Městečko

Kupodivu, přes velmi nízké score filmu, mě toto dílko velmi zaujalo. Není to dokonalý film a herci nehrají nijak skvěle. Mě však na něm zajímaly příběhy a atmosféra ve společnosti brzy po pádu koma-režimu a nástupu kvazi-kapitalismu a pseudo-demokracie. V tomto směru jsem byl velmi spokojen. Kraus odvedl kvalitní práci a tématu se chopil "úderným" syrovým způsobem. Pokud vás však tato linie nezajímá, tak si tohoto filmu ani nevšímejte. (13.10.2010)

Početná skupina lidí Janu Krausovi nemůže přijít na jméno, i když nechápu, CO PŘESNĚ jim vlastně vadí. Já do té skupiny nepatřím, to uvádím jen abych odvrátil případné podezření. Naopak, Kraus má moje sympatie pro sarkastický humor a odpor k všeobjímající "laskavosti", která se nám v poslední době ve filmu a v televizi uhnízdila. No vidíte a přesto nehodnotím Městečko zrovna pozitivně. Ne tedy proto, že je nelaskavé, ale proto, že je tak laciné. Jednotlivé situace ve filmu jsou asi tak stejně nápadité jako lidové tlachy v hospodách nebo ten buranský pořad kokrhající Zuzany Bubílkové. Když to zjednoduším - řekne-li někdo "Václav Klaus je vůl", bude to nesporně pravdivý výrok, ale ne satira. Satira není ani Krausův film, jehož poselství se dá pohodlně shrnout do věty "Češi jsou zloději". Formanův film Hoří, má panenko! to tvrdil taky, ale zajímal se i proč a za jakých okolností. Kromě toho to byla k zešílení vtipná komedie. Na Městečko si druhý den už ani nevzpomenete. 30% (28.12.2005)

Mozaika, která dokonale ukazuje polistopadový obraz naší společnosti. Kraus se zde snaží ukázat pomocí malých epizodek, které jsou velice trefné a nad kterými se člověk musí chtíc nechtíc smát, nešvary české společnosti. To že jsou zde obsazené samé neznámě tváře je obrovská výhoda a dodává to snímku na autentičnosti. Ostatně každý, kdo někdy chvíli pobýval na vesnici určitě v těchto postavičkách pozná známé vesnické typy, se kterými se někdy setkal. Bravo pane Krausi, tleskám zrcadlu, které jste nastolil české společnosti, což je dost možná důvod, proč má k tomuto filmu tolik lidí výhrady. (16.12.2009)

První a doufejme, že zároveň poslední režijní(a scénáristický)počin Jana Krause. Přehlídka mlaskajících rudých tlam plnících si chřtány slaninou a vodkou. Všudypřítomní pochodující soudruzi s aktovkami v rukách a nic neříkající trapné podplácení tehdejší doby - opilecké "Já chci ženskou!" samo mluví za celou inteligenci filmu...Zajímalo by mě k čemu takové malé p**eli byla navíc jakási buňka na občerstvení, ale to se asi nedozvím. Vůbec nechápu co je to za hloupý nápad pojmenovat politickou stranu - Nezávislá erotická strana a na nástěnky dát fotky polonahých slečen a poté duchny přivést skoro k infarktu v podobě nahotinek v hospodě. (08.11.2012)

Pan Kraus nám chtěl připomenout, co se tady krátce po revoluci dělo. Bohužel se nerozhodl, jestli to má být sociologická studie (moc mělké) či formanovsky laděná komedie (málo komické). Výsledek je pouze sledem scén, z nichž některé jakoby s těmi ostatními ani nijak nesouvisely. Nazývat to filmem je nesmysl a co na tom viděli pánové z Variety asi nikdy nepochopím. (03.10.2004)