Režie:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrají:
Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Jaroslav Vozáb, Petr Brukner, Miloň Čepelka, Josef Vondráček, Jan Kašpar, Genadij Rumlena (více)Obsahy(1)
S humorem, satirickou příchutí i s nádechem nostalgie líčí tato hořká komedie peripetie malého divadelního souboru (Divadla starých forem), který má sice úspěch u publika, ale zároveň i stálé potíže s nadřízenými orgány. Zachycuje usídlování divadla na nové "štaci" v nevyhovujícím sále periferního kulturního domu, průběh zkoušek nové hry i její premiéru, ale také epizody ze zákulisí. Značný prostor tu mají ukázky z her repertoáru Divadla Járy Cimrmana (Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, Vizionář), ačkoli tu jméno fiktivního slavného génia ani jednou nepadne. Film vychází ze skutečných situací, není v něm (kromě her) nic vymyšleného. Odehrává se celý v prostorách kulturního domu a jeho těsném okolí. Hlavném dějištěm je pak stísněné zákulisí, kam ovšem doléhají i ozvuky všedních starostí protagonistů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (454)
Drobná poznámka pro ty mladší ;o) Samozřejmě, že se takové věci děly, dokonce se nepochybně musely stát přímo aktérům filmu, jinak by neměli potřebu takový film točit. (Kromě toho, že některé věci by člověk bez reálné zkušenosti snad ani nevymyslel. - viz onu soudružku, které se nelíbí dlouhá řada čísel atp.) Dokladem pro pravdivost filmu je koneckonců i to, že se DJC opravdu muselo třikrát nedobrovolně stěhovat. Navíc je to přecejen film natočený v roce 1987 v období pěrestrojkového tání (proto ty zmínky o satiře, která byla najednou v kurzu, protože se takové věci požadovaly z Moskvy), takže tam taky rozhodně nemohlo být všechno. Film proto koneckonců takticky spíš ukazuje hloupost jednotlivců, protože to bylo vlastně docela kosher, ale už spíše v pottextu je řečeno to, že nejen jednotlivci, ale celý systém je hloupý a nanicovatý... ()
Videl som už niekoľko filmov o filme. Toto je prvý príklad filmu o divadle. O jednom životaschopnom divadle, z ktorého sa tešilo mnoho príbuzných, ale neprajníci mu usilovne škrtili prívod životodarných tekutín. Divadlo napriek všetkému prežilo a naďalej rozdáva radosť svojim priaznivcom. Je dobré, že tento film vznikol. Nielen kvôli ukážkam z niekoľkých hier a pohľadu do zákulisia, ale najmä preto, aby mladí ľudia, ktorí už tú dobu nezažili, mali predstavu o obludnosti a zvrátenosti najrôznejších "schvaľovacích", skôr zakazovacích komisií. Pôvodné štyri hviezdičky som znížil na tri, ale nemám s tým problém, pretože film síce podal svedectvo o dobe, aké nepodali ani tie, ktoré to avizovali aj na filmových plagátoch, ale to podľa mňa nie je dôvod považovať ho za mimoriadny, iba za zaujímavý. ()
Kdo nezažil, možná ani neuvěří. Kdo zažil, snad se ani nezasměje. Hrůznost doby ve své ryzí nahotě. Natočit tenhle film před rokem 1989 a ještě ho protlačit do distribuce = hotový zázrak. Řada kin ho v té době nehrála, podobně jako filmy V.Chytilové ( Panelstory, Kalamita či Hra o jablko). Osobně mám nejraději...Vichr z hor. ()
Už to tenkrát začínlo trochu jít - dělat si srandu z ředitelů umění, kultury a ideologie. Je moc dobře, že toho "Cimrmani" využili právě v tomo teprve vznikajícím uvolňovaní, kdy byli onoho posměchu a sarkasmu plní. Později by to už buď nevzniko, nebo nebo by to v retrospektivním ohlížení ztratilo ten správný říz. ()
Rokmi mi tento film stále viac a viac rezonuje v hlave a vstrebáva sa pod kožu. Krásna ukážka filmového umenia, absurdity bývalého režimu spolu s krásami bežného divadelného života. Veľmi svieža komédia, ktorá aj napriek prísnemu dohľadu "tých hore" skvelo paroduje a reflektuje neľahký umelecké roky. 85%. ()
Galerie (8)
Photo © Filmové studio Barrandov
![Nejistá sezóna - Z filmu - Jan Kašpar, Genadij Rumlena, Zdeněk Svěrák, Jan Hraběta, Petr Brukner, Jaroslav Weigel, Jaroslav Vozáb, Michal Weigel, Ladislav Smoljak, Bořivoj Penc, Miloň Čepelka](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/000/098/98012_4a95ad.jpg)
Zajímavosti (43)
- Kmenový člen Divadla Járy Cimrmana Pavel Vondruška ve filmu vůbec neúčinkuje. Po smrti Františka Petišky se zasazoval, aby k souboru nastoupil jeho bratr Miloš Vondruška, ale byl odmítnut. Protože se tato scéna ve filmu objevuje (jde o scénu po pohřbu, ve které se řeší, kdo bude hrát syna na premiéře), Pavel ji nechtěl hrát a role ve filmu se vzdal. Jeho postavu, ovšem přejmenovanou na Pavla Vrzáně, převzal Miloň Čepelka. Sám na tento „záskok“ nerad vzpomíná, protože Vondrušku dle vlastního posouzení nehrál dobře. (mnaucz)
- Ve filmu sice Zdeněk Svěrák při premiéře „Vizionáře“ vrátí do textu cikána, který měl být nahrazen koňským hanlířem, ale ve skutečnosti se „cikán“ do textu představení natrvalo vrátil v roce 1984, tedy rok po ději filmu a 7 let po skutečné premiéře představení „Posel z Liptákova“. (mnaucz)
- Ve filmu se často objevují pasáže, v nichž je divadlo tlačeno různými institucemi z rozličných důvodů k napsání nové divadelní hry. V jednom rozhovoru na toto téma Zdeněk Svěrák přiznal, že nahlíženo ex post patří těmto institucím velký dík za to, že je tolik divadelních her, protože pokud se divadelní hry líbily, neměli Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák potřebu psát další. (sator)
Reklama