poster

Pán přílivu

  • USA

    The Prince of Tides

  • Slovensko

    Pán prílivu

Drama / Romantický

USA, 1991, 132 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Tominni
    ****

    Pán přílivu aneb jak nás může zasáhnout to, co si prožijeme v dětství, pokud se jedná o Toma Winga, pak dětství v Jižní Karolíně nemusí být opravdu jednoduché. NIck Nolte je skvělý, ale Barbra Streisand podává velmi dobrý výkon nejen jako herečka, ale i jako režisérka. Celkově nadprůměrný film, který ve mně po shlédnutí nějaké pocity zanechal.(12.9.2019)

  • Gilmour93
    ****

    Cvokařka s nemalým frňákem usazeným mezi svůdnýma očima a její hromotlucká chlupatá deka přeplněná sarkasmem i traumaty poznávají účinky terapie láskou.. Po čase mě už poněkud obtěžovala Howardova hudba, ale díky poctivému přístupu autorky, ochrannému štítu humoru (vládne večírek se stradivárkami) a funkčnímu rozuzlení se James Newtonův univerzální sladkobol jeví jen jako malichernost. Romantika a tajemství, to dámy a pánové někdy může být pěkně silná kombinace..(27.7.2017)

  • vesper001
    ****

    Pán přílivu zažil, jaké to je, když jeden přestane být pánem toho, co se děje s ním a jeho životem a nebyl by se z toho vybabral, kdyby osud jednoho dne nepřestalo bavit hrát s ním bojovou hru a neposlal mu do cesty cílevědomou raketu s velkým nosem a diplomem z psychiatrie. Zručně napsaný, natočený i zahraný příběh o léčbě dávných traumat pomocí terapie trpělivostí a láskou. Ale že bych to musela vidět dvakrát…(23.12.2015)

  • truby
    ***

    Barbara Streisand si ze své knihovny vzala jednu knihu s červeným přebalem, podle jejího sladkobolného příběhu natočila film, a to docela obstojně a natolik sofistikovaným způsobem, že jsem občas zapoměl odkud ten příběh pochází. Avšak romantikou rozbředlý konec nenechá žádné iluze o původu příběhu.(7.9.2011)

  • Faidra
    ****

    Ne, nevěřím, že uvnitř rodiny neexistuje neodpustitelný zločin, nevěřím, že výkupné za vysvobození ze zhoubných hlubin mlčení a drásajících čelistí vzpomínek zaplatíte jen sdílením tajemství a očistnou mocí pláče, a už vůbec nevěřím tomu, že při obsazování rolí Lily a Savannah, v předloze bolestně krásných žen, trochu nezabouchalo pěstí do stolu režisérčino ego. A dost možná bych nevěřila ani tomu, že by na mě kdy filmová verze Pána přílivu mohla zapůsobit se srovnatelnou silou jako anglickojazyková pokladnice, kterou je její předloha, nebýt několika maličkostí. Maličkostí, jež si urvala nemalou část mého hodnocení, je o hlavu mě převyšující Nick Nolte, který mě s pohledem osoby, pro kterou je peklo místem, kam si chodí přečíst ranní noviny, provádí hereckým rájem, a jako při každém svém snímku se mě němě ptá, proč stále ještě není v mé herecké TOP, a já už nemám výmluvy, které bych mu poskytovala místo odpovědi. Maličkosti nevroubily životní cestu autora knihy a scénáře Pata Conroye, platícího daň za svůj dar vypravěčství podobně jako Savannah Wingová, a maličkostí se nedá jako ostatně nikdy nazvat hudba Jamese Newtona Howarda. Maličká není šíře talentu Barbry Streisand a zrovna maličkým se nedá nazvat ani můj knedlík v krku při závěrečných monologových minutách, který není možné splknout ani vyplivnout, musí se jen vydržet a spolu s tichým přikyvováním slovům o touze po dvou životech pro každou lidskou bytost a večerních pohledech k severu nechat zvolna se rozplynout.(8.3.2008)