Romaneto

Neprávem pozapomenutý film, jehož největší slabinou je scénář. O osobosti Jakuba Arbese se dozvíme velmi málo, převažuje téma c.a k. politického, sociálního a třídního útlaku. Ve srovnání např. s Neffovými Sňatky z rozumu nebo Zlou krví takový scénář určitě neobstojí. Závěrečná scéna Arbesa s Nerudou působí tak trochu komicky, až cimrmanovsky (co třeba „romaneto“?). Špičkové herecké obsazení – škoda jen, že herci nedostali příležitost své postavy rozehrát, protože jsou napsány velmi ploše, což se bohužel týká i postavy titulní. Co se opravdu povedlo, je podmanivá hudba (Z.Barták) a u J.Soukupa tradičně propracovaná výprava. Už kvůli ní film stojí za vidění: pěkné kostýmy, „autentické“ malostranské exteriéry a šerosvit, který výstižně zachycuje atmosféru „chudé“ Prahy strádající cholerou a bídou. (14.06.2010)

Tento snímek obestírá chmura. Prakticky na každém kroku. Ale není to chmura tvůrčí, nýbrž atmosférická. Na ulici umírají psi i lidé, všude mlha a nebo kouř z páleného nábytku. Splašky. Žebráci. A fízlové! Mezi tím vším se pohybuje Jakub Arbes v podání Viktora Preisse a snaží se pomáhat těm kdo si to zaslouží, psát a občas i pohovořit s nějakou sličnou slečnou. Doba je ale nevlídná a ne každý kouká vlídně i po Jakubovi... Výše jmenovaný herec podává klidný a vyrovnaný výkon, žádné afekty jak ho také občas známe. Řekl bych že nasál trochu té herecké bravury pánů Brzobohatého a Lukavského a je to velmi příjemné pro celkové vyznění. Možná trošku klopýtá scénář, kdy v první polovině snímku řešíme možnou střelbu do davu protestujících, v druhé záhadu obrazu přítele Xaveria. Ale čert to vem. (18.04.2023)

Působivá epizoda ze života spisovatele a žurnalisty Jakuba Arbesa, kterého vynikajícím způsobem sehrál Viktor Preiss. Atmosfericky ponurou atmosféru špinavé a cholerou stižené Prahy báječně dokresluje c. a k. špiclovský policejní systém a všudypřítomná bída. Z vedlejších postav zaujme až příliš loajální majitel Národních listů, dr. Grégr v podání Radoslava Brzobohatého a tajuplný Rainer, sehraný Radovanem Lukavským. Jeden z mála skutečně kvalitních celovečerních pokusů režiséra Soukupa, který později svůj nesporný talent věnoval béčkových slátaninám. Škoda, vypadalo to na velmi dobrou kariéru. (13.06.2010)

Zajímavý kousek s pochmurnou atmosférou, tmavé fiakry, klapot koňských kopyt, potemnělé uličky, všudypřítomná bída, každodenní špiclování a strach z cholery. Vynikající herecké obsazení, zejména skvělý Viktor Preiss jako Jakub Arbes, Pavel Pavlovský coby Xaverius a nemohu nezmínit Jiřího Pleskota, ten byl v roli Dedery bezchybný. (24.07.2019)

Romaneto se vymyká jak z normalizační kinematografie, tak z filmového díla Jaroslava Soukupa, byť s první jmenovanou oblastí jinotajně souvisí: zbídačená Praha sedmdesátých let devatenáctého století nemůže nepřipomenout normalizační Prahu, plnou oprýskaných budov, špíny fyzické i mravní, a skrznaskrz profízlovanou. V Soukupově filmu se fikce mísí se skutečností a literárněhistorické reálie s žurnalistickým provozem a policejním hemžením. V schikanederovsky stylizovaných reáliích ožívají literární postavy i přízraky revolučního roku 1848 a Preissův Jakub Arbes jí prochází jako disident svého věku. Na každém rohu poznává nespravedlnost sociální i národnostní a nanejvýš rozkolísaný existenčními starostmi, osobními tragédiemi a nedýchatelnou atmosférou (dusící nejen cholerou, ale i policejním dozorem) hledá svou uměleckou identitu. (20.03.2024)