Purpurová barva

Ne, nežeru to. I přes výbornou Whoopi, moc hezkou kameru a songy s pěveckými výkony, které mi sevřely hrdlo. Dotěrný, širokým masám poplatný režisérův rukopis je snesitelný v dramatických okamžicích (pokud nesklouzne k plytkému patosu a sladkým dětským tvářičkám). Co mě ale naprosto odpuzuje, jsou jako vždy scény, ve kterých se Spielberg pokouší o vtip, který je plytký, takřka pubescentní. Dějová linka zmateně krouží kolem epizod bez nějaké silnější návaznosti a gradace, silné scény visí v naprosté prázdnotě, divák je dojat, ale vlastně neví proč, režisér ho konfrontuje pouze se srdceryvným výjevem, ale neobtěžuje se dodat k němu nějaké souvislé podklady, bázi. Natočit dlouhatánské dvě a půl hodiny obrazů lidského příkoří a nepřidat k nim žádnou pointu nebo hlubší poslání - to dokáže jen pravý mistr. (07.02.2011)

Nechci Purpurovou barvu označit přímo za akademickou nudu, ale ty neproměnené Oscary docela chápu. Je to zajímavý námět, velice šikovně zrežírovaný. Film disponuje několika velmi silnými scénami, které se následně na to tříští s těmi maximálně sentimentálními (přdevším závěr), ale to už je Spielberg a člověk to musí brát s notnou dávkou optimismu. (07.07.2005)

kus poctivé filmařiny se skvělými herci, ale úplně se nemůžu zbavit dojmu, že těchto velkých příběhu táhnoucích se napříč dekádami už sem několik viděl a nedokázalo mě to naplno vtáhnout. Hlavně Whoopi Goldberg je nicméně fantastická a zahanbit se nedají ani ostatní. V rámci Spielbergovi filmografie smazán jeden z mála restů, ale že bych měl potřebu se k Barvě nachu vracet se úplně říct nedá, jakkoliv je to dobrý film...80% (27.10.2022)

Tohle je typicky priklad proc nemam rad mnohe filmy Stevena Spielberga, radobydojemne rodinne drama, tentokrat z oblasti jizasnkych afro-americanu. Natocene to neni spatne, ale me ti negramotni cerni vidlaci skutecne nijak neimponuji. U nekterych kycovitych scen jsem si vylozene placal na celo a rikal si Stevene, uz se prober! 3/10 (20.02.2013)

Spoilery! Konečně někdo ukázal, že tolik let utlačované černé opičky nebyly také zrovna žádní svatouškové. Pánové byli skuteční gurmáni a nejvíce si pochutnali na pěkně čerstvém černém masíčku, které bylo ještě pár let pod zákonem. V ideálním případě na masíčku, které vzešlo z vlastního pytlíčku. Ne vždy si však mohli dopřát takový luxus a často museli přijmout, co se zrovna nabízelo. Naštěstí s sebou nesla nekvalitní produkt spoustu multifunkčního vybavení. Produkt uměl uklízet, vařit, skrýval v sobě několik použitelných otvorů a v neposlední řadě uměl skvěle posloužit i jako dokonalý boxovací pytel. Úvod filmu byl podstatně drsnější a zajímavější než celý zbytek. Bohužel snímek s přibývající stopáží přinášel více a více cukrové vaty a směřoval ke konci, který způsoboval cukrovku. Divím se, že se nekonalo nějaké národní povstání, když si ani jedna nominovaná opice neodnesla z předávání Oscarů vyplakanou odměnu. Naštěstí tu o chvíli později existovala rozumná lepší rasa, která se rozhodla tato zvířátka v jejich nejlepším zájmu zkrotit a zachránit jim tak život. (09.08.2018)