Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Kdo je, nebo co symbolizuje postava Otesánka? To je základní otázka po smyslu tohoto filmu. Je Otesánek personifikací přírody, která nemá humanistické zábrany, která je naší láskou, přítelem ale i vrahem? Nebo je Otesánek naše temné nevědomí, které nás ovládá, ale i ničí, a s kterým dokážou komunikovat pouze děti a blázni? Možná obojí dohromady. Režisér Jan Švankmajer o svém filmu říká: Jak víme, lidové pohádky jsou převyprávěné staré mýty. Jaký mýtus je ukryt v pohádce o Otesánkovi? Bezdětní manželé se vzepřou svému osudu a dítě si na přírodě vyvzdorují. Doslova jí vyrvou její tajemství zrození. Za tuto vzpouru proti přírodě pak hořce pykají, ale nejen oni, ale i jejich okolí. Jak vidíme, dostali jsme se do bezprostřední blízkosti jednomu ze základních mýtů této civilizace: mýtu o Adamovi a Evě nebo chcete-li analogickému mýtu o Faustovi. Myslím, že teď po přečtení lidského genomu tyto mýty nabývají na zvláštní aktuálnosti. (Česká televize)

(více)

Recenze (177)

TomPrusik1 

všechny recenze uživatele

Myslím si, že Švankmajer si nemohl vybrat lepší pohádku, než je právě Otesánek. A pochopitelně ji zpracoval po svém, s velkou nadsázkou a svým specifickým humorem. Ačkoliv je stylizovaná do současnosti, tradiční Erbenovské motivy v ní zůstávají zachovány. Bizarních animací zde není sice tolik, jako v jiných Švankmajerových filmech a větší prostor dostávají reální herci a mluvené slovo. Není to ale vůbec na škodu, herecké výkony ústřední dvojice Veroniky Žilkové, Jana Hartla a dalších jsou skvělé. Snad asi jedinou slabinou tohoto filmu je přepálená stopáž. Přeci jen dívat se přes dvě hodiny na ,,pohádku" o které našinec ví, jak dopadne a dějové zvraty pro něj nejsou tak překvapivé není jednoduchá záležitost. Řadě lidí se proto film moc líbit nebude a já to naprosto chápu. Mě to ale celkem sedlo a dobře jsem se u toho bavil. 7/10 ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Otesánek je velmi divácky vstřícný oproti třeba Faustovi, není se v něm kde ztrácet a co má modernizovaný příběh o nezastavitelném jedlíkovi znamenat, je celou dobu jasné. Na někoho nejspíš až moc jasné, ale já s tím filmem neměl větší problém. Tak nějak už mě nebaví stěžovat si u Švankmajera na stopáž, ale těch 120 minut je vážně moc. Jinak ale jistě zajímavý film. 3 a 1/2 ()

Reklama

Anderas 

všechny recenze uživatele

Možná jsem tentokrát ke svému oblíbenci nespravedlivý, ale to co nakonec vyplodil, má dle mého názoru úroveň toho nejprůměrnějšího českého fláku z jakékoliv pohádkové produkce. A ačkoliv je tu jeho rukopis stále patrný, protentokrát se doslovně jedná o jakýsi trademark, který se už nesnaží dále cokoliv rozvíjet. A to mne právě u Švankmajera poněkud zklamalo. Nechci tímto jeho kus degradovat na bezmyšlenkovitou pohádku, ale i po přečtení množství Švankmajerových pojednání o vlastních filmech nenacházím nic než co je patrné už od začátku. Snad se nakonec i on chtěl projednou odpoutat od svých mnohavrstvých surrealismů, ale jednoduchou humoreskou a samoúčelnými absurditami se snížil možná až příliš nízko. Škoda je to veliká, Švankmajer je pro mne nicméně stále velký mistr. ()

hippyman 

všechny recenze uživatele

jed´ jsem, sněd´ jsem: kaši z tradičních švankmajerovských triků, ucháč úchylnosti, pecen herecké vypečenosti (nejen) mámy a táty, děvečku v krátké sukýnce, perverznost přestárlého prasete, lehce přestřelenou stopáž a trakař originality v rámci českého filmu. prostě kontroverzně vytesaných 70%. ()

Karlas 

všechny recenze uživatele

Příběh o populačním dilematu, které naši mysl zasahuje stejně jako tento umělecky hrůzný film. Švankmajer si, jako obvykle, pohrává s detailem, který může představovat krásu i hnus. Příběh o patologickém chování většiny matek, ochraňujících své syny, ať jsou drogovými dealery, či psychopatickými vrahy. Babička však již přichází, aby se postavila tomuto kanibalské krveprolití. "Kam jsi dala mou motyku!!!" :-) ()

Galerie (12)

Zajímavosti (8)

  • Během závěrečných titulků hraje předehra opery „Čarostřelec“, kterou složil Carl Maria von Weber v letech 1817 až 1820. Její premiéry proběhly v Berlíně a později v Praze (obě roku 1821). (noelcoward73)
  • Samorost, který posloužil k tvorbě Otesánka, vybírali Švankmajeřovi obdivovatelé z celého světa. Vybralo se nakonec deset kusů o různých velikostech. (-bad-mad-wolf-)
  • Film získal ocenění Český lev v roce 2001 za Nejlepší film. (M.B)

Reklama

Reklama