Rozkošný příběh

Myslím, že jsem ten film viděla snad už po třetí, možná i vícekrát a vůbec se za to nestydím jako někteří, pouze je hodnotím až po novém zhlédnutí, pokud to není třeba Kristián, kterého znám nazpaměť. To byly filmy, kde nešlo vysloveně o ponurou atmosféru, kameru, scénář, střih a podobně. To byly hladící filmy ve dnech, kdy nám bylo smutno, ale klidně i podtrhovalo dobrou náladu dne. Jednoduché, úsměvné s Oldou Novým, Ferbaskou a Mandlovou A toho prádla, co jsem u takových filmů vyžehlila...………."Filmová výzva od Padme_Anakin 2019" (21.01.2019)

Zcela průměrnou klasicky naivní prvorepublikovou komedii o mladém muži bohatých rodičů, který se zamiluje do chudé prodavačky a musí si svou lásku vybojovat, povyšuje pár procent nad průměr vedlejší role Oldřicha Nového, který v roli tatínka je naprosto kouzelný a každá jeho věta je perlou. Zvláště díky němu se mi tato komedie plná písniček hodně líbila. (24.12.2007)

Milá a příjemná záležitost, tahle ČB komedie s úžasnou atmosférou doby, kdy ženy uměly být ženami a muži mohli být gentlemani, zcela beztrestně. Herecký ansámbl to výrazně potáhl nad průměr, Oldřich Nový byl v roli tatínka naprosto famózní, Věra Ferbasová jako chudá prodavačka rozkošná a Adina Mandlová si tady střihla parádní rozmazlenou bohatou pipku v kvalitě A+. U mě spokojenost. "Podej štěstí ruku, než jako ptáček někam se za obláček ztratí..." (02.12.2018)

Podej štěstí ruku. Vladimír Slavínský rafinovaným způsobem zcizil několik líbivých melodií a popěvků ze stejnojmenné operety, která se tehdy zaskvěla na repertoáru nuselského hudebního divadélka, a lačnému filmovému obecenstvu předhodil vpravdě nekomplikovaný příběh o lásce a touhách chudé prodavačky a milionářského synka. Tradiční limonáda, řeklo by se. Ovšem bystré oko současného diváka spočine na lecjakých ladných detailech – zejména na dobovém vybavení, na šatech, které mají protagonisté na sobě, na účesech, na automobilech, nebo na takové zdánlivé zbytečnosti jakou je budík... Slavínského rozkošný film je esencí podmanivé vizuální krásy prvorepublikového životního stylu reprezentovaného jak přepychovými vilami a roztančenými bary, tak cudnými pokojíčky v ženských domovech, kam páni mají vstup přísně zakázán. A navíc, takovou skrumáž filmových hvězd, mezi nimiž vyniká vedle rozesmáté Věry Ferbasové také méně obvyklá manželská dvojice Oldřicha Nového a Růženy Šlemrové, nevidíme každý den. (03.10.2008)

"Po-dej štěs-tí ru-kunežjakoptáček ně-kamsezaobláček ztra-tí..." Podej štěstí ruku byla ve své době jedna z nejlidovějších a nejpopulárnějších operet, takže je zvláštní, že filmová verze se zřekla názvu a většiny jejích šlágrů. Ale příběh o tom, jak chudá prodavačka ke štěstí přišla, zůstal samozřejmě týž a jak je patrno z obsazení Věry Ferbasové a Františka Kryštofa-Veselého (já mu říkám Cukrblik), je to typický produkt režiséra Slavínského. O něm mimochodem kolují dost prazvláštní historky, ostře kontrastující s jeho tvorbou. Představuju si ho jako Melvina Udalla z Lepší už to nebude - nesnášenlivý hulvát, co má v náplni práce sentimentální příběhy o lásce. :-) Jinak už stojí za pozornost jen to, že Oldřich Nový poprvé hrál výrazně staršího člověka a za manželku má Růženu Šlemrovou (!) V řadě filmů mu hrála nějakou tu tetičku nebo potenciální tchyni, ale manželku jen tady. 30% (01.02.2006)