Čas

Tie 4* nie sú čisté. Na Shyamalanove pecky Šiesty zmysel a najmä Znamenia sa Čas predsa len očividne nechytá. Ale tri by boli málo. Na to som si túto drsnú jazdu príliš užil a odmietam sa hrať na to, že nie len preto, že je v móde robiť si z tohto (možno až príliš?) originálneho tvorcu srandu. Možno mám len slabosť pre izolované pláže (The Beach House, Long Weekend, Pláž, Smrtiaci príliv). Bavili ma herci, aj keď žiadny z nich nepodával strhujúci výkon (niekedy ale stačí, keď je herec „iba“ dobrou súčasťou celku). Bavilo ma počúvať dialógy. Vedel som sa vcítiť do kože postáv, ktoré o danej problematike tušili toľko, čo ja. Teda veľké nič. Zaujalo ma viacero skvelých nápadov (hrdza). Nedokázal som dostať z hlavy sériu značne nepríjemných momentov (zlomeniny, nádor). Dostavilo sa (prekvapivo?) i dojatie. A páčil sa mi koniec, kde sa všetko začalo vysvetľovať (ale nie ÚPLNE všetko, nejaké tajomstvá je v kvalitnom príbehu rozumné ponechať). Snažil som sa detailne nevedieť, čo vlastne idem pozerať, a to radím aj vám, aby ste boli príjemne prekvapení nepredvídateľným scenárom a nečakanými momentmi, ktoré sú absolútne absurdné, ale Shyamalanovi sa ich zázrakom podarilo natočiť spôsobom, že na ne nezabudnete. (20.10.2021)

Time is money. To téma zrychlené fyzické proměny je samo o sobě děsivé, ale vše zmírá na otřesně napsaných postavách na hraně karikatury a snaze tolik toho sdělit, až se nedozvíme nic. Nebo lépe řečeno, nezajímá nás to. Říkejme tomu šestý smysl, nebo nějaký druh znamení, ale od přelomu tisíciletí jsem tušil, že Shyamalan bude pro svou jinakost ten lucky bastard, který už nikdy nemusí natočit nic pořádného, ale lidé se budou dál a dál dívat a doufat. A mimochodem, ať si to ta pláž zkusí na Helču Vondráčkovou. Vyláme si zuby a ještě ji její manžel zažaluje.. (26.10.2021)

Shy to zase dokázal! Ne, nenatočil dobrý film, to ne – ale opět dokázal zajímavý námět utopit ve scénáři plném nesmyslů, a hlavně přehršli motivů. Nutnost vzít logiku jeho filmového světa na milost, tu by člověk i měl – ale když Shyamalan sám pořádně neví, jestli točí snové podobenství, hororový survival, nebo paranoidní thriller, tak opravdu není kde brát. Ne všechny nápady jsou špatné, leckteré musely na papíře vypadat dobře, navíc se v první polovině daří udržet atmosféru neustále přítomné hrozby, jak známe třeba od Jordana Peelea. Jakmile se však klubko nápadů začne rozplétat, z řady důvodů jsem měl pocit, že se dívám na spin-off Ztracených; se vším protivným, co to znamená. Rozbor toho, co chtěl autor říci, by byl zajímavý, ale bohužel i o poznání zajímavější než film samotný. A na to už jsme u něj bohužel až příliš zvyklí. (23.07.2021)

M. Night Shyamalan a tajuplný ostrov, kde se rychle stárne. Občas se objeví zajímavé hrátky s kamerou a ze začátku se dá mluvit i o nějakém napětí. To co se tam začne dít po cca 30 minutách je scénáristický bordel a neumětelství, kterým Moon dokazuje, že první tři režijní počiny, byly souhrou záhadných okolností, díky kterým vznikly poutavé filmy. (05.10.2021)

Už je to nějakých deset let, co špatnost M. Night Shyamalana začala být takové klišé, že se to vše otočilo na ruby a začalo být módní v něm hledat netušenou kvalitu, kterou burani nevidí. Což je moc fajn koncept, nechápejte mě špatně (já jsem zastánce obou muzikálů Toma Hoopera), ale mně prostě jeho filmy přijdou dál pitomý. A to i když se vehementně snažím chápat jeho stylizaci a jeho jedinečný rukopis, na který nemohou být uplatňovány nějaké standardní normy. Jenže co na ně teda uplatňovat? Z jakého úhlu mají přinést zážitek? Old má hodně jeho neřestí. Toporné dialogy, absurdní návodnost, nepřesvědčivé scenáristické konstrukce, budování urážlivých karikatur, které máme nenávidět, a v tomto případě i nekonečně dlouhý začátek. Ale zároveň je to první jeho film za dlouhou dobu, u kterého opravdu cítím nějakou kýženou emoci nad rámec nezáměrné směšnosti, některé momenty byly opravdu tísnivé a v mnoha ohledech je to odvážnější, než by mě napadlo, že může být. Neudělám tu chybu, abych si poslechl nějaký rozhovor s ním, protože jeho megalomanské mesiášské bludy vždycky dokážou dojem z jeho filmu korunovat, a radši rychle uznám, že se tentokrát dobral k něčemu, co se přes všechny problémy dokáže zarýt do podvědomí a zaútočit na nějaký intuitivní obranný mechanismus člověka. (Přestože samotná explicitní zápletka a její rozuzlení jsou stejně stupidní jako blackpilled paranoia Glass.) Takže ok. Sice bude ještě dlouho trvat, než uznám, že Night není totální hack, ale víme, jak se to má s rozbitýma hodinama a tady to vážně skoro vyšlo. 2 a 1/2 (09.08.2021)