Vítr v kapse

Lesk i bída reálného socialismu, aneb Tofi s Vaculíkem coby Snowboarďáci pro generaci dnešních třicátníků. Vítr v kapse ale na rozdíl od Janakových boys nabízí kromě utrefeného postmaturitního života plného fórů a napáchaných blbostí i nejeden moudrý přesah. "Dyť já to nedělám pro sebe," peskuje tatík vylekaně synátora hlasujícího proti mimořádné sobotní směně. A tak se musí zrodit legenda o zlepšováku na úhlovou rotační frézu, aby i kamarádi měli pocit, že nám na nich záleží, ačkoli nám bylo a je vlastně všechno buřt. "Pane mistr, už to máme skoro hotový. - Hlavně to tady vykřikujte, blbouni. Změřte to ještě jednou!" K tomu slušná romantická linka s půvabnou Ivanou Andrlovou, v bufetu dvakrát kofolu alias morfium, ve skladu fasovanou solvinu, na diskotéce anglicky zpívající Olympic a ve finále nekompromisně tragický konec, neboť život, milé děti, opravdu není až takové peříčko. Odváží se někdy někdo poslat filmovou postavu Vojty Kotka takhle bez patosu na onen svět? A není to vlastně jedno? Ať si kdo chce co chce říká, mám Vítr v kapse hodně rád. Kromě jiného je to myslím dobrý důkazní materiál na téma užitečnosti (některých) barrandovských dramaturgů. Neboť pouze jejich dohledem se dá vysvětlit propast mezi tímhle filmem a slátaninami, které začal Soukup točit o deset a více let později. 90 %. (15.07.2008)

Ať už se jim film líbil nebo ne, když kterémukoli mému vrstevníkovi řeknu Vítr v kapse, bez jakéhokoli přemýšlení vypálí: Vaculík a Sagvan Tofi. A značná část pamětníků přidá i Andrlovou a hlavně „bonžóórno...“ Karla Augusty. Takže ta komedie musela mít něco do sebe. Včetně hudby, však víme: Non stop, já chci žít nonstop... Kdo by taky nechtěl, že. Tenkrát i dnes. (11.01.2013)

Film vcelku dobře, i když dnes asi spíš kouzlem nechtěného, přibližuje atmosféru v socialistické fabrice za  husákovské normalizace z pohledu dělnické mládeže, ale jinak je z větší části o ničem. Třetí hvězdičku dávám za určitý zlom, který v duši jednoho z kamarádů způsobí tragická smrt toho druhého, a za otevřený konec ve vlaku cestou na vojnu. I když tohle už je asi mimo dosah chápání dnešních mladých lidí. (31.03.2022)

Timto filmem si JS vytvoril sablonu na tvorbu filmu pro mladez a nutno rici, ze dobrou a na nejaky cas nenapodobitelnou. Sice si bere na musku jenom ty veselejsi stranky zivota mladych v socialisticke spolecnosti, je zcela prost kriticnosti typu Smyczka ci Olmera, ale jeho filmy (tenkrat) plnily kina. (26.07.2002)

Mám k tomuto filmu určité sympatie, i když vím, že se z filmařského hlediska nejedná o nějaký zázrak. Asi víte o čem mluvím, ale tento film je pro mě nadhodnocen díky době svého vzniku a mých vzpomínkách na doby, které tu již nejsou. Tím tu nijak nehalekám nad tím, že tu není komunismus, ale ruku na srdce, komu ty 80tý leta nevyvanou ven určité vzpomínky, které zkrátka jsou ukryty někde uvnitř :-) (07.01.2009)