Řezníci

Na co stačila Švandrlíkovu Guláši ani ne půl hodina, je zde roztaženo do 100 minut. Popravdě moc jsem se nenasmál. Ne že by nebylo čemu - mohl jsem propukat v cynický řehot při pohledu na porcování mrtvol, prodávání masa z nich natěšeným zákazníkům či vyděšený výraz lékařky visící na háku...jenže černý humor vypadá přeci jen jinak. Směrem ke konci se mne stále víc a víc zmocňoval pocit, že sleduji tíživé existenciální drama, kde je všechno špatně. Milosrdný konec vše vyzvedl z temných vod, ale upřímně - je možné se těšit z pohledu na blázny? No, blázny, až na jednoho spíše psychopaty... (07.05.2015)

Lidské maso je prý náramná bašta a kdo ho jednou ochutná, touží v tom pokračovat. Potvrzovali to kromě jiných třeba staří Fidžijci, kteří pro člověčinu zavrhli vepřové a po dlouhá staletí kvůli svým mlsným jazýčkům intenzivně decimovali populace okolních ostrovů, dokud jim to nezatrhli upjatí běloši a jejich misionáři. A tvrdí to i tahle dánská kvazikomedie. Ona to vlastně ani není komedie, tedy ne taková, u které byste se řehtali na celé kolo jako dementi. Spíš se budete jen mírně pousmívat. A to ještě jen tehdy, máte-li aspoň trochu zvrácený smysl pro humor. Tenhle film je totiž v první řadě hodně hodně divný a teprve potom možná trochu vtipný. Seveřani opět dokonale dostáli své pověsti prazvláštních podivínů a zároveň i skvělých filmařů. Zelení řezníci sice nejsou tak románsky načančaní a vymazlení jako Jeunetovy vzdáleně příbuzné Delikatesy, ale jejich skandinávská introvertní strohost má taky něco do sebe a v záplavě komerční americké produkce je tenhle způsob filmu myslím náramně osvěžující. (11.05.2017)

"Co to máš v tom pytli? Jednoho malýho Švéda z parku...." Černá komedie po seversku, kde nemá cenu hledat zjevnou nadsázku či ironii, ale jste přinuceni se smát a zároveň stydět. Jensenovy postavy totiž nejsou jen komické figurky v šaškovském obleku, z kterých čiší to pro komedii obvyklé "jen jako", ale smutné existence s lidskou tváří. A při pohledu na ně a jejich počínání s "kuřecími" nebíčky, hláškami typu: "Chutná to jako Grethe" či porcování nepovoleného masa, vám možná bude mrznout úsměv na tváři. Ona ta komedie totiž není jen černá, ale i hořká, a to nemusí být každému po chuti. Upřímně, já se prostě dokázal smát, jsem vinen, kamenujte mě, protože ... a teď jsem dostal kopačku do holeně, naštěstí. (25.12.2016)

Krom otřesení jednou z mých několika jistot, totiž, že Mads Mikkelsen nemůže být ošklivější, než už je, mě jinak malý krámek hrůz i se svým čistým způsobem zabijačky zanechal vcelku nenadšenou... I když zpočátku je divák donucen jít tvůrcům na ruku, to když jej samotného s mírným předstihem napadají stejné morbidity (hmm, domovník Hans, slušná zásoba kuřecího) nebo zalituje nedostatku svých gastronomických zkušeností (chutná jako Grethe), způsob provedení staví míru zábavnosti poněkud na hranu... i černé komedie. (04.01.2016)

Nepopiratelně osobitá režie a perfektní herectví. Je to svým způsobem hezké, docela poutavé a ten humor je tak černý a odlišný, že vlastně ani nevím jestli mi to přišlo vtipné a jestli mi bylo příjemné na to koukat. Navíc mi nesedlo tempo, které udělalo z přijatelně se tvářících 100minut nekonečně se táhnoucí záležitost. (30.06.2014)