Reklama

Reklama

Sugarlandský expres

  • Česko Expres do Sugarlandu (více)
Ukázka z filmu 1

Pro svůj první snímek určený do kin Sugarlandský expres (1974) si Steven Spielberg vybral skutečný příběh, který se stal v roce 1969 v Texasu. Tehdy mladá žena pomohla svému manželovi uprchnout z nápravného zařízení a vydala se s ním za jejich synem, kterého jim soud odebral a určil k adopci. Cestou vzali jako rukojmí mladého policistu. Po dvanáctihodinovém útěku jejich pouť skončila pod policejními kulkami v texaském městečku Bryan. Tolik skutečnost. Spielberg a jeho scenáristé Hal Barwood a Matthew Robbins provedli několik změn – prodloužili útěk dvojice před zákonem o plný den, pojali ho jako honičkovou komedii a samozřejmě změnili konec na happy end. Velkým kladem filmu jsou herecké výkony Goldie Hawnové a Williama Athertona (ústřední dvojice manželů), prakticky neznámého Michaela Sackse (rukojmí) či westernového veterána Bena Johnsona (policejní kapitán) a také Spielbergův smysl pro vizuální ztvárnění akčních scén. Úlohu malého Langstona, kvůli němuž se všechno seběhlo, vytvořil Harrison Zanuck, dvouletý syn producenta Richarda D. Zanucka a herečky Lindy Harrisonové (známé postavou Novy v původní Planetě opic), který u filmu zůstal i v dospělém věku a dnes je odborníkem na vizuální efekty v trikové firmě Johna Camerona Digital Domain. Sugarlandský expres byl uveden v soutěži na MFF v Cannes, odkud si odnesl Cenu za scénář. Ani úspěšné festivalové uvedení, ani velmi dobré recenze však nezabránily komerčnímu propadu. Spielberg si z toho vzal náležité poučení a ve svém dalším snímku nečerpal ze skutečnosti, ale z fikce. Vyplatilo se mu to stonásobně. Následující Čelisti (1975) se staly jedním z komerčně nejúspěšnějších filmů všech dob. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Ukázka z filmu 1

Recenze (135)

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Režijní legendu jménem Steven Spielberg není vzhledem k její pověsti nutné představovat, i Spielberg ovšem musel někde začínat. Dávno před Čelistmi, sérii Indiana Jones, Jurským parkem, Schindlerovým seznamem či Zachraňte vojína Ryana Spielberg začínal u televize a obstaral třeba pilot legendárního Columba. Spielberg též natočil několik televizních filmů, kdy takový Duel patří mezi nejlepší televizní filmy všech dob. Jednou ovšem přišel čas na celovečerní debut. A tím se pro Spielberga stal snímek Sugarlandský expres. Ten je možná zastíněn všemi těmi slavnými Spielbergovými filmy, úplné ignorování si ovšem nezaslouží především kvůli tomu, že už tady šlo poznat, že by to Spielberg mohl někam dotáhnout. I když by mu tak výslednou legendární pověst tehdy tipoval nejspíš málokdo. Ze všech Spielbergových filmů Sugarlandský expres rozhodně nepatří mezi ty nejpopulárnější. Dost možná se vlastně jedná o jeden z těch filmů ve Spielbergově kariéře, který je většinou diváků spíše přehlížený a za první výrazný kus v rámci Spielbergovy kariéry považují Čelisti, které ho představili širšímu mainstreamovému publiku. Je to skutečně škoda i proto, že Sugarlandský expres je společně s Duelem ten film, který Spielbergovi otevřel dveře do Hollywoodu. Už zde dokázal kombinovat napínavé, zábavné i emocionální momenty, z v podstatě jednoduché zápletky Spielberg dokázal vytřískat maximum. V průběhu se atmosféra Sugarlandského expresu stává temnější a temnější, žánr kriminálního dramatu se později stal jedním ze žánrů, které Spielberg ve své kariéře již v podstatě nezopakoval. V roce 1974 šlo o menší vzhled do stavu tehdejší Ameriky, tehdy 28-letý Spielberg už zde dokázal projevit své výrazné audiovizuální vypravěčské schopnosti a vytvořil jeden z nejvýraznějších celovečerních debutů všech dob. Scénář dvojice Hal Barwood a Matthew Robbins skutečně od počátku graduje a servíruje komplikovanou mozaiku, kde se sympatie a pocity mohou snadno měnit jako na horské dráze. Tenhle kriminální road movie se jako většina Spielbergových filmů stává vtahujícím dobrodružstvím, kde se v průběhu vyvíjí vztahy postav, zoufalství ústředních postav je v průběhu větší a větší a bezvýchodnost situace se jen zvyšuje a zvyšuje. Spielberg vždy uměl koketovat s vážnými tématy, které se mu většinou podařilo zavařit do půvabné slupky a to v jistém ohledu platí i o Sugarlandském expresu. Ze všech Spielbergových filmů ovšem ve finále Sugarlandský expres rozhodně patří mezi jeho nejdrsnější a v součtu i nejdepresivnější. Snadno by se dalo namítnout, že se Amerika od té doby posunula a její komentář už z dnešního pohledu možná není tak vypovídající, o tehdejší době je ovšem výpovědní hodnota pořád funkční. Goldie Hawn je poté herečka, která se většinu kariéry specializovala na komediální role. Už v době natáčení Sugarlandského expresu obdržela Oscara za výkon v romantické komedii Kaktusový svět a přesto se těžko dalo odvozovat, zda pro ní bude role Jean Poplin ideální. Jenomže Hawn se vážnější roli představila v tak silné formě, že je vlastně škoda, že se následně zbytek kariéry i nadále věnovala spíše komediálním rolím. Sugarlandský expres je v kariéře Stevena Spielberga důležitý též i z jiného důvodu. Šlo o první spolupráci Spielberga a skladatele Johna Williamse, který následně složil hudbu i pro většinu filmů Stevena Spielberga. Williams měl tehdy ještě před původními Star Wars a období své největší slávy měl tedy před sebou, už tehdy ovšem dokázal přijít s dokonalým soundtrackem, který dokázal též pracovat s emocemi a podtrhovat v průběhu atmosféru. Spielberg si už na počátku své kariéry vybral bravurního skladatele, kdy je i v tomto případě pochopitelně jeho soundtrack k Sugarlandskému expresu zastíněn soundtracky k Spielbergovým starším a slavnějším filmům. A je to v tomhle případě opět strašná škoda. Houstnoucí atmosféra dělá v součtu skutečně hodně, důležité je ovšem právě tvůrčí uchopení Spielberga. Z jeho pozdější tvorby jde definitivně odvodit, že nesejde na tom, zda Spielberg točí velkolepý film ve stylu Indiana Jonese nebo Války světů či komornější filmy jako Akta Pentagon či Sugarlandský expres. Tak či onak jsou totiž jeho filmy pořád pojaté jako strhující dobrodružství, kde dvakrát nesejde na velkoleposti samotné látky. Málokdo by tuhle víceméně směšnou látku dokázal pojmout tak strhujícím způsobem jako v roce 1974 Štefan Spielbergů. A i to ho definitivně vyslalo na cestu, která z něj z dnešního pohledu dělá filmařskou legendu. Sugarlandský expres je filmem, který pro velkou část diváků představuje v rámci kariéry Stevena Spielberga mezeru a je to rozhodně škoda. Spielberg má na kontě lepší a zásadnější filmy, právě jeho celovečerní debut totiž ovšem ukazuje jeho prvopočátky a ukazuje jeho klasické trademarky v zárodcích. I proto se jedná o jeden z nejzásadnějších celovečerních debutů všech dob...... () (méně) (více)

