Dealer

Dluhová spirála, balkánští věřitelé a igelit na podlaze, aneb náročný týden dealera se závazkem u kulinářského strejdy Mila a jeho vlídného asistenta v pršiplášti.. Refn, inspirovaný filmy Cannibal Holocaust či Bitva o Alžír, vsadil na všeobjímající autenticitu. Z blízka zabírající kamera, kdy si divák při dialozích připadá jak na tenise, zanevření na institut kladné postavy, mimoděk působící násilí. Zvědavost vás nutí si k tomu světu přičichnout, zdravý rozum držet se dál.. (05.10.2015)

Pět let mladší Kim od seriálu Most a já jen mrkala na drát. Tady vypadal o deset let mladší a když sprintoval, tak jsem nevěřícně kroutila hlavou. Asi mu ty drogy daly zabrat :-) Výborná kamera, atmosféra, herci, pitomý drogy versus prachy a všudypřitomný stres. Jo, tak takhle to asi nějak chodí, věřila jsem jim, takže podle toho jim to napálím. A Madse jsem taky skoro nepoznala. (29.07.2015)

Prvá časť Dánskej gangsterky ktorej hlavným hrdinom je dvojica malých rýb, snažiacich sa uživiť predajom fetu. Keď však pri jednom istom kšefte zakročí polícia, fet od veľkej ryby skončí na dne rieky a malá ryba musí zaplatiť dlh veľkej a to nie je žiadny prechádzka ružovým sadom. Prúserár si prúserom zarobí len problémy a z problémov sa vie dostať len ďalšími problémami keď začne od žubrienok vyberať ich dlhy. Jasná stručná ukážka ako to dopadá s malými rybami vo veľkom rybníku. (24.01.2010)

surový drogový dánsky akčný film točený dokumentárnym štýlom/kamerou na 35 mm ako debut "divokého" mladého autora, ktorého vykopli za akýsi "priestupok" z NYU, natočený na základe jeho krátkometrážneho predošlého filmu. stupňujúce nepätie, dusivá atmosféra, nebezpečné figúrky a všetko spejúce do nvyhnutného otvoreného konca. špina ulice a čistota kokaínu sa tu miešajú a vytvárajú drsný nočný koktejl. (11.09.2010)

Podobně jako na většině dánských filmů natočených po roce 1995 lze i na Pusherovi pozorovat jistý vliv Dogmy 95. Není totiž obrazově ani příběhově stylizovaný, nesnaží se zapadat do předem připravené žánrové škatulky, nechce působit dojmem, že je prodej kokainu neskutečně cool. Tento náhled na sedm dní v životě dealera Franka zkrátka více než Scarface připomíná dokument natočený v jedné z dánských ulic. A jako takový nabízí skvělé herecké výkony (třeba Thomas Bo Larsen je ve své krátké scéně feťáka, který dluží 50,000 skvělý) a působí nesmírně realisticky, nelítostně a civilně. Mému srdci je však, narozdíl od sociálnějšího pokračování, z čistě subjektivních důvodů lehce vzdálený. (21.07.2012)