Všechno, všude, najednou

Název rozhodně nelže, jelikož režijní a scenáristické duo Danielů skutečně servíruje dlouhatánskou smršť trailerově sestříhaných vjemů, které jsou efektní, poutavé a bizarní zároveň. Rámcový příběh sleduje generační propast mezi hlavní hrdinkou v okouzlujícím podání Michelle Yeoh a její dospívající dcerou, vyprávění se však nevyhýbá velkému množství podzápletek. Existenciální rodinná vztahovka zdůrazňující překryvy čínsko-americké kultury a způsobu života je navíc obalená spoustou audiovizuálních atrakcí napříč žánry. Drama, komedie, sci-fi, kung-fu mlátička… Na co ukážete, to tu najdete. Kvůli přetažené stopáži je ten příval energie a nápadů místy úmorný a (v souladu s jedním z ústředních témat) zahlcující, i tak se ale jedná o jeden z nejzajímavějších filmů roku. Více zde. (03.07.2022)

Víte, jak jsem loni tvrdil, že skoro žádný z těch nových dvouapůlhodinových fláků (krom Duny a vlastně i Spider-Mana) neobhájí svoji mohutnou stopáž? Tak to bohužel platí i pro Everything Everywhere All at Once - jinak parádní hříčku, výtvarně vyšperkovanou, kreativitou doslova překypující, ale v tom rozsahu opravdu nesoudnou a kvůli tomu ve výsledku výrazně míň zábavnou, než jak by mohla být. Mýval, kameny a bagel vládnou. (22.05.2022)

I v angličtině s přízvukem, mísící se s replikami v čínštině, v japonském kině pouze s japonskými titulky, to byla jízda! :) Přiznám se, že obzvlášť ty části v čínštině, kdy jsem byla odkázaná jen na ty japonské titulky (v japonštině jsem sice zběhlá, ale v jejím čtení jsem přece jenom pomalejší a některé znaky neznám) byly docela oříšek a pár významů mi kvůli tomu uniklo. Přesto mi v globálu nic nechybělo a byla to nevídaná podívaná, která maximálně poutala mou pozornost, takže dvě a čtvrt hodiny stopáže utekly jako nic. Film má zajímavé paralely s někdejším prvním Matrixem – a tím nemyslím pouze konkrétní podobné prvky (kombinace různých realit/vesmírů, okamžité osvojování si nových schopností…), ale především obecný přístup k tvorbě filmu, který z toho byl cítit. Stejně jako Matrix se totiž nebojí přijít s něčím zcela novým, nestandardním a porušovat jakési zažité zákonitosti filmové tvorby. Například scéna s kameny, která celou dobu probíhá v tichu, čímž umocňuje atmosféru této vzdálené reality, je v tomto ohledu geniální. Přes přirovnání k Matrixu jde však o zcela svébytný, „nový“ film. Na první pohled by měl člověk tendenci vnímat pouze jeho šílenou a zdánlivě chaotickou formu, která nemusí vyhovovat každému (což bude bohužel ten důvod, proč má film rozporuplná hodnocení), ale Všechno, všude, najednou toho ukrývá více a forma není jen samoúčelnou fasádou. Všechny ty bláznivé, nápadité, místy velmi vtipné události a vizuální prvky filmu mají svůj význam a zpětně vidím, jak je film ve skutečnosti promyšlený. Podoba filmu jde totiž ruku v ruce s ústřední myšlenkou, která je vlastně oproti komplikované formě velmi jednoduchá. A v jednoduchosti sdělení je ta krása – v jádru jde o film o důležitosti lásky a laskavosti vůči ostatním. Někdo by mohl říct, že je to skoro až triviální, ale já jsem vždycky všemi deseti pro šíření takové myšlenky. Obzvlášť právě ve zcela nové a neotřelé formě, která podpoří nový úhel vnímání. A tato naprosto bláznivá smršť různorodosti a téměř „nahodilých“ nápadů je přesně to, co nejlépe podporuje onu myšlenku pochopení a přijetí druhých, ať už jsou jakkoli zvláštní či „jiní“. Už teď se těším, až film uvidím znovu, tentokrát s českými titulky, a zároveň jsem vděčná, že japonská kina film se značným zpožděním promítala, protože vidět to na velkém plátně je přece jen jiný zážitek. Taky jsem samozřejmě ráda, že přes rozporuplné recenze měla americká Akademie filmového umění a věd naopak zcela jasno v tom, že tento filmový počin si své oscarové nominace zaslouží naplnit. (Viděno 19.3.2023 v kině Aeon Cinema, Okayama, Japonsko.) ~(4,6★)~ (29.03.2023)

Co se stane, když smícháš některé zapáchající nepovedené komiksovky Marvelu s trochou Matrixu, Tygra a Draka, snahy o revoluční vyobrazení příběhu o rodinných hodnotách a (ne)naplnění svého potenciálu a totálně wtf (rozuměj moderních) popkulturních momentek ? Absolutně frenetický paskvil, kde sice nikdo neví co se stane za pět minut, ale zároveň to vlastně vůbec nikoho nezajímá. (09.03.2023)

Nedivím se, že takto chaoticky vyprávěný příběh hned v úvodu leckoho odradí. Kdo tomu však šanci dá, rozhodně litovat nebude! Dílo si od začátku až do konce udržuje velmi vysokou úroveň. To především velmi originálním nápadem, perfektními hláškami, propracovanými akční scény a svěžím humorem. Díky čemuž, na mne tento pokus o multiverse neuvěřitelně zapůsobil. Politické korektnosti je tu sice požehnaně, což také mnoho scén učiní tak trochu cringy. Až jsem to sám zpočátku také neviděl nijak valně a uvažoval jsem proto maximálně o třech a ještě slabších hvězdách. Můj názor záhy změnila druhá kapitola, ve které již do sebe začíná všechno parádně zapadat a člověk rázem div nezačne uvažovat o počtu plném. To potvrdí i finále, které si vysvětluju jako satiru reflektující omyly četných filmů podobného typu. Myslím, že bude jenom fér, když to zakotvím někde uprostřed, neboť zpočátku tomu skutečně k dokonalosti něco chybělo. 75% (21.06.2022)