anais 

všechny recenze uživatele

Spielbergova celovečerní prvotina vypráví příběh dvou mladých rodičů prchajících z vězení přes několik států za svým malým synem. Jejich auto následuje snad největší počet policejních aut, jaký jsem kdy na filmovém plátně spatřil. Tato kolona se pak stává zajímavým prvkem vyprávění, sloužící jako humorné odlehčení v jinak poměrně dramatickém příběhu. V centru dění je typicky spielbergovská rozvrácená rodina, úhel pohledu je tentokrát trochu jiný, méně sentimentální, a víc nezaujatý. Jako kdyby ve svém prvním celovečerním filmu ržisér prožíval nějakou desiluzi (což road-movie svým neustálým přibližováním se k neodvratnému cíli umožňuje), zatímco v pozdějších filmech se snaží najít nějaké východisko, i za cenu přehnaných happy endů. Film je tedy zajímavý hlavně pro toto odlišné chápání reality, na druhou stranu už je tu v budoucnu pro Spielberga tak typický sklon k dokonalé technické připravenosti a provedení mnoha scén. ()

Reklama

castor 

všechny recenze uživatele

Nezralost a dětinskost od Stevena Spielberga zase trochu jinak. Musím nicméně poznamenat, že silniční minimalistické drama Duel mě od mladičkého Spielberga bavilo o poznání víc. Story á la Bonnie a Clyde v sociálním aranžmá překvapilo hlavně účastí Goldie Hawn, kterou diváci doposud znali zejména jako komediální herečku. Společně s manželem prchajícím z vězení tu bojuje za svého syna, kterého úřady postoupily k adopci. Ona, on a rukojmí policista tak se směšnou armádou policejních aut za zadkem cestují napříč Texasem. Milují je média i po okrajích silnic aplaudující obyvatelé bezejmenných městeček, stejně jako solidní kamera Vilmose Zsigmonda (Oscar za Blízká setkání třetího druhu). První Spielbergovy kroky byly v tomhle případě poměrně dějové plytké, stopáží dlouhé a ještě plné drobných škobrtnutí. ()

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

Spielbergův první kinofilm, který jsem si pustil jenom proto, abych měl tohohle režiséra odpozorovaného celého. A musím říct, že to nakonec nebylo vůbec špatné. Jo, příběh je takový klasický námět ve stylu Bonnie a Clyde nebo Thelma a Louise, ale relativně dlouhá stopáž nenudí a celý snímek hezky uteče, přičemž na konci nabídne zajímavé dilema. 80% ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Vynikající. Nad slzavě vyhlížející historkou (i když je podle skutečnosti) o rodičích, kteří chtějí své dítě zpět, vítězí režie, reálie a bezchybné herecké výkony. Od Goldie Hawn až po postavu policajta, který vede vyjednávání. Film pak v podstatě "přesahuje" sám sebe a vypráví i o soudržnosti, zbraních, spravedlnosti i "policajtské cti." Když jsem pochopil ten vpravdě metaforický název, byl jsem navýsost spokojen. ()

Galerie (38)

Zajímavosti (9)

  • První film využívající ruční kameru uvnitř auta. (Satan)
  • Ukradené policejní auto, Dodge Polara, bylo i se všemi dírami po kulkách po natáčení Spielbergem odkoupeno. (Satan)
  • Průměrná délka záběru je sedm sekund. (Satan)

Reklama

Reklama