ()

Reklama

Oskar 

všechny recenze uživatele

"Šédí muška na štěně, na štěně, na štěně, šédí muška na štěně, šedí a špí..." :-) Tahle dětinská písnička se mi vybaví, kdykoli vidím Adinu Mandlovou. Pochází z této veselohry o chudé úřednici, která vyhrála čtrnáctidenní pobyt v luxusním letovisku a setkává se tam s jistým generálním ředitelem. Ten předstírá tutéž výhru, aby zachoval své inkognito. Všimněte si, že každý tehdejší tvůrce měl Adinu zaškatulkovanou nějak jinak. Hugo Haas ji uvedl do společnosti a naučil ji duchaplné ironii, ale paradoxně jí přisuzoval postavy naivních dívenek, bez dechu naslouchajících slovům svého mentora. Otakar Vávra v ní viděl schopnou charakterní herečku. Martin Frič ji osobně neměl moc rád, u něj byla snad pokaždé vypočítavou mondénou a ledovou královnou. No a nejpřekvapivěji ji využíval Vladimír Slavínský. Obsazoval ji do rolí, které byly jednak komediální (viz hlavně Holka nebo kluk), ale především to byly nenáročné dívky z chudých poměrů. Takže vyložené protiúkoly. :-) Tahle lidovka se Slavínskému docela povedla, už pro to neobvyklé spojení Mandlové s Jaroslavem Marvanem. 60% ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Příjemná protektorátní komedie ze série Adina Mandlová u Vladimíra Slavínského. Po té, co se nejprve Slavínský našel v obsazování Lídy Baarové, následovalo několik filmů s Hanou Vítovou a konečně jeho nejslavnější série s Věrou Ferbasovou. Adina se nejprve objevila celkem nenápadně ve své šablonce mondénní slečny v Rozkošném příběhu (1936), později pak v rolích snaživých děvčat v Bílé vráně, Svatební cestě a ve zcela klíčovém filmu pro její kariéru - v Holce nebo klukovi? (1938). Mezitím se upevnila její pozice v českém filmu a v Přítelkyni pana ministra a zde ve Dvou týdnech štěstí (1940) se Slavínskému odvděčila za svůj průlom. Shodou okolností se v obou filmech bilancuje stejné téma záměny a vyzývavá směšnost "státních tajemství", stejně jako potřeba pražské podzemní dráhy, která skutečnost předběhla o celých 35 let. Aktuální je také téma nevybíravých žurnalistů a lsti, která se tak přirozeně snoubí s láskou a nápravou povahy starého bručouna. Konečně, prožít takovou dovolenou na útraty Pestrého týdne - také bych si, jako malá úřednice živící sebe i maminku, dala říci. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Bez tradičně dobrého a hlavně přirozeného Marvana by tato společenská komedie z docela solidním námětem byla takřka průměrná..Podle mého jinak skvělá Adina Mandlová zde lehce přehrává a působí až dětinsky..Naopak skvěle jsem se zasmál při scéně a krátkém štěku lehce nahluchlého Ference Futuristy v hospůdce..Pro Raoula Schránila to zase byla jedna z prvních hlavních rolí. Již zmíněný šlágr "Sééédí muška na stěne" (společně právě s Ferencovým štěkem podle mého poznávací znamení tohoto filmu), kdykoliv ho slyším tak mi ale lehce zabrní:-) Podobně laděnou Přítelkyni pana ministra (opět Slavínský, Marvan, Mandlová) mám o dost radši...ps: Pokud jste nevěděli tak se natáčelo v Jevanech u Prahy. Ale i tak přesto předevše se jedná o milou, sympatickou ale hlavně koukatelnou komedii ve Slavínského filmografii o lehčí nadprůměr. Zajímavé komentáře: Oskar, Eodeon. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (6)

  • Adina Mandlová se během natáčení pokusila svést Raoula Schránila, ale ten proslulé koketě odolal. (Kulmon)
  • Film se natáčel v Jevanech u Prahy. (Kulmon)
  • Ve filmu je poprvé zmínka o výstabě metra v Praze. (cariada)

Reklama

Reklama